Byznys

Záchrana psů z Balkánu je fenoménem posledních let. Ročně se jich do tuzemska dostanou stovky až tisíce. Pomoc zvířatům je ale podle zjištění Reportérů ČT mnohdy jen záminkou a hlavním cílem dovozců je výdělek. A to se jim daří, hlavně díky ochotě a soucitu lidí, kteří za psy dovezené z balkánských zemí často platí nemalé částky. Jenže tím se do Česka dostávají také vystresovaná a zdivočelá zvířata, která utíkají – což je práce pro zkušené odchytové služby i na několik měsíců. Zároveň hrozí, že se spolu se zvířaty do země dostanou už vymýcené nemoci. Jedná se o celoevropský problém, některé státy zavádějí legislativu na omezení dovozu. Pro Reportéry ČT natáčeli Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Hosté pořadu Události, komentáře z ekonomiky debatovali o vietnamském podnikání v Česku a jeho vlivu na tuzemský trh. Vietnamci dnes často působí v cestovních kancelářích či třeba softwarových firmách. Pozvání přijali předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina, socioložka Tereza Freidingerová z Univerzity Karlovy a ředitel PTT GLOBAL Pham Thanh Tung. K tématu hovořili i advokát Pham Quoc Tan, autorka podcastu Viet Cast Thuy Duong Trinh a výzkumník trhu Zdeněk Skála. Snížení úrokových sazeb v USA pak komentovali investiční bankéř Ondřej Jonáš a politolog Jiří Pehe. V závěru se pořad věnoval rovněž stému výročí stavebnice Merkur.

Z Rumunska, Bosny a Hercegoviny i dalších zemí se do České republiky ročně dostane podle odhadů několik tisíc psů. Nekalý obchod se zvířaty seriózní útulky etikou podnikání srovnávají s množírnami. Přivezení psi jsou často zdivočelí, nejsou zvyklí na člověka a hledají cestu na svobodu. Podle Státní veterinární správy hrozí zavlečení nebezpečných nákaz, největším rizikem je vzteklina.

Rafał Brzoska bývá od února označován jako polský Elon Musk. Postavil se do čela iniciativy, která chce odstraňovat absurdity a zjednodušit právní předpisy. Během tiskové konference se na něj s žádostí o radu „jak deregulovat“ obrátil sám premiér Donald Tusk, Brzoska přijal. Je zakladatelem a šéfem společnosti InPost, která je největším evropským provozovatelem výdejních boxů a logistických center. Jejím největším akcionářem je česká finanční skupina PPF. Rozhovor vedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Reklama, která nemá povolení a navíc ohrožuje řidiče. Na byznys kolem nelegálních billboardů nad dálnicemi a na to, co proti němu dělá stát, se zaměřují v novém vydání Reportérů +. Pro pořad natáčel Jan Moláček.

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.

Pokud chce Kyjev udržet Ukrajinu pohromadě, musí podporovat východní periferie, řekl v Interview ČT24 prezident Ukrajinsko-české obchodní komory a majitel firmy Agromino Petr Krogman. Stát se podle něj sice snaží pomoci, ale plošná opatření posilují zejména západ země, což může znamenat riziko pro celistvost Ukrajiny.

V Praze v Dolních Měcholupech vyrostl před 30 lety další supermarket, a tak se místní občané kromě dostupnějšího nakupování mohli těšit na stovku pracovních příležitostí. Nový objekt vynikal tím, že byl postaven během 12 měsíců pouze českými společnostmi bez účasti zahraničního kapitálu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

V pražském hotelu Intercontinental bylo slavnostně oznámeno založení největšího společného československo-amerického podniku s názvem Ralston-Bateria s.r.o. Jednalo se o společný podnik Bateria Slaný s nynější společností Energizer Holdings. Proč zájem americké společnosti směřoval právě k nám? A jaké byly prvotní plány společného podnikání?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Evropská komise (EK) v pátek obvinila americkou technologickou společnost Apple z porušování antimonopolních zákonů. Zaslala firmě seznam námitek a požaduje po ní, aby vysvětlila, jakým způsobem uplatňuje pravidla ve svém internetovém obchodě App Store. Komise má totiž podezření, že Apple zneužívá svého dominantního postavení na trhu streamování hudby tím, že zavádí restriktivní pravidla pro vývojáře. Americká firma, kterou už Brusel v minulosti trestal vysokými pokutami za jiné praktiky, vybírání poplatků od konkurence hájí.

Z byznysové sféry se ozývají hlasy volající po obnovení politických misí do zahraničí. Návštěvy v doprovodu ústavních činitelů podle nich výrazně zvyšují export a pomáhají v navazování nových kontaktů. Politici jsou zatím s plánováním cest opatrní.

Izrael v posledních víc než deseti letech výrazně rozvíjel investice a obchod s Čínou. Zatímco dosud panovala v zemi široká politická shoda na tom, že byznys s Čínou je užitečný, nyní se pohled na něj mění a v úvahu se začínají víc brát bezpečnostní faktory. Vliv na měnící se postoj má i tlak ze Spojených států.

V čínském Pekingu začne o víkendu schůze, která má uvést v platnost zákon o národní bezpečnosti pro Hongkong, podle kritiků omezí jeho demokratické svobody. Jedním z důsledků hongkongských protestů je přitom takzvaná „žlutá ekonomika“ –⁠ lidé podporující demokracii utrácejí peníze u stejně smýšlejících podnikatelů. Systém v době koronaviru pomohl přežít krizi mnoha malým a středním firmám.

Zájem Čechů o létání kvůli koronaviru klesá. Prodeje letenek do Itálie se v posledním týdnu meziročně snížily až o sedmdesát procent. Zájem klesá i u dalších destinací v Evropě a Asii. Vyplývá to z informací prodejců. Koronavirus dosud zasáhl 53 zemí po celém světě, úřady přitom hlásí přes 83 tisíc nakažených, většinou s mírným průběhem. V Evropě je nejvíce postižená Itálie.

Původní obyvatelé Austrálie hromadně podnikají. Jen ve státě Nový Jižní Wales otevřeli už na pět set firem. Osmisettisícová menšina, která tvoří jen kolem tří procent celkové populace, stále patří mezi nejchudší vrstvy. Úřady se proto rozhodly zahájit program na podporu jejich byznysu.