Kyjev se musí starat o periferie, jinak o ně může přijít, varuje Krogman

Nahrávám video
Interview ČT24: Petr Krogman, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory
Zdroj: ČT24

Pokud chce Kyjev udržet Ukrajinu pohromadě, musí podporovat východní periferie, řekl v Interview ČT24 prezident Ukrajinsko-české obchodní komory a majitel firmy Agromino Petr Krogman. Stát se podle něj sice snaží pomoci, ale plošná opatření posilují zejména západ země, což může znamenat riziko pro celistvost Ukrajiny.

Ukrajinská vláda zavedla programy na podporu podnikání, například garantovala úvěry či zlevněné úroky. Jelikož ale jsou tato opatření plošná, banky poskytují tyto výhodné podmínky tam, kde je bezpečněji, to znamená na západě země, upozorňuje Krogman. „Ještě více naklání rovinu, ještě více znevýhodňují východ. Celkově za Ukrajinu stouply loni úvěry v podnikové sféře – v zemědělství, lesnictví, rybářství – o 44 procent, ale na východní Ukrajině klesly o deset procent,“ poměřuje.

Varuje, že pokud si Kyjev neuvědomí, že musí vést i regionální politiku a pomoci lidem na východě, může o něj přijít a válku prohrát. Problémy východní Ukrajiny prohlubuje také lidský exodus – obyvatelé odešli do západních oblastí či rovnou do Evropské unie, kde svou aktivitou pomáhají roztáčet ekonomiku, zatímco na východě chybí, rozvádí dále Krogman s tím, že pokud tito lidé v nových místech zakoření, těžko se jim bude vracet zpět na východ Ukrajiny.

Kyjev navíc podle prezidenta Ukrajinsko-české obchodní komory nemá zkušenosti, jak takový problém řešit. Krogman poukazuje na Evropskou unii, jež má regionální programy, kterými podporuje periferie a které mají zabránit tomu, aby se podnikatelé soustředili pouze kolem velkých center. „Evropa si je vědoma, že musí podpořit i periferii, jinak o ni přijde a novou periferií se pak stane oblast blíže ke středu,“ vysvětluje.

Další aspekt, který východní Ukrajinu znevýhodňuje, je její vzdálenost od Evropy, což omezuje obchodní cesty. Státní železnice dle Krogmana například udělaly chybu, když výrazně zdražily dopravu. To totiž opět prodražilo byznys zejména firmám na východě, které potřebují zboží přepravit na větší vzdálenosti.

Naopak Krogman ocenil, že Ukrajině se daří potírat korupci. Stát například prostřednictvím centralizovaného systému nakupuje a prodává velmi transparentně. Navíc na Ukrajině funguje mediální trh: „Jsou tam svobodná nezávislá média, která kritizují každý skandál, a to je dobře, to ukazuje, že systém funguje, že společnost je schopná zkritizovat to, co je špatně, je schopna se poučit a posouvat se dál.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 2 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...