Kyjev se musí starat o periferie, jinak o ně může přijít, varuje Krogman

Nahrávám video
Interview ČT24: Petr Krogman, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory
Zdroj: ČT24

Pokud chce Kyjev udržet Ukrajinu pohromadě, musí podporovat východní periferie, řekl v Interview ČT24 prezident Ukrajinsko-české obchodní komory a majitel firmy Agromino Petr Krogman. Stát se podle něj sice snaží pomoci, ale plošná opatření posilují zejména západ země, což může znamenat riziko pro celistvost Ukrajiny.

Ukrajinská vláda zavedla programy na podporu podnikání, například garantovala úvěry či zlevněné úroky. Jelikož ale jsou tato opatření plošná, banky poskytují tyto výhodné podmínky tam, kde je bezpečněji, to znamená na západě země, upozorňuje Krogman. „Ještě více naklání rovinu, ještě více znevýhodňují východ. Celkově za Ukrajinu stouply loni úvěry v podnikové sféře – v zemědělství, lesnictví, rybářství – o 44 procent, ale na východní Ukrajině klesly o deset procent,“ poměřuje.

Varuje, že pokud si Kyjev neuvědomí, že musí vést i regionální politiku a pomoci lidem na východě, může o něj přijít a válku prohrát. Problémy východní Ukrajiny prohlubuje také lidský exodus – obyvatelé odešli do západních oblastí či rovnou do Evropské unie, kde svou aktivitou pomáhají roztáčet ekonomiku, zatímco na východě chybí, rozvádí dále Krogman s tím, že pokud tito lidé v nových místech zakoření, těžko se jim bude vracet zpět na východ Ukrajiny.

Kyjev navíc podle prezidenta Ukrajinsko-české obchodní komory nemá zkušenosti, jak takový problém řešit. Krogman poukazuje na Evropskou unii, jež má regionální programy, kterými podporuje periferie a které mají zabránit tomu, aby se podnikatelé soustředili pouze kolem velkých center. „Evropa si je vědoma, že musí podpořit i periferii, jinak o ni přijde a novou periferií se pak stane oblast blíže ke středu,“ vysvětluje.

Další aspekt, který východní Ukrajinu znevýhodňuje, je její vzdálenost od Evropy, což omezuje obchodní cesty. Státní železnice dle Krogmana například udělaly chybu, když výrazně zdražily dopravu. To totiž opět prodražilo byznys zejména firmám na východě, které potřebují zboží přepravit na větší vzdálenosti.

Naopak Krogman ocenil, že Ukrajině se daří potírat korupci. Stát například prostřednictvím centralizovaného systému nakupuje a prodává velmi transparentně. Navíc na Ukrajině funguje mediální trh: „Jsou tam svobodná nezávislá média, která kritizují každý skandál, a to je dobře, to ukazuje, že systém funguje, že společnost je schopná zkritizovat to, co je špatně, je schopna se poučit a posouvat se dál.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...