Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu. Návrh byl podán v pátek a je již evidován na Ústavním soudu. Návrh podpořilo 38 senátorů a více než padesát poslanců.
„S ohledem na to, že je zde nebezpečí z prodlení, protože změny, se kterými zákon počítá, je možné aplikovat už od 1. listopadu tohoto roku, jsme se rozhodli požádat soud, aby zvážil, zda v tomto případě není namístě uvažovat o předběžném opatření,“ uvedl místopředseda hnutí STAN Karel Dvořák.
„Chceme zabránit neústavnímu únosu našeho státu. Pokud chtějí (vládní politici, pozn. red.) unést instituce našeho státu, ať se to alespoň pokoušejí dělat ústavní cestou. Jsem rád, že v této situaci vážného ohrožení je schopna koordinovat své kroky Poslanecká sněmovna a Senát a že tuto žádost o zrušení části zákona podáváme společně,“ sdělil místopředseda ústavně-právního výboru Senátu Stanislav Balík (nestr.).
Senátor Ondřej Lochman (STAN) zdůraznil, že cílem není hájit konkrétního prezidenta, ale ústavní pravidla bez ohledu na to, kdo zastává funkci hlavy státu nebo tvoří vládu.
„Jsem ráda, že se podařilo najít širokou shodu napříč opozicí na napadení tohoto přílepku, tomu nemohu říkat jinak, aby Ústavní soud jako ta poslední vrcholná autorita dostal šanci posoudit, zda je to ústavně konformní,“ prohlásila pirátská poslankyně Kateřina Stojanová.
Podle Pavla je změna protiústavní
Zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací schválila napotřetí sněmovna v polovině října díky vládní většině. Omezení prosadili poslanci ANO, SPD a Motoristů nejprve počátkem července, v září přehlasovali senátní veto a v říjnu i veto hlavy státu. Úprava je součástí osmi desítek novel souvisejících se zákonem o státních úřednících, jehož senátní a prezidentská veta sněmovna hlasy koaliční většiny rovněž přehlasovala.
Podle prezidenta Petra Pavla je změna zjevně protiústavní a v rozporu s ustálenou ústavní praxí. Kritici ji označují za koaliční pomstu Pavlovi za to, že odmítl jmenovat do vlády Filipa Turka (za Motoristy) a vynutil si účast na červencovém summitu NATO. Poukazují na to, že pravidla vyplývající z ústavy není možné zrušit běžným zákonem.
Pravomoci hlavy státu k vedoucím stálých misí zakotvil zákon o zahraniční službě teprve před devíti lety s odvoláním na dosavadní ústavní praxi. Úpravu k omezení prezidentovy kompetence prosadil ve sněmovně pozměňovacím návrhem poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Vedoucí stálých misí bude podle novely pověřovat a odvolávat ministr zahraničí, uvádí zdůvodnění. Šéf resortu jim už nyní vydává pověřovací dopis na rozdíl od velvyslanců, kterým vystavuje pověření prezident.
V důvodové zprávě Vondráček napsal, že v případě vedoucích zastupitelských úřadů vyplývá pravomoc prezidenta přímo z ústavy. U vedoucích stálých misí podle něho jednoznačná není, když příslušná část ústavy používá pojem zastupitelská mise.
