Putin udržel ruské oligarchy na své straně, píše BBC

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.

BBC uvádí příklad někdejšího bankovního magnáta Olega Tinkova, majitele ve své době druhé největší ruské banky Tinkoff Bank. Poté, co Tinkov na instagramu označil válku proti Ukrajině za „šílenou“, kontaktoval jeho manažery Kreml a oznámil jim, že banka bude znárodněna, pokud nepřeruší veškeré vazby na svého zakladatele.

Během týdne pak banku koupila společnost spojená s Vladimirem Potaninem, pátým nejbohatším ruským podnikatelem, který dodává nikl do motorů pro stíhačky. Tinkov tvrdí, že Potaninova společnost banku získala za pouhá tři procenta její skutečné hodnoty a že on sám přišel o miliardy dolarů. Rusko pak opustil.

Rána v podobě invaze

Ruští oligarchové, kteří odmítali jít na ruku vedení státu, přicházeli o moc a majetek už od začátku Putinovy vlády. Někteří přišli i o svobodu, jako Michail Chodorkovskij, či za podezřelých okolností o život, jako Boris Berezovskij.

Ani po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tedy nemohli nic moc namítat, i když tušili, že jejich jmění utrpí velkou ránu.

Podle časopisu Forbes se počet ruských miliardářů snížil mezi dubnem 2021 a dubnem 2022 kvůli válce, sankcím a oslabenému rublu ze 117 na 83. Dohromady přišli o 263 miliard dolarů, tedy v průměru o 27 procent svého bohatství.

Profitování na válečné ekonomice

Výhody jim ale plynou ze zapojení do ruské válečné ekonomiky, neboť výdaje na agresi proti Ukrajině stimulují hospodářský růst. A to nutně nemusejí vydělávat přímo na armádních zakázkách, dodává BBC.

V roce 2024 se více než polovina ruských miliardářů buď podílela na zásobování armády, nebo z invaze profitovala jinak, řekl stanici Giacomo Tognini z týmu Forbes Wealth. „A to ani nepočítáme ty, kteří nejsou přímo zapojeni, ale potřebují nějaký vztah s Kremlem,“ podotkl a zdůraznil, že „každý, kdo v Rusku podniká, musí mít vztah s vládou“.

Letos tak v seznamu Forbesu figuroval historicky nejvyšší počet ruských miliardářů, sto čtyřicet. Jejich celkové jmění dosáhlo 580 miliard dolarů, což je jen o tři miliardy dolarů méně než historické maximum z roku před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.

Od jejího zahájení téměř všichni ruští oligarchové mlčí a ti, kteří se proti ní veřejně postavili, museli zemi opustit a přišli o velkou část svého bohatství, dodala BBC.

Sankce stvořily „armádu věrných“

Mnoho ruských miliardářů se stalo terčem západních sankcí, které podle BBC znemožnily jejich případné přeběhnutí k Západu, pokud by o tom někdo z nich uvažoval. Alexander Kolyandr z amerického Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) míní, že Západ udělal vše pro to, aby se ruští miliardáři shromáždili za Kremlem.

„Neexistoval absolutně žádný plán, žádná myšlenka, žádná jasná cesta, jak by kterýkoli z nich mohl loď opustit. Aktiva byla sankcionována, účty zmrazeny, majetek zabaven. To vše Putinovi fakticky pomohlo mobilizovat miliardáře, jejich aktiva a peníze, a použít je na podporu ruské válečné ekonomiky,“ řekl BBC.

Exodus zahraničních společností po plnohodnotné invazi na Ukrajinu navíc vytvořil vakuum rychle zaplněné podnikateli spřátelenými s Kremlem, kteří levně loupili vysoce lukrativní aktiva.

Vznikla tak nová „armáda vlivných a aktivních věrných stoupenců“, popisuje Alexandra Prokopenková z Carnegieho centra. „Jejich budoucí blahobyt závisí na pokračující konfrontaci mezi Ruskem a Západem,“ řekla BBC s tím, že jejich největší obavou je návrat předchozího majitele.

Jen v roce 2024 se tímto způsobem v Rusku objevilo jedenáct nových miliardářů, uvádí Tognini z týmu Forbes Wealth. Ruský vůdce si tak navzdory válce a západním sankcím – a v některých ohledech i díky nim – udržel nad miliardáři pevnou kontrolu, uzavřela BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Oběti po íránském útoku hlásí Tel Aviv a Abú Dhabí. Zranění jsou i v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v neděli ráno i v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 22 mminutami

Íránský prezident a další dva lidé dočasně převzali povinnosti po zabitém vůdci

Tři lidé – íránský prezident Masúd Pezeškján, předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí a jeden z právníků Rady strážců – dočasně převzali vedení státu po zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském útoku. Informoval o tom zpravodajský server britské BBC.
před 1 hhodinou

Afghánistán střílí na pákistánské stíhačky, zatímco konflikt se stupňuje

Afghánistán uvedl, že střílel na pákistánské stíhačky v Kábulu poté, co v neděli otřásly hlavním městem výbuchy a střelba, informuje Reuters. To ještě více prohloubilo nestabilitu v regionu, který je rozbouřený americko-izraelskými útoky na Írán a odvetnými útoky na americké cíle v zemích Perského zálivu. Stát ovládaný Tálibánem byl v uplynulém týdnu terčem pákistánských útoků na vládní zařízení poté, co byl obviněn z toho, že poskytuje útočiště militantům, což však dle Reuters popírá.
před 1 hhodinou

Izrael zahájil novou vlnu útoků na Írán, v Teheránu hlásí exploze

Izraelská armáda oznámila zahájení další vlny útoku na Írán. V Teheránu se ozývají exploze, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump a íránská státní média

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Smrt nejvyššího vůdce Íránu v neděli potvrdila také íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...