Putin udržel ruské oligarchy na své straně, píše BBC

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.

BBC uvádí příklad někdejšího bankovního magnáta Olega Tinkova, majitele ve své době druhé největší ruské banky Tinkoff Bank. Poté, co Tinkov na instagramu označil válku proti Ukrajině za „šílenou“, kontaktoval jeho manažery Kreml a oznámil jim, že banka bude znárodněna, pokud nepřeruší veškeré vazby na svého zakladatele.

Během týdne pak banku koupila společnost spojená s Vladimirem Potaninem, pátým nejbohatším ruským podnikatelem, který dodává nikl do motorů pro stíhačky. Tinkov tvrdí, že Potaninova společnost banku získala za pouhá tři procenta její skutečné hodnoty a že on sám přišel o miliardy dolarů. Rusko pak opustil.

Rána v podobě invaze

Ruští oligarchové, kteří odmítali jít na ruku vedení státu, přicházeli o moc a majetek už od začátku Putinovy vlády. Někteří přišli i o svobodu, jako Michail Chodorkovskij, či za podezřelých okolností o život, jako Boris Berezovskij.

Ani po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tedy nemohli nic moc namítat, i když tušili, že jejich jmění utrpí velkou ránu.

Podle časopisu Forbes se počet ruských miliardářů snížil mezi dubnem 2021 a dubnem 2022 kvůli válce, sankcím a oslabenému rublu ze 117 na 83. Dohromady přišli o 263 miliard dolarů, tedy v průměru o 27 procent svého bohatství.

Profitování na válečné ekonomice

Výhody jim ale plynou ze zapojení do ruské válečné ekonomiky, neboť výdaje na agresi proti Ukrajině stimulují hospodářský růst. A to nutně nemusejí vydělávat přímo na armádních zakázkách, dodává BBC.

V roce 2024 se více než polovina ruských miliardářů buď podílela na zásobování armády, nebo z invaze profitovala jinak, řekl stanici Giacomo Tognini z týmu Forbes Wealth. „A to ani nepočítáme ty, kteří nejsou přímo zapojeni, ale potřebují nějaký vztah s Kremlem,“ podotkl a zdůraznil, že „každý, kdo v Rusku podniká, musí mít vztah s vládou“.

Letos tak v seznamu Forbesu figuroval historicky nejvyšší počet ruských miliardářů, sto čtyřicet. Jejich celkové jmění dosáhlo 580 miliard dolarů, což je jen o tři miliardy dolarů méně než historické maximum z roku před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.

Od jejího zahájení téměř všichni ruští oligarchové mlčí a ti, kteří se proti ní veřejně postavili, museli zemi opustit a přišli o velkou část svého bohatství, dodala BBC.

Sankce stvořily „armádu věrných“

Mnoho ruských miliardářů se stalo terčem západních sankcí, které podle BBC znemožnily jejich případné přeběhnutí k Západu, pokud by o tom někdo z nich uvažoval. Alexander Kolyandr z amerického Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) míní, že Západ udělal vše pro to, aby se ruští miliardáři shromáždili za Kremlem.

„Neexistoval absolutně žádný plán, žádná myšlenka, žádná jasná cesta, jak by kterýkoli z nich mohl loď opustit. Aktiva byla sankcionována, účty zmrazeny, majetek zabaven. To vše Putinovi fakticky pomohlo mobilizovat miliardáře, jejich aktiva a peníze, a použít je na podporu ruské válečné ekonomiky,“ řekl BBC.

Exodus zahraničních společností po plnohodnotné invazi na Ukrajinu navíc vytvořil vakuum rychle zaplněné podnikateli spřátelenými s Kremlem, kteří levně loupili vysoce lukrativní aktiva.

Vznikla tak nová „armáda vlivných a aktivních věrných stoupenců“, popisuje Alexandra Prokopenková z Carnegieho centra. „Jejich budoucí blahobyt závisí na pokračující konfrontaci mezi Ruskem a Západem,“ řekla BBC s tím, že jejich největší obavou je návrat předchozího majitele.

Jen v roce 2024 se tímto způsobem v Rusku objevilo jedenáct nových miliardářů, uvádí Tognini z týmu Forbes Wealth. Ruský vůdce si tak navzdory válce a západním sankcím – a v některých ohledech i díky nim – udržel nad miliardáři pevnou kontrolu, uzavřela BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 18 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 45 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 4 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 6 hhodinami
Načítání...