Putin udržel ruské oligarchy na své straně, píše BBC

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.

BBC uvádí příklad někdejšího bankovního magnáta Olega Tinkova, majitele ve své době druhé největší ruské banky Tinkoff Bank. Poté, co Tinkov na instagramu označil válku proti Ukrajině za „šílenou“, kontaktoval jeho manažery Kreml a oznámil jim, že banka bude znárodněna, pokud nepřeruší veškeré vazby na svého zakladatele.

Během týdne pak banku koupila společnost spojená s Vladimirem Potaninem, pátým nejbohatším ruským podnikatelem, který dodává nikl do motorů pro stíhačky. Tinkov tvrdí, že Potaninova společnost banku získala za pouhá tři procenta její skutečné hodnoty a že on sám přišel o miliardy dolarů. Rusko pak opustil.

Rána v podobě invaze

Ruští oligarchové, kteří odmítali jít na ruku vedení státu, přicházeli o moc a majetek už od začátku Putinovy vlády. Někteří přišli i o svobodu, jako Michail Chodorkovskij, či za podezřelých okolností o život, jako Boris Berezovskij.

Ani po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tedy nemohli nic moc namítat, i když tušili, že jejich jmění utrpí velkou ránu.

Podle časopisu Forbes se počet ruských miliardářů snížil mezi dubnem 2021 a dubnem 2022 kvůli válce, sankcím a oslabenému rublu ze 117 na 83. Dohromady přišli o 263 miliard dolarů, tedy v průměru o 27 procent svého bohatství.

Profitování na válečné ekonomice

Výhody jim ale plynou ze zapojení do ruské válečné ekonomiky, neboť výdaje na agresi proti Ukrajině stimulují hospodářský růst. A to nutně nemusejí vydělávat přímo na armádních zakázkách, dodává BBC.

V roce 2024 se více než polovina ruských miliardářů buď podílela na zásobování armády, nebo z invaze profitovala jinak, řekl stanici Giacomo Tognini z týmu Forbes Wealth. „A to ani nepočítáme ty, kteří nejsou přímo zapojeni, ale potřebují nějaký vztah s Kremlem,“ podotkl a zdůraznil, že „každý, kdo v Rusku podniká, musí mít vztah s vládou“.

Letos tak v seznamu Forbesu figuroval historicky nejvyšší počet ruských miliardářů, sto čtyřicet. Jejich celkové jmění dosáhlo 580 miliard dolarů, což je jen o tři miliardy dolarů méně než historické maximum z roku před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.

Od jejího zahájení téměř všichni ruští oligarchové mlčí a ti, kteří se proti ní veřejně postavili, museli zemi opustit a přišli o velkou část svého bohatství, dodala BBC.

Sankce stvořily „armádu věrných“

Mnoho ruských miliardářů se stalo terčem západních sankcí, které podle BBC znemožnily jejich případné přeběhnutí k Západu, pokud by o tom někdo z nich uvažoval. Alexander Kolyandr z amerického Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) míní, že Západ udělal vše pro to, aby se ruští miliardáři shromáždili za Kremlem.

„Neexistoval absolutně žádný plán, žádná myšlenka, žádná jasná cesta, jak by kterýkoli z nich mohl loď opustit. Aktiva byla sankcionována, účty zmrazeny, majetek zabaven. To vše Putinovi fakticky pomohlo mobilizovat miliardáře, jejich aktiva a peníze, a použít je na podporu ruské válečné ekonomiky,“ řekl BBC.

Exodus zahraničních společností po plnohodnotné invazi na Ukrajinu navíc vytvořil vakuum rychle zaplněné podnikateli spřátelenými s Kremlem, kteří levně loupili vysoce lukrativní aktiva.

Vznikla tak nová „armáda vlivných a aktivních věrných stoupenců“, popisuje Alexandra Prokopenková z Carnegieho centra. „Jejich budoucí blahobyt závisí na pokračující konfrontaci mezi Ruskem a Západem,“ řekla BBC s tím, že jejich největší obavou je návrat předchozího majitele.

Jen v roce 2024 se tímto způsobem v Rusku objevilo jedenáct nových miliardářů, uvádí Tognini z týmu Forbes Wealth. Ruský vůdce si tak navzdory válce a západním sankcím – a v některých ohledech i díky nim – udržel nad miliardáři pevnou kontrolu, uzavřela BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
08:46Aktualizovánopřed 9 mminutami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 1 hhodinou

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 2 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 2 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 3 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
01:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii firmy Lukoil u ruského města Perm

Ukrajinské drony ve čtvrtek zasáhly rafinerii firmy Lukoil nedaleko ruského města Perm. Průmyslový areál se stal terčem ukrajinských dronů už druhým dnem po sobě, informovala ukrajinská bezpečnostní služba SBU. Útoky potvrdil i gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin, podle něj si však nevyžádaly oběti ani podstatnější škody, napsala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...