Policie podezírá oligarchu Pumpjanského z obcházení sankcí

Policisté podezírají sankcionovaného oligarchu Dmitrije Pumpjanského, že se pokusil získat peníze ze slezské strojírenské společnosti MSA. Tu dříve vlastnil, po začátku války na Ukrajině z ní ale odešel. Oligarcha se pak údajně snažil přes řetězec firem získat od MSA nesplacené pohledávky. Prověřování případu ČT potvrdil státní zástupce Tomáš Kučera. Pumpjanskij, jehož syn v Česku vlastnil hotel, patří do blízkého okruhu lidí kolem ruského vůdce Vladimira Putina.

Pumpjanskij podle policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu založil po celém světě rozsáhlou síť firem, přes něž se snaží získat zpět majetek zmrazený po uvalení sankcí v březnu 2022. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), jenž řešil dvě stížnosti společnosti, která podle policie do této sítě patří.

Tato firma z oligarchovy sítě podle kriminalistů koupila pohledávky, které dluží výrobce armatur MSA z Dolního Benešova na Opavsku. Tuto společnost dříve Pumpjanskij vlastnil, stáhl se z ní krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Podle vyšetřovatelů se ale oligarcha snaží k majetku MSA dostat zpět – různým firmám proto údajně prodal dluhy, které má MSA vůči jeho koncernu TMK. Po jejich splacení by pak část financí mohl zase získat.

Policisté kvůli tomu peníze za pohledávky – 2,5 milionu eur (přes 63 milionů korun) – zablokovali. Jejich postup potvrdili i ústavní soudci, podle nichž je podezření na obcházení sankcí odůvodněné. Detektivové kauzu stále prověřují, jak ČT potvrdil dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Kučera. „Více informací vám s ohledem na dosud probíhající prověřování nemohu sdělit,“ doplnil.

Blízký kontakt s Putinem

Z rozhodnutí ÚS vyplývá, že vyšetřovatelé podezírají z trestného činu právě Pumpjanského. „Tento měl podle policejního orgánu sofistikovaným způsobem, prostřednictvím široké skupiny společností, do níž policejní orgán zařadil také stěžovatelku, činit jednání směřující ke zpřístupnění finančních prostředků pro sebe,“ uvedl soud.

Ve verdiktu nejmenovaná firma spojení s ruským oligarchou odmítla s tím, že ho nezná a při nákupu pohledávek postupovala transparentně. ÚS ale rozhodnutí policistů potvrdil. „Nelze tak nic namítat proti jejich závěru, že za takové situace i převod pohledávek (…) lze považovat za dílčí část transakce, která mohla umožnit úmyslné obejití a porušení sankčních opatření uplatňovaných Evropskou unií v souvislosti se situací na Ukrajině,“ napsali soudci.

Pumpjanskij se podle českého rejstříku stáhl z MSA v březnu 2022, krátce po začátku invaze. V pozici skutečných majitelů ho tehdy nahradili dva ruští manažeři ocelářského koncernu TMK, z něhož Pumpjanskij oficiálně také odešel. Podle policie by ho ale mohl stále ovládat. Kriminalisté podle verdiktu ÚS upozorňují také na to, že podnikatel byl v blízkém kontaktu s Putinem.

Nový český majitel

Na evropském sankčním seznamu se ocitl rovněž oligarchův syn Alexandr Pumpjanskij, který v Česku přes firmu Ogrea vlastnil hotel Westend v Mariánských Lázních. Finanční analytický úřad (FAÚ) zmrazil nemovitost v dubnu 2022. Pumpjanskij mladší sice pak z pozice jednatele společnosti odešel, české úřady ale hotel stále blokují. Poslední rozhodnutí o zmrazení podílu ve firmě vydaly před měsícem.

FAÚ zasáhl i do fungování slezského podniku MSA, který se loni neúspěšně pokusil prodat své akcie dvěma českým firmám. Podle Deníku N se úřad obával toho, že by peníze za transakci mohly skončit u Dmitrije Pumpjanského. MSA na sebe následně podala insolvenční návrh s tím, že je v platební neschopnosti a nedokáže plnit své závazky.

Letos v květnu společnost v rámci reorganizačního plánu převzal opavský RKL Holding s českými majiteli. V prohlášení uvedl, že nadále plánuje spolupracovat s většinou svých dodavatelů pro projekty v jaderné energetice, ropném a plynovém průmyslu.

MSA, která dodává komponenty pro jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, je stále v provozu a vyrábí. V podniku pracuje přes 200 zaměstnanců. Věřitelé u ní přihlásili pohledávky za zhruba miliardu korun, insolvenční správce ale uznal asi 870 milionů korun, které tak teď firma dluží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 54 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...