Policisté podezírají sankcionovaného oligarchu Dmitrije Pumpjanského, že se pokusil získat peníze ze slezské strojírenské společnosti MSA. Tu dříve vlastnil, po začátku války na Ukrajině z ní ale odešel. Oligarcha se pak údajně snažil přes řetězec firem získat od MSA nesplacené pohledávky. Prověřování případu ČT potvrdil státní zástupce Tomáš Kučera. Pumpjanskij, jehož syn v Česku vlastnil hotel, patří do blízkého okruhu lidí kolem ruského vůdce Vladimira Putina.
Policie podezírá oligarchu Pumpjanského z obcházení sankcí
Pumpjanskij podle policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu založil po celém světě rozsáhlou síť firem, přes něž se snaží získat zpět majetek zmrazený po uvalení sankcí v březnu 2022. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), jenž řešil dvě stížnosti společnosti, která podle policie do této sítě patří.
Tato firma z oligarchovy sítě podle kriminalistů koupila pohledávky, které dluží výrobce armatur MSA z Dolního Benešova na Opavsku. Tuto společnost dříve Pumpjanskij vlastnil, stáhl se z ní krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Podle vyšetřovatelů se ale oligarcha snaží k majetku MSA dostat zpět – různým firmám proto údajně prodal dluhy, které má MSA vůči jeho koncernu TMK. Po jejich splacení by pak část financí mohl zase získat.
Policisté kvůli tomu peníze za pohledávky – 2,5 milionu eur (přes 63 milionů korun) – zablokovali. Jejich postup potvrdili i ústavní soudci, podle nichž je podezření na obcházení sankcí odůvodněné. Detektivové kauzu stále prověřují, jak ČT potvrdil dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Kučera. „Více informací vám s ohledem na dosud probíhající prověřování nemohu sdělit,“ doplnil.
Blízký kontakt s Putinem
Z rozhodnutí ÚS vyplývá, že vyšetřovatelé podezírají z trestného činu právě Pumpjanského. „Tento měl podle policejního orgánu sofistikovaným způsobem, prostřednictvím široké skupiny společností, do níž policejní orgán zařadil také stěžovatelku, činit jednání směřující ke zpřístupnění finančních prostředků pro sebe,“ uvedl soud.
Ve verdiktu nejmenovaná firma spojení s ruským oligarchou odmítla s tím, že ho nezná a při nákupu pohledávek postupovala transparentně. ÚS ale rozhodnutí policistů potvrdil. „Nelze tak nic namítat proti jejich závěru, že za takové situace i převod pohledávek (…) lze považovat za dílčí část transakce, která mohla umožnit úmyslné obejití a porušení sankčních opatření uplatňovaných Evropskou unií v souvislosti se situací na Ukrajině,“ napsali soudci.
Pumpjanskij se podle českého rejstříku stáhl z MSA v březnu 2022, krátce po začátku invaze. V pozici skutečných majitelů ho tehdy nahradili dva ruští manažeři ocelářského koncernu TMK, z něhož Pumpjanskij oficiálně také odešel. Podle policie by ho ale mohl stále ovládat. Kriminalisté podle verdiktu ÚS upozorňují také na to, že podnikatel byl v blízkém kontaktu s Putinem.
Nový český majitel
Na evropském sankčním seznamu se ocitl rovněž oligarchův syn Alexandr Pumpjanskij, který v Česku přes firmu Ogrea vlastnil hotel Westend v Mariánských Lázních. Finanční analytický úřad (FAÚ) zmrazil nemovitost v dubnu 2022. Pumpjanskij mladší sice pak z pozice jednatele společnosti odešel, české úřady ale hotel stále blokují. Poslední rozhodnutí o zmrazení podílu ve firmě vydaly před měsícem.
FAÚ zasáhl i do fungování slezského podniku MSA, který se loni neúspěšně pokusil prodat své akcie dvěma českým firmám. Podle Deníku N se úřad obával toho, že by peníze za transakci mohly skončit u Dmitrije Pumpjanského. MSA na sebe následně podala insolvenční návrh s tím, že je v platební neschopnosti a nedokáže plnit své závazky.
Letos v květnu společnost v rámci reorganizačního plánu převzal opavský RKL Holding s českými majiteli. V prohlášení uvedl, že nadále plánuje spolupracovat s většinou svých dodavatelů pro projekty v jaderné energetice, ropném a plynovém průmyslu.
MSA, která dodává komponenty pro jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, je stále v provozu a vyrábí. V podniku pracuje přes 200 zaměstnanců. Věřitelé u ní přihlásili pohledávky za zhruba miliardu korun, insolvenční správce ale uznal asi 870 milionů korun, které tak teď firma dluží.
