Policie podezírá oligarchu Pumpjanského z obcházení sankcí

Policisté podezírají sankcionovaného oligarchu Dmitrije Pumpjanského, že se pokusil získat peníze ze slezské strojírenské společnosti MSA. Tu dříve vlastnil, po začátku války na Ukrajině z ní ale odešel. Oligarcha se pak údajně snažil přes řetězec firem získat od MSA nesplacené pohledávky. Prověřování případu ČT potvrdil státní zástupce Tomáš Kučera. Pumpjanskij, jehož syn v Česku vlastnil hotel, patří do blízkého okruhu lidí kolem ruského vůdce Vladimira Putina.

Pumpjanskij podle policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu založil po celém světě rozsáhlou síť firem, přes něž se snaží získat zpět majetek zmrazený po uvalení sankcí v březnu 2022. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), jenž řešil dvě stížnosti společnosti, která podle policie do této sítě patří.

Tato firma z oligarchovy sítě podle kriminalistů koupila pohledávky, které dluží výrobce armatur MSA z Dolního Benešova na Opavsku. Tuto společnost dříve Pumpjanskij vlastnil, stáhl se z ní krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Podle vyšetřovatelů se ale oligarcha snaží k majetku MSA dostat zpět – různým firmám proto údajně prodal dluhy, které má MSA vůči jeho koncernu TMK. Po jejich splacení by pak část financí mohl zase získat.

Policisté kvůli tomu peníze za pohledávky – 2,5 milionu eur (přes 63 milionů korun) – zablokovali. Jejich postup potvrdili i ústavní soudci, podle nichž je podezření na obcházení sankcí odůvodněné. Detektivové kauzu stále prověřují, jak ČT potvrdil dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Kučera. „Více informací vám s ohledem na dosud probíhající prověřování nemohu sdělit,“ doplnil.

Blízký kontakt s Putinem

Z rozhodnutí ÚS vyplývá, že vyšetřovatelé podezírají z trestného činu právě Pumpjanského. „Tento měl podle policejního orgánu sofistikovaným způsobem, prostřednictvím široké skupiny společností, do níž policejní orgán zařadil také stěžovatelku, činit jednání směřující ke zpřístupnění finančních prostředků pro sebe,“ uvedl soud.

Ve verdiktu nejmenovaná firma spojení s ruským oligarchou odmítla s tím, že ho nezná a při nákupu pohledávek postupovala transparentně. ÚS ale rozhodnutí policistů potvrdil. „Nelze tak nic namítat proti jejich závěru, že za takové situace i převod pohledávek (…) lze považovat za dílčí část transakce, která mohla umožnit úmyslné obejití a porušení sankčních opatření uplatňovaných Evropskou unií v souvislosti se situací na Ukrajině,“ napsali soudci.

Pumpjanskij se podle českého rejstříku stáhl z MSA v březnu 2022, krátce po začátku invaze. V pozici skutečných majitelů ho tehdy nahradili dva ruští manažeři ocelářského koncernu TMK, z něhož Pumpjanskij oficiálně také odešel. Podle policie by ho ale mohl stále ovládat. Kriminalisté podle verdiktu ÚS upozorňují také na to, že podnikatel byl v blízkém kontaktu s Putinem.

Nový český majitel

Na evropském sankčním seznamu se ocitl rovněž oligarchův syn Alexandr Pumpjanskij, který v Česku přes firmu Ogrea vlastnil hotel Westend v Mariánských Lázních. Finanční analytický úřad (FAÚ) zmrazil nemovitost v dubnu 2022. Pumpjanskij mladší sice pak z pozice jednatele společnosti odešel, české úřady ale hotel stále blokují. Poslední rozhodnutí o zmrazení podílu ve firmě vydaly před měsícem.

FAÚ zasáhl i do fungování slezského podniku MSA, který se loni neúspěšně pokusil prodat své akcie dvěma českým firmám. Podle Deníku N se úřad obával toho, že by peníze za transakci mohly skončit u Dmitrije Pumpjanského. MSA na sebe následně podala insolvenční návrh s tím, že je v platební neschopnosti a nedokáže plnit své závazky.

Letos v květnu společnost v rámci reorganizačního plánu převzal opavský RKL Holding s českými majiteli. V prohlášení uvedl, že nadále plánuje spolupracovat s většinou svých dodavatelů pro projekty v jaderné energetice, ropném a plynovém průmyslu.

MSA, která dodává komponenty pro jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, je stále v provozu a vyrábí. V podniku pracuje přes 200 zaměstnanců. Věřitelé u ní přihlásili pohledávky za zhruba miliardu korun, insolvenční správce ale uznal asi 870 milionů korun, které tak teď firma dluží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.