Policie podezírá oligarchu Pumpjanského z obcházení sankcí

Policisté podezírají sankcionovaného oligarchu Dmitrije Pumpjanského, že se pokusil získat peníze ze slezské strojírenské společnosti MSA. Tu dříve vlastnil, po začátku války na Ukrajině z ní ale odešel. Oligarcha se pak údajně snažil přes řetězec firem získat od MSA nesplacené pohledávky. Prověřování případu ČT potvrdil státní zástupce Tomáš Kučera. Pumpjanskij, jehož syn v Česku vlastnil hotel, patří do blízkého okruhu lidí kolem ruského vůdce Vladimira Putina.

Pumpjanskij podle policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu založil po celém světě rozsáhlou síť firem, přes něž se snaží získat zpět majetek zmrazený po uvalení sankcí v březnu 2022. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), jenž řešil dvě stížnosti společnosti, která podle policie do této sítě patří.

Tato firma z oligarchovy sítě podle kriminalistů koupila pohledávky, které dluží výrobce armatur MSA z Dolního Benešova na Opavsku. Tuto společnost dříve Pumpjanskij vlastnil, stáhl se z ní krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Podle vyšetřovatelů se ale oligarcha snaží k majetku MSA dostat zpět – různým firmám proto údajně prodal dluhy, které má MSA vůči jeho koncernu TMK. Po jejich splacení by pak část financí mohl zase získat.

Policisté kvůli tomu peníze za pohledávky – 2,5 milionu eur (přes 63 milionů korun) – zablokovali. Jejich postup potvrdili i ústavní soudci, podle nichž je podezření na obcházení sankcí odůvodněné. Detektivové kauzu stále prověřují, jak ČT potvrdil dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Kučera. „Více informací vám s ohledem na dosud probíhající prověřování nemohu sdělit,“ doplnil.

Blízký kontakt s Putinem

Z rozhodnutí ÚS vyplývá, že vyšetřovatelé podezírají z trestného činu právě Pumpjanského. „Tento měl podle policejního orgánu sofistikovaným způsobem, prostřednictvím široké skupiny společností, do níž policejní orgán zařadil také stěžovatelku, činit jednání směřující ke zpřístupnění finančních prostředků pro sebe,“ uvedl soud.

Ve verdiktu nejmenovaná firma spojení s ruským oligarchou odmítla s tím, že ho nezná a při nákupu pohledávek postupovala transparentně. ÚS ale rozhodnutí policistů potvrdil. „Nelze tak nic namítat proti jejich závěru, že za takové situace i převod pohledávek (…) lze považovat za dílčí část transakce, která mohla umožnit úmyslné obejití a porušení sankčních opatření uplatňovaných Evropskou unií v souvislosti se situací na Ukrajině,“ napsali soudci.

Pumpjanskij se podle českého rejstříku stáhl z MSA v březnu 2022, krátce po začátku invaze. V pozici skutečných majitelů ho tehdy nahradili dva ruští manažeři ocelářského koncernu TMK, z něhož Pumpjanskij oficiálně také odešel. Podle policie by ho ale mohl stále ovládat. Kriminalisté podle verdiktu ÚS upozorňují také na to, že podnikatel byl v blízkém kontaktu s Putinem.

Nový český majitel

Na evropském sankčním seznamu se ocitl rovněž oligarchův syn Alexandr Pumpjanskij, který v Česku přes firmu Ogrea vlastnil hotel Westend v Mariánských Lázních. Finanční analytický úřad (FAÚ) zmrazil nemovitost v dubnu 2022. Pumpjanskij mladší sice pak z pozice jednatele společnosti odešel, české úřady ale hotel stále blokují. Poslední rozhodnutí o zmrazení podílu ve firmě vydaly před měsícem.

FAÚ zasáhl i do fungování slezského podniku MSA, který se loni neúspěšně pokusil prodat své akcie dvěma českým firmám. Podle Deníku N se úřad obával toho, že by peníze za transakci mohly skončit u Dmitrije Pumpjanského. MSA na sebe následně podala insolvenční návrh s tím, že je v platební neschopnosti a nedokáže plnit své závazky.

Letos v květnu společnost v rámci reorganizačního plánu převzal opavský RKL Holding s českými majiteli. V prohlášení uvedl, že nadále plánuje spolupracovat s většinou svých dodavatelů pro projekty v jaderné energetice, ropném a plynovém průmyslu.

MSA, která dodává komponenty pro jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, je stále v provozu a vyrábí. V podniku pracuje přes 200 zaměstnanců. Věřitelé u ní přihlásili pohledávky za zhruba miliardu korun, insolvenční správce ale uznal asi 870 milionů korun, které tak teď firma dluží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 42 mminutami

Ke škole jen pěšky nebo na kole. V Česku je 28 školních ulic a vznikají další

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.
před 1 hhodinou

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
před 1 hhodinou

VideoAž milion korun na novou ordinaci. VZP láká lékaře do regionů s nedostatkem péče

Lékařům, kteří si v některé z oblastí, kde chybí zdravotní péče, otevřou ordinaci, nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bonus. Praktičtí lékaři pro dospělé a zubaři dostanou 800 tisíc, pediatři až milion korun. VZP takto vloni podpořila padesát ordinací praktiků či stomatologů. Bonusy nabízí i některé další pojišťovny. Právě vyšší částky by mohly mladé lékaře motivovat, aby šli místo nemocnic do praxe a v regionu zůstali.
před 2 hhodinami

VideoBůh má rád každého člověka takového, jaký je, říká arcibiskup Přibyl

„Proč nás Bůh nevyslyší? To já nevím,“ říká v Interview speciál nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který je zároveň názoru, že všechno, co se děje, má nějaký význam. „Je naprosto normální, že se na pánaboha zlobíme,“ dodává. Sám sebe vnímá jako spíše smířlivého člověka, který se chce dohodnout, nechce však být ve své funkci beztvarý a bezbarvý. Politiky je podle něj dobré nepřeceňovat, ale chovat se k nim jako k sobě rovným. Církev nevnímá primárně jako instituci, ale jako komunitu lidí. „Bůh má rád každého člověka takového, jaký je,“ říká. Později podotýká, že manželství pro všechny církev nemůže schvalovat. Téměř hodinový rozhovor s Janou Peroutkovou zakončil hrou na varhany.
před 12 hhodinami

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
před 14 hhodinami

V Praze 4 se našly v domě toxické chemikálie i radioaktivní thorium

Hasiči odpoledne zasahovali u nálezu chemikálií v domě v ulici Nad Studánkou v Praze 4. Mezi nalezenými látkami byl mimo jiné toxický arzenik, což je oxid arzenu, dále kyanid, rtuť, radioaktivní thorium a kyselina pikrová, která se v minulosti používala jako trhavina. Chemická jednotka odvezla nebezpečné látky k likvidaci, pyrotechnik pak výbušniny k řízenému odpalu. Kolem 15:45 byl zásah ukončen.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Politické spektrum: Volt Česko, ČSSD, GEN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 25. dubna přijali Adam Hanka (Volt Česko), Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie) a Vojtěch Ryvola (GEN). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 17 hhodinami
Načítání...