Policie podezírá oligarchu Pumpjanského z obcházení sankcí

Policisté podezírají sankcionovaného oligarchu Dmitrije Pumpjanského, že se pokusil získat peníze ze slezské strojírenské společnosti MSA. Tu dříve vlastnil, po začátku války na Ukrajině z ní ale odešel. Oligarcha se pak údajně snažil přes řetězec firem získat od MSA nesplacené pohledávky. Prověřování případu ČT potvrdil státní zástupce Tomáš Kučera. Pumpjanskij, jehož syn v Česku vlastnil hotel, patří do blízkého okruhu lidí kolem ruského vůdce Vladimira Putina.

Pumpjanskij podle policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu založil po celém světě rozsáhlou síť firem, přes něž se snaží získat zpět majetek zmrazený po uvalení sankcí v březnu 2022. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), jenž řešil dvě stížnosti společnosti, která podle policie do této sítě patří.

Tato firma z oligarchovy sítě podle kriminalistů koupila pohledávky, které dluží výrobce armatur MSA z Dolního Benešova na Opavsku. Tuto společnost dříve Pumpjanskij vlastnil, stáhl se z ní krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Podle vyšetřovatelů se ale oligarcha snaží k majetku MSA dostat zpět – různým firmám proto údajně prodal dluhy, které má MSA vůči jeho koncernu TMK. Po jejich splacení by pak část financí mohl zase získat.

Policisté kvůli tomu peníze za pohledávky – 2,5 milionu eur (přes 63 milionů korun) – zablokovali. Jejich postup potvrdili i ústavní soudci, podle nichž je podezření na obcházení sankcí odůvodněné. Detektivové kauzu stále prověřují, jak ČT potvrdil dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Kučera. „Více informací vám s ohledem na dosud probíhající prověřování nemohu sdělit,“ doplnil.

Blízký kontakt s Putinem

Z rozhodnutí ÚS vyplývá, že vyšetřovatelé podezírají z trestného činu právě Pumpjanského. „Tento měl podle policejního orgánu sofistikovaným způsobem, prostřednictvím široké skupiny společností, do níž policejní orgán zařadil také stěžovatelku, činit jednání směřující ke zpřístupnění finančních prostředků pro sebe,“ uvedl soud.

Ve verdiktu nejmenovaná firma spojení s ruským oligarchou odmítla s tím, že ho nezná a při nákupu pohledávek postupovala transparentně. ÚS ale rozhodnutí policistů potvrdil. „Nelze tak nic namítat proti jejich závěru, že za takové situace i převod pohledávek (…) lze považovat za dílčí část transakce, která mohla umožnit úmyslné obejití a porušení sankčních opatření uplatňovaných Evropskou unií v souvislosti se situací na Ukrajině,“ napsali soudci.

Pumpjanskij se podle českého rejstříku stáhl z MSA v březnu 2022, krátce po začátku invaze. V pozici skutečných majitelů ho tehdy nahradili dva ruští manažeři ocelářského koncernu TMK, z něhož Pumpjanskij oficiálně také odešel. Podle policie by ho ale mohl stále ovládat. Kriminalisté podle verdiktu ÚS upozorňují také na to, že podnikatel byl v blízkém kontaktu s Putinem.

Nový český majitel

Na evropském sankčním seznamu se ocitl rovněž oligarchův syn Alexandr Pumpjanskij, který v Česku přes firmu Ogrea vlastnil hotel Westend v Mariánských Lázních. Finanční analytický úřad (FAÚ) zmrazil nemovitost v dubnu 2022. Pumpjanskij mladší sice pak z pozice jednatele společnosti odešel, české úřady ale hotel stále blokují. Poslední rozhodnutí o zmrazení podílu ve firmě vydaly před měsícem.

FAÚ zasáhl i do fungování slezského podniku MSA, který se loni neúspěšně pokusil prodat své akcie dvěma českým firmám. Podle Deníku N se úřad obával toho, že by peníze za transakci mohly skončit u Dmitrije Pumpjanského. MSA na sebe následně podala insolvenční návrh s tím, že je v platební neschopnosti a nedokáže plnit své závazky.

Letos v květnu společnost v rámci reorganizačního plánu převzal opavský RKL Holding s českými majiteli. V prohlášení uvedl, že nadále plánuje spolupracovat s většinou svých dodavatelů pro projekty v jaderné energetice, ropném a plynovém průmyslu.

MSA, která dodává komponenty pro jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, je stále v provozu a vyrábí. V podniku pracuje přes 200 zaměstnanců. Věřitelé u ní přihlásili pohledávky za zhruba miliardu korun, insolvenční správce ale uznal asi 870 milionů korun, které tak teď firma dluží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 1 hhodinou

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 6 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...