Členské státy Evropské unie formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, informovalo české zastoupení při Unii. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Rada EU také uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků.
Nové sankce mají „zasadit další ránu režimu (Vladimira) Putina a těm, kteří nadále podporují jeho nezákonnou, nevyprovokovanou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině,“ uvedla ve svém prohlášení Rada EU. Opatření jsou podle ní navržena tak, aby se zaměřila na důležitá odvětví ruské ekonomiky, jako je energetika, finance a obchod. Rovněž se snaží zajistit, aby bylo stále obtížnější unijní sankce obcházet.
Sankce se nově vztahují mimo jiné na 27 plavidel, mezi nimiž jsou i tankery na přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu, sdělily agentuře Reuters dva zdroje. Sankční seznam zahrnuje devatenáct plavidel, která souvisejí s dodávkami energií. Jsou mezi nimi i dvě ruské plovoucí jednotky pro opětovné zplynování zkapalněného plynu. Sankce dopadnou i na lodě převážející obranné vybavení pro Rusko a nákladní loď Jenisej, která podle EU převážela ukradené ukrajinské obilí, uvádí Reuters.
Schválení nových sankcí se původně očekávalo již na začátku června, před summitem o míru na Ukrajině, který se uskutečnil ve Švýcarsku. Zástupci členských států EU o nových sankcích vůči Rusku mnohokrát dlouze diskutovali a některé země měly proti některým navrhovaným omezením výhrady.
Nejprve se balík nelíbil Maďarsku či pobaltským zemím, nakonec mělo výhrady proti jeho části Německo. Praha měla námitky, že v něm opět není český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.
Část zemí EU ruský plyn stále nakupuje
Evropská komise nenavrhla úplný zákaz dovozu ruského LNG – i vzhledem k tomu, že existují unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko, které ho stále nakupují ve velkém. „Na tom se země neshodly, protože některé se obávají ohrožení bezpečnosti dodávek do Evropy,“ popsal zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. Komise ale navrhovala zakročit proti takzvaným překládkám LNG v unijních přístavech, což členské státy podpořily.
„Aby se zajistilo, že zařízení EU nebudou využívána k překládce ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do třetích zemí, a tím se významně snížily příjmy Ruska z prodeje a přepravy LNG, zakáže EU překládku ruského LNG na území EU,“ uvádí se v prohlášení Rady EU. Zahrnuje to jak překládku z lodi na loď, tak i z lodi na břeh, neovlivňuje to ale dovoz do Evropské unie. „Evropská komise bude plnění tohoto rozhodnutí detailně sledovat a v případě potřeby může navrhnout zmírňující opatření,“ dodala Rada EU.
Opatření by mohlo zasáhnout zejména závod na zkapalněný zemní plyn Jamal v arktické části Ruska, ze kterého je plyn rozvážen do přístavů v EU a dále do zbytku světa. Nové sankce rovněž znemožňují unijním firmám investovat do budoucích projektů týkajících se LNG v Rusku. Ve výstavbě jsou například projekty Arctic LNG 2 či Murmansk LNG, stojí v prohlášení Rady EU.
Podle Obrovského je právě zákaz překládky ruského LNG na území EU jedním z nejvíce diskutovaných nově přijatých opatření. Má „zkomplikovat cestu této cenné ruské komodity z Ruska přes evropské terminály, často v Belgii, Francii nebo ve Španělsku do třetích zemí.“ Podle odhadů by měl zákaz omezit ruské příjmy ve výši miliard eur ročně.
Přestože ruský LNG tvořil v roce 2023 pouhých pět procent spotřeby plynu v EU, stále to znamenalo pro Kreml zisk kolem osmi miliard eur (199 miliard korun), poznamenal bruselský server Politico. Nové sankce pravděpodobně zasáhnout asi čtvrtinu těchto zisků, protože nezakazují přímý dovoz do EU.
Předchozí, třináctý balík sankcí byl schválen na konci února u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Neobsahoval tehdy žádné sektorové sankce, jako tomu bylo například u balíku předchozího, tedy dvanáctého, který se týkal zákazu dovozu diamantů. Obsahoval ale omezení vůči dalším 106 jednotlivcům a 88 právnickým osobám. Šlo o subjekty především z vojenského a obranného sektoru, ale i o další osoby, které se podílejí na dodávkách severokorejských zbraní do Ruska. Na seznamu byli také lidé z ruské justice, místní politici či jiné osoby zodpovědné za deportace ukrajinských dětí.
Na sankční seznam zařadila Rada EU ruské hackery
Rada EU v pondělí také schválila uvalení sankcí proti šesti Rusům, kteří byli zapojeni do kybernetických útoků proti členským státům EU a Ukrajině. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) je šest ruských občanů zodpovědných za kybernetické a vyděračské útoky proti evropským nemocnicím a bankám.
„Rusko proti Evropě vede hybridní válku, snaží se nás oslabit všemi způsoby. Naši bezpečnost si musíme bránit, a to i v kyberprostoru,“ napsal na sociální síti X šéf české diplomacie.
Sankce se týkají dvou členů takzvané skupiny Callisto. Tu tvoří ruští vojenští zpravodajští důstojníci „provádějící kybernetické operace proti členským státům EU a třetím zemím prostřednictvím trvalých phishingových kampaní, jejichž cílem je odcizit citlivá data v důležitých oblastech včetně obrany a vnějších vztahů“, uvádí se v prohlášení Rady.
Dále byly sankce uvaleny na dva členy hackerské skupiny Armageddon, což je skupina podporovaná ruskou tajnou službou FSB, která provádí různé kybernetické útoky s významným dopadem na vlády členských států EU a Ukrajiny, včetně používání phishingových e-mailů a malwarových kampaní. Posledními dvěma jsou dva klíčoví hráči, kteří stojí za vyděračskými programy, označovanými ransomware. Konkrétně jde o programy Conti a Trickbot, které mají v Evropě na svědomí značné ekonomické škody.
Subjekty na sankčních seznamech mají zmrazené všechny účty v bankách EU a fyzické osoby mají zákaz cestovat kamkoli v Evropské unii.
V současné době je v Evropské unii uplatňováno přes 50 sankčních režimů. Byly zavedeny v reakci na situaci v některých zemích, například v Íránu, Severní Koreji, Sýrii či v Bělorusku. EU kromě toho rovněž přijala takzvané tematické sankční režimy, které jsou zaměřeny například na terorismus, porušování lidských práv, činnosti související se šířením jaderných zbraní, používání chemických zbraní nebo právě kybernetické útoky. V posledním zmíněném tematickém sankčním režimu je nyní čtrnáct jednotlivců a čtyři právnické osoby.
