Členské státy EU se shodly na uvalení sankcí proti Voice of Europe

Zástupci členských zemi EU se ve středu v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossijskaja Gazeta.

Dohodu ještě musí země formálně potvrdit. Zatím není jasné, zda k tomu dojde jen písemně, nebo na nejbližším jednání unijních ministrů zahraničí na konci května.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve středu již předem pohrozila, že pokud EU uvalí sankce na ruská média, západní novináři v Rusku pocítí „rychlou, tvrdou a bolestivou reakci ruského státu“. „Dříve cítili naši lásku, teď ale pocítí naši reakci,“ citovala Zacharovovou agentura Reuters. „Budeme reagovat rychlostí blesku a pro občany Západu to bude extrémně bolestivé,“ dodala.

Členské státy EU nyní diskutují o nejnovějším, 14. balíčku sankcí proti Rusku, do kterého se Česku podařilo prosadit zařazení platformy Voice of Europe. Právě jejím prostřednictvím se podle zjištění českých tajných služeb měli proruští ukrajinští podnikatelé Arťom Marčevskij a Viktor Medvedčuk pokoušet ovlivňovat politiky v několika zemích Evropské unie.

Dohodu zemí EU na sociální síti X uvítal český premiér Petr Fiala. „Náš nedávný zásah proruské vlivové sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a EU, nese ovoce,“ napsal. Praha tak podle něj dělá, co je třeba.

Nově připravované unijní sankce by měly zahrnovat také další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv, konkrétně ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), ale například i zákaz dovozu ruského hélia. Protože jde o komplikovaná témata, sankce by se nestihly dojednat do evropských voleb, které se uskuteční na začátku června. Opatření vůči mediálním platformám tak byla z balíčku vyjmuta a projednána v takzvané rychlé proceduře.

Se společností Voice of Europe jsou spojováni politik a podnikatel Medvedčuk a mediální producent a propagandista Marčevskij, které Česko rovněž zařadilo na svůj sankční seznam a nyní Praha usiluje o to, aby se objevili rovněž na seznamu unijním. Platforma RIA Novosti spadá do portfolia mediální skupiny Russia Today, kterou vlastní a provozuje ruská vláda. Vlastníkem listu Izvestija je ruská mediální skupina Nacionalnaja Media Gruppa. Ruská vláda pak stojí rovněž za vydáváním listu Rossiskaja Gazeta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 3 mminutami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 mminutami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 41 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 5 hhodinami

Evropský pohled