Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.
Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci, která mohla mít závažný dopad na bezpečnost Česka a Evropské unie. Medvedčuk podle Fialy řídil řadu vlivových sítí z Ruské federace a je osobně napojený na ruského vůdce Vladimira Putina. „Dlouhodobě udržuje úzké osobní vztahy s Putinem, z čehož čerpá prospěch,“ píše se v odůvodnění zařazení na sankční seznam. Jako vlivný politik a oligarcha byl Medvedčuk klíčovým proponentem proruské politiky na Ukrajině. Tam byl také zatčen, ale později vyměněn za vojáky zajaté v Mariupolu.
„V Česku využívá společnost Voice of Europe, která je tou právnickou osobou na sankčním seznamu,“ uvedl premiér. Na těchto aktivitách se podílí i Marčevskij, doplnil. Podle zdůvodnění zařazení na seznam Marčevskij fungování Voice of Europe aktivně řídí, přičemž společnost financuje a pokyny Marčevskému z Ruska zasílá Medvedčuk. Zařazení obou i jejich společnosti na sankční seznam znamená, že nemohou v Česku nakládat s majetkem a pro fyzické osoby platí zákaz vstupu do země.
Činnost skupiny podle Fialy sahá za hranice Česka a dokládá dlouhodobou snahu Ruska ovlivňovat demokratické procesy v Evropě. Podle informací BIS řídili Medvedčuk s Marčevským z Ruska několik skupin, které se snažily v různých evropských zemích získat politický vliv před volbami do Evropského parlamentu.
Deník N uvedl s odvoláním na BIS, že se v Praze předávala hotovost protisystémovým politikům z Německa, podle webu se případ mimo jiné týká strany Alternativa pro Německo (AfD). Zdroj Deníku N z blízkosti ministerstva zahraničí řekl, že peníze dostávali i politici z Francie, Polska, Belgie, Nizozemska a Maďarska. Další peníze mířily na provoz proruského zpravodajského webu, napsal server.
Stát ale nemá informace o tom, že by se to týkalo českých politiků a občanů, dodal Fiala. Web Voice of Europe nicméně natáčel rozhovory například na protivládní demonstraci na Václavském náměstí, do svých videí si jako hosty dlouhodobě vybírá kritiky české vlády a Evropské unie – bývalé politiky či členy neparlamentních stran.
Premiér poděkoval za důležitou práci Bezpečnostní informační službě (BIS), rozhodnutí kabinetu je podle něj podrobně a pečlivě podložené na třech stech stranách. „Činnost těchto osob a právnické osoby je dobře zdokumentována a příslušné orgány odvedly práci v zájmu bezpečnosti České republiky a Evropy,“ uvedl Fiala s tím, že s danými informacemi budou určitě pracovat i jiné země a jiné instituce.
Zařazení na sankční seznam znamená pro dané osoby zákaz vstupu do Česka a pobytu v něm, znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi, které má na starosti Finanční analytický úřad. Zařazení na seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon, který je účinný od loňského ledna. „Vláda nikdy nevypínala žádné weby a nebude to dělat ani teď, ale státní orgány budou vymáhat dodržování sankcí. Ty v tomto případě brání Voice of Europe v pokračování v činnosti,“ dodal Fiala.
- moskevský patriarcha Kirill, vlastním jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev
- ruský podnikatel Vladimir Jevtušenko a jeho syn Felix Jevtušenko
- manželé Rostislav a Olga Zorikovovi
- podnik pro správu ruského majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť
- politik a podnikatel Viktor Medvedčuk
- mediální producent a ruský propagandista Arťom Marčevskij
- web Voice of Europe
Podnikatel Boris Obnosov byl ze sankčního seznamu vyškrtnut poté, co na něj uvalila postih Evropská unie.
Velvyslancem v Moskvě by mohl být diplomat Koštoval
Premiér naopak odmítl komentovat informaci, že kabinet jednal o obsazení diplomatického postu v Moskvě novým velvyslancem. Tím se podle několika zdrojů serveru Lidovky měl stát diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.
„Nemohu porušovat zákon. Vysílání na zastupitelské úřady je vždycky do určitého okamžiku v režimu utajovaném, tudíž nemohu žádným způsobem tyto věci komentovat,“ sdělil Fiala. Později dodal, že osobně preferuje, aby mělo Česko zastoupení v Moskvě na úrovni velvyslance. Důvodů je celá řada, dodal. Podobně se podle něj chovají i další země s podobným postojem k Rusku, jaký má Česko. Na zasedání ve Strakově akademii dorazil i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.
„Zda by měl být velvyslanec v Moskvě, byla debata mezi prezidentem a ministerstvem zahraničí. Já respektuji postoj ministerstva zahraničí, to znamená, že ano. (...) Jestli to budeme projednávat, tak by to znamenalo, že dohoda je, ale já to nevím,“ poznamenal ve středu před jednáním vlády ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Koštoval by podle něj byla „velmi dobrá volba“.
Velvyslance v Rusku chce i prezident
Prezident Petr Pavel při úterní návštěvě sídla BIS uvedl, že pokládá dlouhodobě za důležité mít v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Novinářům řekl, že by bylo možné vyslání velvyslance připravovat a přikročit k němu ve vhodnější situaci. Podle Koudelky je nejpodstatnější, že se v poslední době výrazně snížil rozsah ruského diplomatického zastoupení v tuzemsku. Varování před ruskými aktivitami dlouhodobě patří mezi klíčové pasáže veřejných částí výročních zpráv BIS.
Otázka obsazení postu v Moskvě je podle prezidenta Pavla nyní záležitostí pro ministerstvo zahraničních věcí, vládu a Hrad.
Další peníze na munici pro Ukrajinu
Vláda odsouhlasila i další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí. Jeho výši premiér Fiala neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo dvacet zemí. Munice podle premiéra dorazí na místo v rámci týdnů až měsíců, což ovlivňuje situaci na bojišti už nyní.
„Že je nyní iniciativa tak široká, je dáno tím, že je to jediná cesta, jak dodat Ukrajině munici, kterou potřebuje ke statečné obraně,“ poznamenal Fiala. Připomněl, že iniciativa má překlenout kritický nedostatek munice do příštího roku, kdy by už měly být dostatečné kapacity v EU.
Ministerstvo zahraničí ve středu také uvedlo, že počet dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci, není konečný. Původně plán počítal s nákupem osmi set tisíc dělostřeleckých granátů.
Změny ve vysokém školství
Vláda schválila také návrh novely zákona o vysokých školách, která mimo jiné upravuje podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení. Univerzity by podle novely měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni, napsal na sociální síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Autoři návrhu podle něj chtějí motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, a vyřešit tak jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou.
Vysoké školy by si mohly vybrat, zda budou doktorandům vyplácet stipendium, mzdu, či plat, nebo kombinaci obojího. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu měl být nejméně 1,2násobek minimální měsíční mzdy. Pro výpočet by se měla využívat výše minimální měsíční mzdy platná k 1. červenci roku, ve kterém začíná akademický rok. Nyní dává ministerstvo na stipendium pro jednoho doktoranda 11 250 korun.
Novela by měla také podpořit internacionalizaci vysokého školství či například upravit vnitřní předpisy. Vysoké školy by si mohly nově vybrat, zda budou zpoplatňovat studium doktorských programů v cizím jazyce. Nyní je studium programů, které se vyučují například v angličtině, povinně zpoplatněné, což podle ministerstva školství vede ke snížení zájmu zahraničních studentů o studium v Česku.
Návrh také rozvolňuje podobu státních závěrečných zkoušek. Jedinou součástí magisterské závěrečné zkoušky by mohla být diplomová práce. U bakalářských zkoušek by mohla být obhajoba bakalářské práce jednou z částí zkoušky, nesměla by být ale jedinou součástí. Doktorské studium by se mělo ukončovat závěrečnou zkouškou, která by spočívala v obhajobě disertační práce, nikoliv obhajobou disertace a doktorskou zkouškou.
Novela by také měla snížit administrativní zátěž vysokých škol. Podle návrhu by se měl zřídit Informační systém vzdělávání, který by mělo spravovat ministerstvo. Informační systém by měl zahrnovat i regionální školství, ustanoven by měl být od července 2025.
Podle ministerstva školství by měla novela platit od roku 2025.
