Vláda schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice z mimounijních zemí na podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo dvacet zemí. Řekl to po zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily.
Kabinet schválil další peníze na nákup munice pro Ukrajinu
Horizont ČT24: Vláda schválila příspěvek muniční iniciativy pro Ukrajinu (zdroj: ČT 24)
Munice je připravena a podle Fialy to ovlivní situaci na bojišti už nyní. „Pro Ukrajinu je mimořádně důležité, že ví, že v rámci týdnů až měsíců dorazí další munice, a k tomu může přizpůsobit další taktiku,“ poznamenal premiér na tiskové konferenci. Český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v polovině března řekl, že první dodávky v rámci takzvané české iniciativy by měly dorazit na Ukrajinu nejpozději v červnu.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že množství dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci, není konečný. Původně plán počítal s nákupem osmi set tisíc dělostřeleckých granátů. Podle vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pro agenturu Bloomberg by mohlo být množství dodané munice téměř dvojnásobné.
„Že je nyní iniciativa tak široká, je dáno tím, že je to jediná cesta, jak dodat Ukrajině munici, kterou potřebuje ke statečné obraně,“ prohlásil Fiala. Připomněl, že iniciativa má překlenout kritický nedostatek munice do příštího roku, kdy by už měly být dostatečné kapacity v EU.
Nedostatek munice
Ukrajinští vojáci jsou připraveni k boji, ale v posledních měsících si střelbu poctivě rozmýšlejí, aby neplýtvali municí. Mají jí totiž nedostatek. „Naposledy jsme dostali jednu nebo dvě krabice před dvěma měsíci,“ prohlásil jeden z ukrajinských vojáků.
Podle některých zdrojů mají teď Rusové dělostřelecké munice i sedminásobně víc než Ukrajinci, kteří by ideálně potřebovali denně dostat pět tisíc kusů. Malý počet se snaží státy vyřešit i prostřednictvím českých firem.
„Doufáme, že tato česká iniciativa, ke které se přidalo i Lucembursko, nám pomůže a od dubna budeme mít dostatek munice, dělostřelecké munice k udržení frontové linie,“ děkoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Polsko zdvojnásobí příspěvek
Rychle na otázku muniční pomoci pro Ukrajinu zareagovalo Polsko. Podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského se rozhodlo zdvojnásobit svůj příspěvek do české iniciativy, výši částky nepřiblížil.
Sikorski avizoval polskou podporu iniciativě minulý týden při jednání šéfů diplomacií Visegrádské skupiny v Praze. Oznámil, že Varšava přispěje finančně a poskytne také logistickou podporu pro dopravu granátů na Ukrajinu. Ani tehdy částku nespecifikoval.
K iniciativě se oficiálně připojilo také Portugalsko, již dříve oznámilo, že přispěje sto milionů eur. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s portugalskou kolegyní ve středu na dálku podepsaly memorandum o porozumění, které účast Lisabonu zajišťuje. Už dříve české ministerstvo obrany obdobné dokumenty uzavřelo s Dánskem, Kanadou a Lotyšskem.
Důvěra díky diskrétnosti
„Vybudování solidní smluvní základny s partnery v rámci iniciativy dává pevný základ pro aktuální snahu dodat Ukrajině munici. Umožní ale také další formu spolupráce s českým obranným průmyslem. Proto také s danými zeměmi, které vyjádřily zájem se zapojit do naší iniciativy, uzavíráme memoranda o spolupráci,“ podotkla Černochová. Dalšími zeměmi, se kterými ministerstvo obrany plánuje dokument podepsat, jsou Norsko či Nizozemsko.
Nákup zbraní naopak odmítají země jako Maďarsko nebo Rakousko. „Pro nás jako neutrální zemi musí být jasné, že peníze, které jsme odsouhlasili, nebudou použity na zbraně a munici,“ uvedl rakouský kancléř Karl Nehammer.
Základem snahy o pomoc Ukrajině se zbraněmi je podle ministerstva obrany od počátku diskrétnost, díky které Česku důvěřují partneři po celém světě. Podle úřadu „se podařilo vybudovat efektivní systém, který čerpá ze spolehlivých zdrojů“.
Ze kterých států munice na Ukrajinu zamíří, se zatím jen spekuluje. „Umím si představit, že to může být třeba Turecko, které je mimo EU, nespadá do toho prvního rámce, který byl dohodnut loni v březnu, a zároveň je to země, která je ochotná dodávat zbraně na Ukrajinu. Pokud se jedná o latinskoamerické, africké nebo jiné státy, které mají nějaké hlubší vztahy s Ruskem a nejsou v takové pozici jako třeba Turecko, které je členem NATO, tak dává smysl neříkat zcela jasně, o kterou zemi jde,“ uvedl politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Máme tu precedent Ekvádoru, který přislíbil dodávku vrtulníků na Ukrajinu, jenže Rusko řeklo, že přestane odebírat jeho zemědělské produkty, a ta ekvádorská nabídka skončila,“ upozornil dále expert.