České shánění munice je vrcholnou ukázkou dezinformačního umění, píše Unian

Česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu ve třetích zemích včetně ruských spojenců je vrcholem umění dezinformace, hodnotí Andrij Popov z ukrajinské agentury Unian. Vypíchl především dávkování zpráv o tom, odkud munice může pocházet. To vedlo k utajení skutečných prodejců i k nervozitě Rusů a jejich spojenců včetně zvýšení rizika odhalení špionážních sítí Moskvy.

Popov v textu na webu Unianu hodnotí informační šum kolem nákupu munice jako velmi povedenou psychologickou operaci, tedy vojenskou akci s aspekty psychologické kampaně. „Jaký je její cíl? V prvním plánu rozšířit dezinformace o dodávkách, aby nikdo nespadl do ‚banánové pasti‘, jak se to nedávno stalo Ekvádoru,“ píše.

Když Ekvádor nedávno oznámil, že hodlá Ukrajině prodat staré sovětské náboje, Rusko vyvinulo masivní tlak včetně embarga na dovoz banánů, což by Ekvádoru přineslo velké ztráty. Jihoamerická země nakonec z obchodu vycouvala.

Česko se proto tentokrát postaralo o informační chaos ohledně původu munice. Nejdříve předalo skrze anonymní zdroje západním médiím informace, že prodejcem je Jihoafrická republika, velmi brzy poté jiné zdroje hovořily o Turecku a ještě poté se povedlo rozšířit informaci, že prodává Jižní Korea, připomíná Popov. Následovaly neověřené, ale v seriózních médiích šířené zprávy o tom, že prodává Maroko a Indonésie.

„To nutí Kreml být nervózním a provokuje čistě psychologickou potřebu ‚prověřit si své‘,“ vysvětluje autor textu s tím, že to vede ke zvýšenému riziku odhalení ruských špionů v daných zemích. Skutečný zdroj munice se přitom povedlo utajit. „Nezná ho nikdo kromě Čechů.“

Druhá fáze

Následovala druhá fáze dezinformační kampaně. Z Česka přišla informace, že munici Ukrajině neprodává jen tak někdo, ale skutečný spojenec Ruska. Poradce premiéra Tomáš Pojar jen upřesnil, že to není Severní Korea.

Ruská média a uživatelé sociálních sítí začali rychle spekulovat, který ze spojenců je příslovečným hadem na prsou, píše Popov. Zmiňovaly se přitom Kazachstán, Ázerbájdžán či Arménie, která po nedávné neschopnosti Ruska ochránit ji před Ázerbájdžánem tak, jak se zavázalo, pozastavila své členství v Moskvou vedené vojenské alianci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).

Mluvilo se i o Turkmenistánu, který nedávno podepsal protokol o spolupráci s EU i obecněji o zemích „globálního Jihu“, konkrétně třeba Egypta.

„Až Ukrajina dostane náboje a pokud operace zůstane tajnou, tato česká psychologická operace se může zapsat do učebnic. A z nich by se měli učit nejen naši příliš ‚průhlední‘ západní partneři, ale i někteří ukrajinští úředníci,“ hodnotí Popov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 5 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 35 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled