WSJ: Česko nakupuje munici pro Ukrajinu i ze zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy

Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy. Uvedl to americký list The Wall Street Journal.

Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800 tisíc dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700 tisíc kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Ty se dosud povedlo zajistit pro první tranši 300 tisíc nábojů, přičemž zdaleka největší příspěvek nabídlo Německo.

Někdejší příslušnost země k bývalému sovětskému bloku se ukázala být nečekaným přínosem, uvádí americký deník. Díky ní totiž zdědilo Česko významný zbrojní průmysl se zákazníky po celém světě a dobré vztahy s mnoha zeměmi globálního Jihu, které mají velké zásoby zbraní ze sovětské éry a další jsou schopny vyrábět.

Jakkoliv je Praha zdrženlivá ohledně toho, odkud náboje pocházejí, list tvrdí, že mezi dodavateli jsou i někteří spojenci Ruska. Obchodní dohody předpokládají, že dodávky budou přepravovány přes území Česka nebo třetích zemí, aby se zastřela jakákoliv přímá vazba mezi zeměmi původu a Ukrajinou a také aby se dodavatel nevystavil hněvu Moskvy.

„Důvěrnost je zde klíčová: Bavíme se a budeme se bavit s každým, bez ohledu na jeho loajalitu nebo politický postoj – s několika málo výjimkami, jako je Severní Korea,“ řekl deníku poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Podle náměstka na českém ministerstvu obrany Jana Jireše odhalila česká iniciativa rozpor mezi přátelskými postoji některých vlád k Rusku na veřejnosti a jejich připraveností uzavírat v soukromí obchody se spojenci Ukrajiny.

Česko jako neutrální strana

„Když přijdete s balíkem peněz, mají zájem,“ řekl deníku šéf pražského think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda s tím, že Česko je vnímáno jako „neutrální“ ve srovnání s USA, jejichž podobné iniciativy byly dodavateli v Africe, Asii či Latinské Americe odmítnuty.

Čeští představitelé, kteří stojí za diskrétními nákupy munice, podle WSJ uvedli, že jejich úsilí začalo už krátce před plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu před více než dvěma lety. Začali v tichosti objíždět svět, uzavírat smlouvy a vyjednávat vývozní licence s desítkami producentů. Do značné míry také obešli těžkopádnou byrokracii NATO a Evropské unie, jejíž členové se spolu s USA mezitím soustředili spíše na zvyšování domácí výroby.

„Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu,“ řekl Nico Lange, bývalý náčelník štábu na německém ministerstvu obrany. Podle analytiků potřebuje Ukrajina každý měsíc až 200 tisíc nábojů různých ráží, aby mohla čelit ruskému náporu.

Deník ve svém článku poukazuje na pomalé navyšování zbrojní výroby ve Spojených státech i Evropě. V USA ho brzdí patová situace v Kongresu, zatímco v Evropě kvůli problémům s dodavatelským řetězcem, nedostatečnému vládnímu financování a chybějícím pracovním silám se výrazné zvýšení výroby neočekává dříve než koncem příštího roku nebo začátkem roku 2026. Wall Street Journal navíc v této souvislosti upozorňuje, že až polovina veškeré vojenské produkce EU se do poloviny roku 2023 vyvážela do třetích zemí a nikoliv na Ukrajinu.

Americká produkce bude podle představitelů země činit do konce letošního roku 70 tisíc dělostřeleckých granátů měsíčně, v polovině roku 2025 by se měla zvýšit na 80 tisíc nábojů. EU uvedla, že její zbrojovky budou schopny do konce roku 2024 vyrábět 1,4 milionu nábojů ročně a koncem roku 2025 dva miliony.

Dělostřelecká výroba Ruska, které čelí hospodářským sankcím, by se podle britského institutu RUSI měla ustálit na třech milionech dělostřeleckých nábojů ročně.

„Západním iniciativám bránila (...) snaha vyrábět v Evropě nebo v USA, protože země chtěly spojit podporu Ukrajiny s podporou svého průmyslu,“ řekl Jireš. „Což je legitimní cíl, protože se potřebujeme dovyzbrojit, ale není to to, co je potřeba pro okamžitou pomoc Ukrajině,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 3 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 4 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 8 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 11 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 16 hhodinami
Načítání...