WSJ: Česko nakupuje munici pro Ukrajinu i ze zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy

Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy. Uvedl to americký list The Wall Street Journal.

Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800 tisíc dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700 tisíc kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Ty se dosud povedlo zajistit pro první tranši 300 tisíc nábojů, přičemž zdaleka největší příspěvek nabídlo Německo.

Někdejší příslušnost země k bývalému sovětskému bloku se ukázala být nečekaným přínosem, uvádí americký deník. Díky ní totiž zdědilo Česko významný zbrojní průmysl se zákazníky po celém světě a dobré vztahy s mnoha zeměmi globálního Jihu, které mají velké zásoby zbraní ze sovětské éry a další jsou schopny vyrábět.

Jakkoliv je Praha zdrženlivá ohledně toho, odkud náboje pocházejí, list tvrdí, že mezi dodavateli jsou i někteří spojenci Ruska. Obchodní dohody předpokládají, že dodávky budou přepravovány přes území Česka nebo třetích zemí, aby se zastřela jakákoliv přímá vazba mezi zeměmi původu a Ukrajinou a také aby se dodavatel nevystavil hněvu Moskvy.

„Důvěrnost je zde klíčová: Bavíme se a budeme se bavit s každým, bez ohledu na jeho loajalitu nebo politický postoj – s několika málo výjimkami, jako je Severní Korea,“ řekl deníku poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Podle náměstka na českém ministerstvu obrany Jana Jireše odhalila česká iniciativa rozpor mezi přátelskými postoji některých vlád k Rusku na veřejnosti a jejich připraveností uzavírat v soukromí obchody se spojenci Ukrajiny.

Česko jako neutrální strana

„Když přijdete s balíkem peněz, mají zájem,“ řekl deníku šéf pražského think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda s tím, že Česko je vnímáno jako „neutrální“ ve srovnání s USA, jejichž podobné iniciativy byly dodavateli v Africe, Asii či Latinské Americe odmítnuty.

Čeští představitelé, kteří stojí za diskrétními nákupy munice, podle WSJ uvedli, že jejich úsilí začalo už krátce před plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu před více než dvěma lety. Začali v tichosti objíždět svět, uzavírat smlouvy a vyjednávat vývozní licence s desítkami producentů. Do značné míry také obešli těžkopádnou byrokracii NATO a Evropské unie, jejíž členové se spolu s USA mezitím soustředili spíše na zvyšování domácí výroby.

„Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu,“ řekl Nico Lange, bývalý náčelník štábu na německém ministerstvu obrany. Podle analytiků potřebuje Ukrajina každý měsíc až 200 tisíc nábojů různých ráží, aby mohla čelit ruskému náporu.

Deník ve svém článku poukazuje na pomalé navyšování zbrojní výroby ve Spojených státech i Evropě. V USA ho brzdí patová situace v Kongresu, zatímco v Evropě kvůli problémům s dodavatelským řetězcem, nedostatečnému vládnímu financování a chybějícím pracovním silám se výrazné zvýšení výroby neočekává dříve než koncem příštího roku nebo začátkem roku 2026. Wall Street Journal navíc v této souvislosti upozorňuje, že až polovina veškeré vojenské produkce EU se do poloviny roku 2023 vyvážela do třetích zemí a nikoliv na Ukrajinu.

Americká produkce bude podle představitelů země činit do konce letošního roku 70 tisíc dělostřeleckých granátů měsíčně, v polovině roku 2025 by se měla zvýšit na 80 tisíc nábojů. EU uvedla, že její zbrojovky budou schopny do konce roku 2024 vyrábět 1,4 milionu nábojů ročně a koncem roku 2025 dva miliony.

Dělostřelecká výroba Ruska, které čelí hospodářským sankcím, by se podle britského institutu RUSI měla ustálit na třech milionech dělostřeleckých nábojů ročně.

„Západním iniciativám bránila (...) snaha vyrábět v Evropě nebo v USA, protože země chtěly spojit podporu Ukrajiny s podporou svého průmyslu,“ řekl Jireš. „Což je legitimní cíl, protože se potřebujeme dovyzbrojit, ale není to to, co je potřeba pro okamžitou pomoc Ukrajině,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Chřipková epidemie bude vrcholit do dvou týdnů, počítají odborníci

Do dvou týdnů bude podle odborníků vrcholit chřipková epidemie. I když přes svátky celková nemocnost klesla, očekávají rychlý návrat k vysokým počtům nakažených. Jen v minulém týdnu hlásily laboratoře 940 lidí s respiračním onemocněním na 100 tisíc obyvatel. Čtyři z pěti pacientů měli právě chřipku, oficiálně jí v této sezoně podlehlo 19 lidí. Epidemiologové ale odhadují, že toto číslo může být výrazně vyšší. Chřipka u rizikových pacientů zhoršuje chronická onemocnění.
před 1 hhodinou

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Děti z dětských domovů v Pardubickém kraji se učí žít mimo ústav

Loňská novela zákona o ústavní výchově otevřela dětem z dětských domovů cestu k tomu, aby vyrůstaly v podmínkách co nejbližších rodinnému životu. Kraje mají měnit stávající domovy na menší rodinné skupiny v bytech a domech. Pardubický region chce transformaci dokončit už na jaře, bude tak prvním v Česku, kde děti už nebudou žít v ústavech. Sto padesát dětí se nyní postupně učí žít v menších rodinných skupinách v domech a bytech, které vznikají proměnou stávajících domovů. Změna pro ně znamená nutnost naučit se starat o domácnost. Patří sem aktivity jako nákup, úklid a další. Ale i kraj se musel přizpůsobit, hlavně navýšit personál starající se o děti. Kraj pořídil první byty v roce 2018.
před 9 hhodinami

Porucha horkovodu připravila část Prahy 4 o dodávky tepla a teplé vody

Asi jedenáct tisíc domácností v Praze 4 je v úterý kvůli poruše horkovodu bez dodávek tepla a teplé vody. Výpadek se týká Michle, Krče, Pankráce, Nuslí a Podolí. Podle Pavla Maďara ze společnosti Pražské teplárenské se výpadek dotkl i škol a sociálních zařízení. Před 20. hodinou oznámil dokončení opravy horkovodu, dodávky tepla a teplé vody by se podle něj měly obnovit do středečního časného rána.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Policie dopadla další aktéry z podvodných call center na Ukrajině

Ukrajinští kriminalisté vydali do Česka muže a ženu zadržené v souvislosti s provozováním podvodných call center. Pardubičtí policisté je obvinili za podvod spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny. ČT to potvrdila pardubická krajská mluvčí Markéta Janovská. V případě odsouzení jim hrozí až deset let vězení. Muž měl navíc vykonávat v tuzemsku trest za dřívější trestnou činnost, žena bude stíhána vazebně. O případu podvodných call center informovala policie loni v srpnu.
před 13 hhodinami

Ministr zahraničí Macinka brzy navštíví Ukrajinu

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) brzy navštíví Ukrajinu. Uvedl to po telefonátu se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Ministři spolu podle Macinky hovořili o budoucí spolupráci i náladách části české veřejnosti vůči Ukrajincům v Česku. Shodli se na tom, že je jejich společným úkolem pracovat na tom, aby byly pozitivnější. V diskusi budou brzy pokračovat při Macinkově návštěvě Kyjeva, dodal český ministr.
před 13 hhodinami

Paracetamolem se loni otrávilo téměř tři sta lidí, nejvíc za poslední tři roky

Běžně dostupné léčivo proti bolestem a teplotě může při špatném dávkování způsobit vážné zdravotní potíže. Paracetamolem se loni v Česku otrávilo 299 lidí, což je nejvíc za poslední tři roky. Toxikologické informační středisko (TIS) zároveň řešilo rekordní počet konzultací. České televizi to sdělila vedoucí lékařka TIS Kateřina Kotíková.
před 13 hhodinami
Načítání...