Česko si zaslouží uznání za zprostředkování nákupu vojenské munice pro válkou zasaženou Ukrajinu, ale bylo by lepší, kdyby to nebyla veřejná informace, uvedl v rozhovoru pro ČT bývalý americký velvyslanec v Polsku a analytik Atlantic Council Daniel Fried. Hovořil také o roli bývalého amerického prezidenta Billa Clintona při rozšíření NATO či o situaci v současném Maďarsku.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo pět set tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších tři sta tisíc kusů v sovětské ráži, uvedla tehdy agentura ČTK.
Od té doby se k této iniciativě podle dostupných informací už připojily například Norsko, Nizozemsko, Francie, Německo, Kanada, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko či Belgie.
Fried k tomu nyní řekl, že by si přál, aby informace o této iniciativě nebyla veřejná, „ale je a Česko v tom provádí skvělé věci.“ Vysvětlil, že pokud se podobné akce dějí, je lepší dělat je diskrétně, aniž by se o nich veřejné hovořilo. „Mluvím o tom jako bývalý diplomat,“ dodal.
Zdůraznil ale, že když už se to dostalo do veřejné sféry, tak „pojďme české straně vyslovit uznání.“
Při příležitosti čtvrtstoletí členství Česka v NATO Fried zmínil, že do Aliance přineslo například skvělé kontakty po celém světě a informace v oblasti kontrašpionáže.
Tlak ze strany Havla byl účinný
Připomněl, že na rozšíření Aliance o další členy tlačil v 90. letech minulého století například český prezident Václav Havel. „Havel tlačil na Clintona v otázce rozšíření NATO a měl pravdu. Přitom tehdy nebylo tolik lidí, kteří by tento proces podporovali,“ zmínil Fried.
Česko i další evropské postkomunistické státy se přitom mohly odvolat na to, že svrhly komunismus a vybudovaly tržní hospodářství. Fried konkrétně vedle Havla zmínil také bývalého polského prezidenta Lecha Wałęsu a z české strany i diplomaty Michaela Žantovského a Alexandra Vondru. „Jednali efektivně, využívali svou kredibilitu z roku 1989 a své kontakty,“ vypočítal.
Clinton se musel rozhodnut
Fried se v rozhovoru věnoval také pozici tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona. V roce 1993, kdy se stal prezidentem, byla většina establishmentu proti rozšíření NATO. „Musel učinit rozhodnutí, že se nezmrazí hranice NATO,“ řekl diplomat. Později na Clintonovo rozhodnutí navázala i administrativa republikána George W. Bushe, takže politická kontinuita zůstala zachována.
Bývalý velvyslanec v Polsku uvedl, že chvíli Clintonovi trvalo, že si uvědomil, že je nutné zrušit rozdělení Evropy a ne ho zachovat. Zaměřil se pak na vztahy s Ruskem, ale i na rozšíření NATO.
Zklamáním je Maďarsko
Při pohledu na současnost vidí Fried jako obzvláštní problém Maďarsko. Podle něj se chová tak, „jako by rok 1956 byl invazí z Bruselu. Ne, byla to invaze z Ruska,“ zdůraznil.
Současní maďarští lídři se podle Frieda chovají, jako by byli v roce 1848 na straně cara Mikuláše I. a ne na straně maďarského lidu. „Je to pro nás velké zklamání,“ dodal.
K letošním americkým prezidentským volbám řekl, že část republikánů pod vedením Donalda Trumpa podporuje izolacionismus. Je to přitom podle něj ta nejhorší tradice americké zahraniční politiky. Z minulosti zmínil americký nezájem o Sudety, o Československo, což vlastně nahrávalo hitlerovskému Německu.
Praha by nyní společně s Varšavou měla podle bývalého amerického velvyslance v Polsku dotlačit Washington k další pomoci Ukrajině. Fried v této souvislosti také ocenil, že se postoj západní Evropy přibližuje Středoevropanům.
