Finance na nákup munice pro Ukrajinu už jsou zcela zajištěny, oznámil Pavel. Pojar jeho slova mírní

Prezident Petr Pavel sdělil, že po norském příspěvku je už zcela zajištěno financování české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu. Podle prezidenta se na nákupu 800 tisíc kusů dělostřelecké munice nakonec podílí osmnáct zemí. Munice by měla být na Ukrajině v následujících týdnech, řekl Pavel novinářům při návštěvě Středočeského kraje. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara ale celkové náklady pokryté nejsou a prezident zřejmě myslel jen první dodávku, řekl Deníku N.

„K dnešnímu (čtvrtečnímu, pozn. red.) ránu jsme shromáždili celkovou částku pro nákup veškeré munice, tedy těch 800 tisíc kusů,“ řekl. Další krok má podle něj udělat česká vláda, která uzavře memorandum a nastaví vzájemné vztahy. „Z české strany potom bude následovat informace všem těm přispívajícím státům o harmonogramu a jak budeme postupovat dál,“ uvedl prezident Pavel.

Částky jednotlivých států Pavel zmiňovat nechtěl. „Asi by to nebylo fér k těm státům, které přispívaly, pokud to s nimi nemáme projednané,“ řekl. Potřebnou sumu podle něj ve čtvrtek příslibem dorovnalo Norsko. „Teď to bude už jenom na šikovnosti našich firem a ministerstva obrany, jak se podaří celý ten postup urychlit,“ doplnil Pavel.

Ukrajina podle premiéra Petra Fialy (ODS) nyní potřebuje podporu více než kdy jindy. „Jsem rád, že jsme schopni spolupracovat s tolika partnery po celém světě, abychom poskytli potřebnou pomoc. Mohu garantovat, že letos budou dodány statisíce nábojů,“ řekl předseda vlády.

Poradce pro národní bezpečnost Pojar ale zpochybňuje, že by se podařilo vybrat peníze nutné k nákupu veškeré munice. „Předpokládám, že pan prezident myslel pokrytí první várky, nikoliv celé naší iniciativy, tu v žádném případě ještě pokrytou nemáme,“ řekl Deníku N Pojar, který iniciativu koordinuje.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je rychlost, s jakou se daří shánět potřebné peníze, skvělá. „Iniciativa pokračuje, kontinuálně hledáme další možnosti, jak sehnat munici západní i východní provenience. Je nutné využít potenciál této široké koalice,“ uvedla. Poukázala na to, že Česko bylo jednou z prvních zemí, která dodala Ukrajině raketomety, tanky, houfnice či útočné vrtulníky. „A to v době, kdy ostatní země stále váhaly z obavy před reakcí Ruska. Když se ukázalo, že snaha Evropy o dodání slíbené munice nebude naplněna, přišli jsme jako první s muniční iniciativou, a opět se tak postavili jako lídři do čela pomoci Ukrajině,“ dodala Černochová.

O tom, že částka je shromážděná, ve čtvrtek informovala agentura Bloomberg s odvoláním na své nejmenované zdroje. „Došlo k pozitivnímu pokroku ohledně české iniciativy,“ řekl také ve středu prezident Zelenskyj na tiskové konferenci s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem v jihoukrajinské Oděse.

Mezi zapojenými zeměmi mají být Kanada, Francie nebo Litva

Podle dostupných informací jsou mezi zeměmi, které mají zájem se do iniciativy zapojit, například Kanada, Francie, Německo, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko (které celkem poskytne 250 milionů eur) či Belgie s příspěvkem 200 milionů eur. Další státy účast oznámily, aniž by specifikovaly výši svého příspěvku.

Plán představil prezident Pavel v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních zemích našlo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži. Britský list Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun). České úřady částku nepotvrdily, ani neuvedly, z jakých zemí má ČR dotyčnou munici možnost nakoupit.

Odhaduje se, že Ukrajina potřebuje nejméně 200 tisíc dělostřeleckých nábojů měsíčně, aby mohla pokračovat v boji proti ruským invazním silám, jejichž průměrná denní spotřeba munice může být třikrát až pětkrát větší, než mohou vypálit ukrajinské ozbrojené síly, poznamenal Bloomberg.

Evropští spojenci se podle něj snaží plnit závazky dodávat Kyjevu vojenské vybavení v citlivém okamžiku války, kdy se ukrajinští představitelé obávají, že ruské jednotky mohou do léta prolomit ukrajinskou obranu. Napadená země se podle médií potýká s kritickým nedostatkem munice. EU nesplnila slib dodat Kyjevu do tohoto měsíce milion dělostřeleckých nábojů, dodala jen část, a další pomoc USA je zablokovaná v americkém Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci podpořili růst výdajů na obranu. Neveřejné jednání ANO a SPD bojkotovaly

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

ÚS: Podmínkou otčímovi za znásilňování porušil soud práva oběti

Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. ÚS při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. V takové rozhodnutí doufal i advokát oběti Marcel Jurčaga.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Patří jí odpad načerno uložený v Česku, teď je německá firma v insolvenci

V insolvenci skončila německá společnost Roth International, které patří odpad načerno uložený na několika místech v tuzemsku. Ministerstvo životního prostředí aktuálně jedná s úřady sousední země, aby se postaraly o jeho likvidaci. Firma Roth International se specializuje na demontáž letadel a větrných elektráren. Část navezeného materiálu může být nebezpečná.
před 6 hhodinami

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. K reakci přistoupilo i Rakousko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Poslanci schválili reformu sociálních dávek

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Praha zkoumá, jak rozhodnutí antimonopolního úřadu zdrží projekt metra D

Praha zkoumá, jak moc pozdrží výstavbu metra D rozhodnutí antimonopolního úřadu, který zrušil výběr vítěze tendru na další etapu. Na ní se mělo pracovat už rok a půl. Zatím se ale buduje jen první úsek, ve kterém stavbaři prorazili devadesát procent tunelů. Celá trasa měla být hotová v roce 2031.
před 6 hhodinami

Hladík hejtmana Oklešťka k vyhlášení stavu nebezpečí nepřesvědčil

Krizový štáb ministerstva životního prostředí doporučil Olomouckému kraji vyhlásit pro lokalitu postiženou havárií vlaku převážejícího přes tisíc tun toxického benzenu stav nebezpečí, který má sanaci urychlit. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) se ale stav nebezpečí vyhlásit nechystá. Z pohledu legislativy jde podle něho havárie za státem. Likvidace škod na místě vyjde podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na stovky milionů korun. Ten se odpoledne s Oklešťkem sešel, ke změně názoru ho ale nepřesvědčil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚS: Poplašnou zprávou může být jen nepravdivé sdělení, Vrabel se vyjádřil „hybridně“

Soudy v případě Ladislava Vrabela porušily podle Ústavního soudu (ÚS) svobodu projevu. Případy souvisejícími s její ochranou se v minulosti ÚS zabýval několikrát. Na některé odkázal i v usnesení o Vrabelově případu, například na soudní spor týkající se výroků šéfa ANO Andreje Babiše po explozi skladu ve Vrběticích. V případě Babiše šlo podle ÚS, stejně jako u Vrabela, o takzvaný hybridní výrok. Ten mísí fakta, případně nepravdy, a názory.
před 10 hhodinami
Načítání...