Volodymir Zelenskyj

Ukrajinští vojáci postoupili až deset kilometrů do ruské Kurské oblasti, napsal Institut pro studium války (ISW). Server The Kyiv Independent píše dokonce o patnácti kilometrech. Server Meduza upozorňuje na informace ruských prokremelských telegramových kanálů, podle nichž ukrajinské jednotky pokračovaly v postupu. Podle zdroje The Washington Post Ukrajinci ovládají město Sudžu. Dosud potvrzený rozsah a místo ofenzivy naznačují, že byly prolomeny nejméně dvě ruské obranné linie a opěrný bod.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zasedáním Rady NATO–Ukrajina na summitu ve Washingtonu uvedl, že je nutné zachovat jednotu se všemi aliančními partnery. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvítal pokrok, jehož Ukrajina dosáhla v reformách. Aliance podle něj bude Kyjev podporovat v nezvratné cestě ke členství v NATO. USA oznámily vojenskou pomoc Ukrajině za 225 milionů dolarů (5,3 miliardy korun). Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad pět set kilometrů.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při úterním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že USA a spojenci poskytnou Ukrajině dalších pět systémů protivzdušné obrany. Rusko podle něho nesmí zvítězit. Stoltenbergovi udělil Prezidentskou medaili svobody.

Premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že britská zahraniční politika po volebním vítězství labouristů nedozná změn. Chce dál rozvíjet vztahy mezi Českem a Velkou Británií. Ministerský předseda soudí, že se nezmění ani britská podpora Ukrajiny. Šéfovi labouristů Keirovi Starmerovi gratuloval k vítězství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který také poděkoval Rishimu Sunakovi za podporu své vlasti, i řada dalších zahraničních státníků včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, šéfa Evropské rady Charlese Michela nebo kanadského premiéra Justina Trudeaua.

Světová média si všímají a komentují vítězství Petra Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách. Západní deníky, například The New York Times, o něm hovoří jako o proruském populistovi, který porazil prozápadního kandidáta. BBC uvedla, že Ukrajina teď definitivně ztratí na Slovensku podporu. Naopak média v Rusku, které vede útočnou válku proti Ukrajině, píší o tom, že zvítězil kandidát, který odmítá dodávky zbraní svému východnímu sousedovi, čímž podporuje rychlé řešení konfliktu na Ukrajině.

Prezident Petr Pavel sdělil, že po norském příspěvku je už zcela zajištěno financování české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu. Podle prezidenta se na nákupu 800 tisíc kusů dělostřelecké munice nakonec podílí osmnáct zemí. Munice by měla být na Ukrajině v následujících týdnech, řekl Pavel novinářům při návštěvě Středočeského kraje. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara ale celkové náklady pokryté nejsou a prezident zřejmě myslel jen první dodávku, řekl Deníku N.

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.

Ukrajina rozšiřuje systém umožňující lidem z celého světa připojit se k armádě. Přijímá i profesionální vojáky z Kolumbie. Ti posilují řady dobrovolníků, kteří reagovali na výzvu prezidenta Volodymyra Zelenského zapojit se do války jeho národa s Ruskem, napsala agentura AP.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je vzdělaný člověk a měl by vědět, že jeho výrok o židovství je nehoráznost, hloupost a historická nepřesnost, řekl v Horizontu ČT24 politický geograf Michal Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Šéf ruské diplomacie v neděli prohlásil, že židovský původ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského neznamená, že na Ukrajině nejsou nacisté. Na svém si trvá i po pobouřené reakci Izraele.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Rusové se nedostali do pozic, které chtěli, a nesplnili své cíle, zejména pak obsazení Kyjeva. Je však zřejmé, že nyní budou používat mnohem brutálnější způsoby boje a klíčový bude následující den a noc. Na ČT24 to prohlásil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR (GŠ AČR) Jiří Šedivý. Vyjádřoval se i k neochotě Běloruska zapojit se do války - po tomto dopoledním rozhovoru se ale v ukrajinských médiích objevily zprávy, že běloruská vojska vstoupila do Černihivské oblasti Ukrajiny.

Ukrajinské hlavní město Kyjev dál čelí mohutnému ostřelování. U východoukrajinského Charkova, který je druhým největším městem v zemi, probíhají tvrdé boje. Kreml tvrdí, že ruské jednotky dostaly rozkaz pokračovat v postupu a že od pátku nepostupovaly. I v té době se ovšem u Kyjeva bojovalo. Podle britského ministerstva obrany je ale hlavní část ruských sil ještě 30 kilometrů od centra Kyjeva. Úřad ukrajinského prezidenta tvrdí, že ruská armáda během soboty postoupila jen u Mariupolu a Enerhodaru.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi na území východní Ukrajiny mimo kontrolu Kyjeva, jejímž cílem má být zajištění míru. Prezident tak rozhodl krátce poté, co uznal nezávislost těchto regionů ovládaných osm let ruskými a místními ozbrojenci. Varoval Kyjev před ostřelováním oblasti s tím, že případně ponese odpovědnost za další krveprolití. Bojovníci z okupovaného Donbasu střelbu ze strany ukrajinské armády hlásí i v noci, armáda to popírá. Na žádost Ukrajiny se sešla Rada bezpečnosti OSN. Svět kroky Kremlu vesměs odsoudil.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že ruské tajné služby připravují provokace zamířené na ruské vojáky umístěné v separatistickém moldavském regionu Podněstří, ze kterých pak Moskva hodlá obvinit Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Ukrajinska pravda. Ukrajinu zároveň v pátek zasáhl kybernetický útok. Přestaly fungovat internetové stránky ministerstva zahraničí a dalších úřadů. Podle ukrajinských bezpečnostních činitelů za útokem nejspíše stojí Rusko.