Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.
Ostřelování na východě Ukrajiny zesiluje, prezident Zelenskyj chce jednání Rady bezpečnosti OSN
Události: Ostřelování na východě Ukrajiny zesiluje (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
„Vyzývám kolegy v záloze, aby se dostavili na vojenské odvodní oddělení. Dnes jsem podepsal dekret o všeobecné mobilizaci,“ oznámil vůdce samozvané republiky Denis Pušilin ve videoprohlášení. Nedlouho poté stejný krok učinil i samozvaný vůdce neregulérní Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik.
Ukrajina s mobilizací nesouhlasí, separatistické oblasti považuje za svoje území. Prezident Spojených států Joe Biden v pátek konstatoval, že je přesvědčený, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Rusko u hranic s Ukrajinou podle USA shromáždilo až 190 tisíc vojáků a je připraveno. Moskva takové tvrzení odmítá.
Ukrajinská armáda informovala na svém facebookovém účtu, že v sobotu ozbrojenci porušili příměří v 70 případech, minulý den v 66. Podle ní ostřelovali dělostřeleckou palbou třicet obydlených míst na frontové linii. V palbě se ocitla i skupina ukrajinských poslanců a zahraničních novinářů a bylo nutné je evakuovat. V blízkosti ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského, který mířil na východ země, vybuchl granát, ale incident se obešel bez zraněných.
OBSE ve své večerní zprávě uvedla, že od čtvrtečního do pátečního večera její pozorovatelé zaznamenali 591 případů porušení příměří v Doněcku a 975 v Luhansku. Ve srovnání s předchozím dnem je to skoro dvojnásobek, tehdy pozorovatelé zaznamenali 870 případů porušení příměří. Ve zprávě OBSE se uvádí, že nejpostiženější je palbou severozápadní část luhanské oblasti jižně od Severodoněcka, tedy část kontrolovaná Kyjevem.
Ruská strana zahájila palbu na více než dvě desítky osad. Použili přitom těžké dělostřelectvo, které bylo zakázáno minskými dohodami, uvedla armáda. Pod palbou se podle Kyjeva ocitl i humanitární konvoj OSN. Z útoků se ale obviňují obě strany. Moskva oznámila, že vyšetřuje výbuch ukrajinského dělostřeleckého granátu v ruské Rostovské oblasti asi kilometr od hranic s Ukrajinou. Agentura Interfax napsala, že se na ruském území našly dva vybuchlé dělostřelecké granáty.
Palba přes linii rozdělující vládní síly a separatisty tento týden nabyla na intenzitě. Ukrajinská vláda to označila za provokaci a důrazně odmítla tvrzení Ruska, že by Kyjev mohl na východě Ukrajiny zahájit ofenzívu
ODKB by mohla zasáhnout, připustil její šéf
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), označovaná někdy jako obdoba NATO v prostoru bývalého Sovětského svazu, by mohla vyslat na východ Ukrajiny „mírové jednotky“. Uvedl to její šéf Stanislav Zas v rozhovoru s agenturou Reuters.
Zas řekl, že by ODKB mohla na Donbas vyslat mírové jednotky, pokud na tom bude mezinárodní shoda. Uskupení tvoří šest zemí – Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
„Hypoteticky si to lze představit, pokud bude dobrá vůle ze strany Ukrajiny – je to nakonec její území – pokud k tomu bude mandát Rady bezpečnosti OSN a pokud to bude potřeba a toto rozhodnutí podpoří všechny vlády,“ řekl Zas, který je Bělorus a působí jako generální tajemník ODKB. Prohlásil také, že jediným prostředkem k řešení ukrajinské krize je jednání.
Jednotky ODKB byly povolány v lednu do Kazachstánu, aby tam pomohly potlačit nepokoje vyvolané původně zvýšením cen zkapalněného plynu.
Reuters napsal, že nasazení těchto jednotek v Donbasu není teď pravděpodobné, mimo jiné proto, že Západ považuje tuto organizaci za prostředek rozšiřování ruského vlivu – největší kontingent sil tvoří Rusové.
Bezpečnostní konference v Mnichově
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak v sobotu zavítal na bezpečnostní konferenci do Mnichova. Stejný den má ale v plánu vrátit se do Kyjeva.
Kvůli možné invazi Ruska se spekulovalo o tom, jestli ukrajinský prezident Zelenskyj na bezpečnostní konferenci do bavorské metropole zamíří, nebo zůstane raději v Kyjevě. Své pochybnosti dal najevo i americký prezident, když v pátek řekl, že cesta do Německa v současné situaci nemusí být dobrou volbou. Američané se obávají, že by Moskva nepřítomnosti Zelenského ve vlasti mohla zneužít.
Podle úřadu ukrajinského prezidenta ale situace na východě země „zůstává plně pod kontrolou“, a není tak důvod měnit program hlavy státu. „Ukrajina chce mír,“ řekl na úvod emotivního projevu Zelenskyj.
Uvedl, že Kyjev je připraven jednat podle minského mírového procesu a je připraven vést mírová jednání v takzvaném normandském formátu, což jsou přímé rozhovory Ruska a Ukrajiny pod patronátem Německa a Francie. Dodal, že jen mírovou cestou může Ukrajina dosáhnout návratu východních oblastí a autonomního poloostrova Krym, které Rusko anektovalo v roce 2014.
Volodymyr Zelenskyj a Boris Johnson na Bezpečnostní konferenci v Mnichově
Ukrajinský prezident označil systém mezinárodní bezpečnosti za zastaralý a křehký. „Bezpečnostní architektura v Evropě je rozvrácena, už ji nelze opravit, proto je čas vybudovat novou,“ uvedl. Zároveň odmítl, aby Západ nahlížel na Ukrajinu jako na nárazníkovou zónu mezi Ruskem.
Vyzval také NATO, aby jasně a upřímně řeklo, zda si přeje Ukrajinu ve svých řadách. „Řekli nám, že dveře jsou otevřené, ale dovnitř nesmíme,“ uvedl. Kyjev o členství usiluje a Severoatlantická aliance opakovaně uvedla, že pro rozšíření jsou dveře otevřené. Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu v Mnichově prohlásil, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne a v nejbližších letech ani nebude.
Zelenskyj zdůraznil, že v případě ruské invaze se Ukrajina bude bránit. „Budeme bránit svou zemi. Ať již samotní, nebo s pomocí ze zahraničí,“ řekl. Varoval také, že další na řadě mohou být státy NATO a že Polsko nebo pobaltské státy dobře vědí, kam agrese může vést.
Zástupci Ruska se letos mnichovské konference neúčastní. Místo toho Rusko v sobotu zahájilo vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně. Dohlížel na něj přímo prezident Vladimir Putin. Testovali rakety a střely s plochou dráhou letu i spolehlivost konvenčních a jaderných zbraní. Putin mu měl velet ze střediska ministerstva obrany v Moskvě.
Finsko připomnělo vlastní napadení
Konference se účastnil i finský prezident Sauli Niinisto. Ten přirovnal současný postup Ruska vůči Ukrajině k pokusu sovětského diktátora Josifa Stalina ohrozit a rozdělit Finsko před jeho napadením v roce 1939.
„Vše, co se děje na Ukrajině, vše, co se v současné době děje v západním světě, mi připomíná to, co se stalo ve Finsku,“ řekl Niinisto. „Stalin si myslel, že rozdělí národ a že je snadné jít a napadnout Finsko. Stal se úplný opak. Lidé se sjednotili a totéž vidíme na Ukrajině,“ dodal prezident.
Polský premiér Mateusz Morawiecki na konferenci zase varoval Západ před naivitou, pokud si myslí, že splnění části ruských podmínek povede k mírovému soužití. Umožnění Rusku prosazovat válečnou politiku povede podle Morawieckého k dalekosáhlým následkům nejen pro evropskou bezpečnost, ale také pro mezinárodní pořádek.
„Je naivní si to myslet,“ řekl Morawiecki, podle kterého někteří lidé na Západě k myšlence mírového soužití s Ruskem výměnou za splnění části požadavků Moskvy tíhnou. „Rusko neznáte,“ uvedl.
Pokud by k ruské invazi na Ukrajinu skutečně došlo, je Saúdská Arábie připravená spolu s partnery z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zajistit stabilitu energetického trhu. To na konferenci řekl saúdskoarabský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán Saúd. Upozornil, že to by vyžadovalo účast všech členů OPEC.
„Doufáme, že žádné krize, které by destabilizovaly trh, nenastanou. Trh s ropou je věc účasti všech členů, pouze jeden z nich ho nemůže ovlivnit,“ řekl princ.
Ruští vojáci stále u hranic
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pak na konferenci zopakoval, že NATO nevidí žádné známky stahování ruských vojáků od hranic s Ukrajinou, posilování rozmístěných vojsk naopak pokračuje. Stoltenberg také oznámil, že dopisem vyzval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova k uspořádání dalšího jednání na úrovni Rady NATO-Rusko, aby se předešlo válce na Ukrajině.
V sázce jsou podle tajemníka vztahy Západu s Ruskem. „Moskva se snaží vrátit do historie a chce obnovit své sféry vlivu,“ uvedl. „U hranic s Ukrajinou vidíme největší shromáždění vojsk od druhé světové války. Nevíme, co se stane, ale nebezpečí je opravdové,“ pokračoval.
Poznamenal také, že NATO nezaznamenalo žádné známky stahování ruských vojáků, které Moskva avizovala. „Shromážděná vojska jsou naopak posilována,“ dodal.
Hrozí posílení sankcí a východního křídla NATO, deklaruje Harrisová
V Mnichově promluvila i americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Ostře se vyhradila proti ruskému chování, které se podle ní odvíjí podle jasného scénáře. „Rusko se bude odvolávat na nevědomost a nevinnu. Vytvoří falešné záminky pro invazi. Soustředí jednotky a palebnou sílu na dohled. Už nyní dostáváme zprávy, které se zdají být provokacemi. Vidíme, jak Rusko šíří dezinformace,“ řekla.
Uvedla, že pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, bude čelit bezprecedentním sankcím. „Budeme cílit na ruské finanční instituce a ekonomické zájmy,“ řekla. „U ekonomických opatření se ale nezastavíme, zásadně posílíme východní křídlo NATO,“ zdůraznila Harrisová. Poznamenala také, že NATO kvůli vyhroceným vztahům s Moskvou již nyní posiluje své pozice ve východních členských státech a že USA poslaly do Polska, Rumunska a Německa dalších 6 tisíc vojáků.
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové se Rusko pak nesnaží podkopat jen evropský systém bezpečnosti, ale porušuje i Chartu OSN, když používá hrozbu síly proti jinému státu.
Hovořila také o energetické bezpečnosti Evropy, která by mohla být Ruskem ohrožena. „Mohu prohlásit, že v případě plného přerušení dodávek plynu z Ruska tuto zimu překonáme,“ řekla. Uvedla, že ruská plynárenská společnost Gazprom dodávala v posledních šesti měsících jen ty nejmenší možné objemy plynu, jak jí smlouvy umožňují. „Mají smlouvy, podle kterých musí platit, nebo doručovat plyn. Často si vybírají platbu místo dodávek plynu,“ uvedla.
Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je pak potřeba ukázat vůči chování Ruska jednotu a nekompromisní postoj.
Litva chce více amerických vojáků
Litevský prezident Gitanas Nauséda vyzval po schůzce s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem k posílení bezpečnosti pobaltských zemí americkými vojáky. „Můžeme s velkou jistotou říci, že ruské jednotky po skončení vojenského cvičení z Běloruska neodejdou,“ řekla litevská premiérka Ingrida Šimonytéová.
„Skutečnost, že Rusko shromažďuje vojenskou sílu u východní hranice NATO, mění bezpečnostní situaci,“ uvedl Nauséda v prohlášení po setkání s Austinem v litevské metropoli Vilnius.
„Je kriticky důležité posílit regionální bezpečnost (pobaltských států) dalšími jednotkami ze Spojených států a urychlit spolupráci v oblasti vojenských zakázek,“ dodal. Nauséda již dříve uvedl, že Litva se obává, že Evropa je „na pokraji války“. Rusko má podle něj v Bělorusku 45 tisíc vojáků.
Zodpovědnost za kyberútoky
Rusko také odmítlo obvinění Spojených států, že je zodpovědné za kybernetické útoky na ukrajinské banky a vládní úřady. Ruské velvyslanectví v USA označilo tvrzení o kyberútocích na Ukrajinu z ruské strany za nepodložené. Kybernetické útoky typu DDoS dočasně vyřadily z provozu weby ukrajinského ministerstva obrany, dalších vládních úřadů a dvou bank.
„Kategoricky odmítáme tato nepodložená prohlášení americké administrativy a konstatujeme, že Rusko nemá s uvedenými událostmi nic společného. Nikdy ze zásady neprovádělo a neprovádí žádné 'záškodnické' operace v kyberprostoru,“ napsala ruská ambasáda.
Zástupkyně bezpečnostního poradce prezidenta Joea Bidena Anne Neubergerová v pátek uvedla, že za sérii kybernetických útoků nese odpovědnost ruská vojenská rozvědka. Američané podle Neubergerové mají data, jež ukazují, že infrastruktura napojená na ruskou vojenskou rozvědku GRU „posílala vysoký objem komunikace na IP adresy a domény na Ukrajině“.
Podobně se vyjádřil i Londýn. „Britská vláda se domnívá, že do útoků z tohoto týdne na finanční sektor na Ukrajině je zapletena ruská vojenská rozvědka GRU,“ uvedl v prohlášení mluvčí britské diplomacie. Při DDoS útocích pachatelé zahlcují cílové servery obrovským počtem požadavků, popřípadě využijí nějaké chyby systému, čímž jim znemožní běžné fungování a vyřadí je z provozu.
Podle ukrajinských činitelů byl úterní útok největším v historii země. Západ přitom varuje, že pokud Rusko skutečně uvažuje o invazi na Ukrajinu, bude podobných incidentů zřejmě přibývat. Místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov ve středu řekl, že při útoku byly použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu a ČR.
I z Prahy zněla slova podpory
Výzva české vládě, aby zahájila sankce proti Rusku, zazněla v sobotu na setkání několika desítek lidí na Václavském náměstí. Na podporu Ukrajiny ho svolala skupina dobrovolníků Občanský rozcestník. Ukrajinský velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis poděkoval Česku za morální podporu i dodávky munice.
„Scházíme se tu v situaci, kdy na hranicích svobodné demokratické evropské země, Ukrajiny, stojí Putinova vojska, jeho tanky jsou připraveny, jeho letadla, jeho raketové systémy mají ambici rozdrtit evropské a demokratické směřování Ukrajiny,“ řekl politolog Petr Kutílek. „To je věc, kterou nesmíme připustit a nepřipustíme,“ uvedl.
„Bezpochyby je důležité, aby česká vláda byla připravena už teď a začala v rámci Evropské unie iniciovat sankce, které by Putinův režim jasně bolely. Přímo prezidenta Putina, který je zkorumpovaným vládcem této země a který je podporován oligarchickými strukturami a který teď ohrožuje demokratické a svobodné směřování Ukrajiny,“ řekl Kutílek, který se zabývá lidskoprávní tematikou. Mimo jiné inicioval přejmenování náměstí Pod Kaštany, kde sídlí ruská ambasáda v Praze, na náměstí Borise Němcova.