Americký prezident Joe Biden v pátek prohlásil, že je přesvědčen o tom, že ruský prezident Vladimir Putin již učinil rozhodnutí o invazi na Ukrajinu. A i když stále existuje prostor pro diplomacii, Biden očekává, že Rusko v příštích dnech na Ukrajinu zaútočí, a to včetně Kyjeva. Evropská unie oznámila, že pokud k invazi dojde, je připravena na Rusko uvalit ještě tvrdší sankce než za anexi Krymu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zdůraznila, že jejich součástí bude i plynovod Nord Stream 2.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Máme důvody se domnívat, že ruské jednotky se chystají zaútočit na Ukrajinu v následujícím týdnu, v následujících dnech,“ řekl Biden. Zmínil, že Rusko nadále šíří falešné informace, aby se pokusilo vytvořit záminku pro vojenský úder, k němuž by mohlo dojít během několika dní.
„Od tohoto okamžiku jsem přesvědčen, že se (Putin) rozhodl (napadnout),“ řekl Biden novinářům ve Washingtonu. „Máme důvod se to domnívat,“ dodal s odvoláním na hodnocení amerických tajných služeb.
Jeho vyjádření přišlo po telefonátu s vedoucími představiteli Kanady, Francie, Německa, Itálie, Polska, Rumunska, Británie, Evropské unie a NATO, uvedl Bílý dům. Vedoucí představitelé se zavázali, že budou pokračovat v diplomacii a zároveň se připraví uvalit na Rusko rychlé a koordinované ekonomické sankce, pokud by se rozhodlo pro další konflikt. Hovořili také o úsilí zajistit obranu a bezpečnost východního křídla NATO.
Pokud se Rusko rozhodne pro invazi, je Západ podle českého premiéra Petra Fialy připraven společně reagovat. Stojíme za Ukrajinou, proti ruské agresi a provokacím, napsal na Twitteru.
Stále existuje prostor pro diplomacii
Bidenova administrativa uvedla, že diplomatické řešení je i nadále možné. Pokud se ale Rusko rozhodne pro invazi, jsou Washington a jeho evropští spojenci připraveni zavést tvrdé tresty.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se podle Bidena plánují setkat 24. února v Evropě. Americký prezident však varoval, že jakákoli ruská vojenská akce před tímto datem by znamenala, že Rusko „zavřelo dveře diplomacii“.
Rusko shromažďuje řadu týdnů obrovské množství vojáků u ukrajinských hranic a vznáší vůči západním zemím bezpečnostní požadavky, Moskva nicméně odmítá, že by se chystala na svého souseda zaútočit.
USA: Za kybernetickými útoky stála ruská vojenská rozvědka
Spojené státy obvinily ruskou vojenskou rozvědku, že stála za úterními rozsáhlými kybernetickými útoky, které dočasně vyřadily z provozu weby ukrajinského ministerstva obrany, dalších vládních agentur a dvou bank. Rusko svou roli v incidentu již dříve popřelo. Zástupkyně bezpečnostního poradce prezidenta Joea Bidena Anne Neubergerová řekla médiím, že Bílý dům chce Rusko za zločiny v kyberprostoru dohnat k odpovědnosti.
„Rusko se rádo pohybuje nepozorovaně a spoléhá se na to, že určení autora útoků bývá dlouhý proces. Ve světle této skutečnosti postupujeme rychle při přisuzování těchto DDos útoků,“ řekla Neubergerová.
Při DDos útocích pachatelé zahlcují cílové servery obrovským počtem požadavků, čímž jim znemožní běžné fungování a vyřadí je z provozu. Američané podle Neubergerové mají data, jež ukazují, že infrastruktura napojená na ruskou vojenskou rozvědku GRU „posílala vysoký objem komunikace na IP adresy a domény na Ukrajině“.
Podle ukrajinských činitelů byl úterní útok největším v historii země. Západ přitom varuje, že pokud Rusko skutečně uvažuje o invazi na Ukrajinu, bude podobných incidentů zřejmě přibývat. Místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov ve středu řekl, že při útoku byly použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu a Česka.
Guterres: Ohrožení globální bezpečnosti nikdy nebylo větší
Západ je připraven jednat s Ruskem transparentně a žít s ním v míru, odmítá ale změnit principy své bezpečnosti. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Pátečním tématem konference byly globální výzvy, ale o Ukrajině, pro kterou je vyhrazena zejména sobota, hned na úvod hovořili nejen Baerbocková, ale také americký ministr zahraničí Antony Blinken nebo generální tajemník OSN António Guterres. V Mnichově jsou mimo jiné představitelé Evropské unie, OSN, NATO, americká viceprezidentka Kamala Harrisová nebo německý kancléř Olaf Scholz.
Guterres v projevu připomenul čtvrtý odstavec článku dvě Charty OSN, podle kterého se členské země vyvarují ve svých mezinárodních stycích hrozby silou a použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti jiných států. Varoval, že možný konflikt na Ukrajině by mohl přerůst v katastrofu. Řekl také, že nynější ohrožení globální bezpečnosti zřejmě nikdy nebylo větší.
Blinken podpořil postoj Německa a hovořil o nezbytnosti společného postupu v reakci na světové výzvy. K vyhroceným vztahům s Ruskem uvedl, že Západ chce řešit krizi diplomatickou cestou. „Obáváme se ale, zda je to cesta, kterou se vydalo Rusko,“ dodal Blinken.
Nechceme vás sankcionovat, chceme mír
Baerbocková rovněž varovala Moskvu, že v případě vojenského útoku na Ukrajinu ponese tvrdé následky a že součástí sankcí bude i německo-ruský projekt plynovodu Nord Stream 2. Jasně rovněž uvedla, že za krizí nestojí Ukrajina, ale Rusko.
„Není to žádná ukrajinská krize, je to ruská krize,“ řekla. V případě invaze bude Rusko podle Baerbockové čelit bezprecedentním ekonomickým i politickým sankcím. „My, Němci, jsme připraveni zaplatit mimořádně vysokou ekonomickou cenu,“ zdůraznila. „Sankce by se týkaly i plynovodu Nord Stream 2,“ prohlásila a dodala, že na stole jsou všechny možnosti.
„Rusku zároveň vzkazujeme, že sankce nechceme, my chceme mír,“ řekla. Západ podle ministryně nabízí Moskvě transparentní jednání, upřímnost a důvěru. „Co ale nepřipustíme, je změna architektury naší bezpečnosti,“ zdůraznila.
Polský premiér Mateusz Morawiecki avizoval, že Evropská unie připravuje pro případ nové ruské agrese vůči Ukrajině sankce, které jsou mnohem tvrdší než postihy za nelegální anexi Krymu v roce 2014. Šéfové unijních zemí se na podpoře sankcí, které EU připravuje společně se Spojenými státy, shodují jednomyslně, zatím však nevyřešili otázku, jaká akce ze strany Moskvy bude důvodem k jejich zavedení.
Zatímco například pobaltské státy či právě Polsko chtějí uvalit sankce v případě jakéhokoli porušování ukrajinské suverenity, například Maďarsko, jehož lídr Viktor Orbán má blízko ke Kremlu, nabádá ke zdrženlivosti.
Dodávky zbraní
V debatě s účastníky mnichovské konference Baerbocková hájila postoj Berlína nedodávat na Ukrajinu zbraně, a to ani obranné. „Německo má po druhé světové válce odlišnou odpovědnost za mezinárodní bezpečnost,“ uvedla Baerbocková. Připomenula, že Německo vyvolalo druhou světovou válku a zaútočilo mimo jiné na Sovětský svaz, proto je jeho zásadou neposkytovat zbraně, které by mohly vyvolat válku či genocidu.
Naproti tomu Nizozemsko poskytne Ukrajině zbraně a další vojenské vybavení. Podle vyjádření ministerstva obrany zahrnuje dodávka tři tisíce vojenských přileb a dva tisíce neprůstřelných vest, třicet detektorů kovů a dva roboty s drátovým naváděním pro detekci min, dva radary pro sledování terénu a pět radarů pro lokalizaci nepřátelského dělostřelectva a odhad místa dopadu granátů a také sto odstřelovačských pušek s třiceti tisíci kusy munice.
Washington i Kyjev zpochybňují ruské stahování
Západ už delší dobu varuje před nebezpečím další ruské invaze na Ukrajinu a tvrdí, že se Moskva bude snažit před útokem vyvolávat provokace, aby mohla svůj výpad ospravedlnit. Moskva záměr vpadnout na Ukrajinu nadále popírá a zveřejnila záběry, které podle ní ukazují stahování vojenské techniky od hranic či z okupovaného Krymu.
Západ však tvrdí, že v regionu ruských vojáků a techniky dál přibývá a navíc se seskupují do bojových pozic. USA s dalšími státy varují, že ruský útok vůči jeho západnímu sousedovi může přijít v řádu dnů. Americký ministr obrany Lloyd Austin v pátek prohlásil, že neexistují důkazy, že Rusko vojáky stahuje.
Také ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov opět zpochybnil ruská prohlášení o stahování jednotek. „Nepotvrzujeme ruská prohlášení o stahování vojsk: to se neděje, vojenské síly a technika se přemisťují,“ řekl ministr při interpelacích v parlamentu.
Rusko podle něj shromáždilo kolem Ukrajiny 149 tisíc vojáků a dalších několik tisíc má dorazit v nejbližší době. Reznikov ale zároveň upozornil, že Ukrajina odhaduje pravděpodobnost velké eskalace konfliktu s Ruskem jako nízkou.
Podle amerického velvyslance při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni Michaela Carpentera stoupl počet ruských vojáků v blízkosti Ukrajiny už na 169 až 190 tisíc. Diplomat to označil za největší vojenskou mobilizaci v Evropě od druhé světové války.
Americký prezident Joe Biden bude v pátek o krizi telefonicky jednat s představiteli Kanady, Francie, Německa, Itálie, Polska, Rumunska, Británie, Evropské unie a NATO. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se příští týden setká se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, pokud do té doby Rusko nenapadne Ukrajinu, oznámil mluvčí americké diplomacie Ned Price. „Pokud invazi v nadcházejících dnech podniknou, bude jasné, že to s diplomacií nikdy nemysleli vážně,“ dodal.
Moskva oznámila další cvičení
Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že se v sobotu 19. února pod velením ruského vládce Vladimira Putina jako vrchního velitele uskuteční cvičení strategických sil, včetně zkoušek spolehlivosti konvenčních a jaderných zbraní. Jeho součástí mají být také starty raket a střel s plochou dráhou letu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že jaderné cvičení dále posílí napětí, jde prý o součást pravidelného výcvikového procesu.
Peskov řekl, že Putinův dohled ze „situačního centra“ je nutný. Další podrobnosti odmítl zveřejnit. Dodal, že Rusko o chystaném cvičení informovalo „různé země prostřednictvím různých kanálů“.
Do cvičení se zapojí rovněž síly vojenského letectva, Jižního vojenského okruhu, raketových vojsk strategického určení, Severní a Černomořské flotily vojenského námořnictva.
Česká diplomacie odsuzuje provokace, podporuje Ukrajinu
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) soudí, že situace na hranicích Ukrajiny je stále velmi vyostřená a ruská vojska jsou tam stále ve vysoké koncentraci. Základní odpovědí na případnou eskalaci konfliktu jsou sankce, které společně chystá Evropská unie. Česko podle něj zvyšuje bezpečnostní opatření pro případ, že by například byla nutná evakuace českých občanů z Ukrajiny při stupňování konfliktu. Hledá také další varianty humanitární pomoci.
Jiný postoj zastává prezident Miloš Zeman. Nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině, informace o ruské agresi v těchto dnech označil za další blamáž amerických tajných služeb. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES tento týden řekl, že Rusům by válka přinesla víc škody v podobě sankcí než užitku v tom, že vyšlou Kyjevu vojenské varování. A to podle něj Moskva nebude riskovat. Nevyloučil lokální konflikt na hranicích samozvaných republik v oblasti Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny, které vyhlásili proruští separatisté.
