Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, které podle něj ukazují, jak kolony tanků a vojenských vozidel po železničním a silničním mostu opouštějí okupovaný Krym. Ukrajina ale žádné známky ústupu nezaznamenala a rovněž Washington tvrdí, že ruské jednotky se pohybují směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, a že se posouvají „znepokojivě do bojových pozic“. Příjezd další ruské vojenské techniky k hranicím konstatovala i britská zpravodajská služba. Podle estonské rozvědky je v regionu už 170 tisíc ruských vojáků.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Jednotky Jižního vojenského okruhu završily taktická cvičení na krymských polygonech a vracejí se na své základny,“ komentuje záběry ruské ministerstvo. O den dříve avizovalo i začátek návratu do posádek jednotek Západního vojenského okruhu, který – stejně jako Jižní – sousedí s Ukrajinou, rozkládá se však i do velké vzdálenosti od ní.
Spojené státy ale nadále pozorují pohyb ruských jednotek směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, upozornil americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Rusko něco říká. A pak je tu to, co dělá. A my jsme nebyli svědky žádného stahování jeho sil,“ řekl v televizi MSNBC. „Nadále pozorujeme pohyb jednotek k hranici (s Ukrajinou), nikoliv pryč od hranice.“
„Stále pozorujeme síly, zejména jednotky stojící v popředí jakékoliv obnovené agrese vůči Ukrajině, jak jsou nadále na hranici, shromažďují se na hranici,“ řekl pak Blinken televizi ABC s tím, že rozhodnutí zmírnit napětí v regionu leží zcela na šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi.
„Prezident Putin si vytvořil podmínky pro to, aby mohl jednat jen s malým varováním,“ řekl Blinken. „Může zmáčknout spoušť, může ji zmáčknout dnes. Může ji zmáčknout zítra. Může ji zmáčknout příští týden. Pokud chce obnovit agresi vůči Ukrajině, ty jednotky tam má,“ dodal americký ministr zahraničí.
Mluvčí americké diplomacie Ned Price později dodal, že se ruské jednotky nestahují, ale posouvají se „znepokojivě do bojových pozic“. Upozornil také, že ruští činitelé prosazují do médií zcela nepravdivé zprávy, které by Moskva mohla chtít využít jako záminku pro výpad vůči Ukrajině. Jde podle něj zejména o vyjádření Putina o „genocidě“ v Donbasu nebo sdělení v médiích o tom, že Washington a Kyjev vyvíjí biologické a chemické zbraně, které plánují použít v těchto regionech.
Zelenskyj: Zatím jsme o stažení jen slyšeli
Rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zdůraznil, že Kyjev zatím žádný ústup ruských sil od ukrajinských hranic nezaznamenal. „Abych byl upřímný, reagujeme na realitu, ale zatím žádné ruské stažení nevidíme. Zatím jsme o něm jen slyšeli,“ nechal se slyšet. Ve stejném duchu se vyjádřil rovněž generální tajemník NATO Jen Stoltenberg.
„Zaznamenali jsme velkou kumulaci (ruských) vojáků. To se v posledních týdnech nezměnilo, vidíme malé rotace. Nenazval bych tyto rotace stahováním vojáků Ruské federace,“ řekl Zelenskyj později při návštěvě vojáků v Mariupolu.
Podobně se vyjádřil pro agenturu Reuters ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, který se odkázal na nejnovější zprávu zpravodajských služeb. Z ní vyplývá, že o stahování ruských sil od ukrajinských hranic neexistují důkazy. Kyjev podle něj uvěří, že Rusko myslí zažehnání současné krize vážně, pouze pokud stáhne vojáky, vojenskou techniku i zbraně. A to včetně jednotek, které se účastní cvičení v Bělorusku.
Ukrajinská armáda odhaduje, že u hranic země a v Donbasu je v současné době shromážděno kolem 140 tisíc ruských vojáků a Moskvou podporovaných separatistů. Oproti tomu Ukrajina má kolem 35 tisíc vojáků na východě země, řekl agentuře ministr.
Estonská rozvědka: Ruských vojáků už je v oblasti 170 tisíc
Také podle informací estonské rozvědky ruských vojáků kolem Ukrajiny stále přibývá. K hranicím v Rusku i Bělorusku se podle šéfa rozvědky Mikka Marrana nyní pohybuje asi deset bojových skupin, přičemž kolem sto už jich tam je, což čítá dohromady asi 170 tisíc vojáků.
Marran řekl, že Moskva pravděpodobně zahájí jen omezený útok na Ukrajinu a obsadí některá strategická území. V takovém scénáři by se vyhnula velkým městům, protože jejich obsazení a kontrola vyžadují mnoho vojáků. Možností je rovněž to, že Rusko posílí boje právě v oblasti Donbasu, čímž bude moci tvrdit, že se samo žádné agrese nedopustilo.
Příjezd další ruské vojenské techniky k hranicím konstatovala ve středu večer také britská zpravodajská služba. „Neviděli jsme důkazy o tom, že by Rusko stáhlo své síly od ukrajinských hranic,“ uvedl ve výjimečném veřejném prohlášení šéf britských armádních zpravodajců Jim Hockenhull.
„V rozporu se svými prohlášeními Rusko nadále posiluje vojenské jednotky poblíž Ukrajiny. Zahrnuje to další obrněná vozidla, vrtulníky a polní nemocnici, které se pohybují směrem k ukrajinským hranicím. Rusko má k dispozici vojenskou sílu, která je schopna provést invazi na Ukrajinu,“ uvedl Hockenhull.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová řekla, že Spojené státy svými výroky o situaci na Ukrajině usilují o zvýšení napětí v Evropě s cílem omezit dodávky ruského zemního plynu a zabránit spuštění plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře. USA podle ní straší evropské státy „jakousi ruskou hrozbou“, aby je přiměly nakupovat plyn od nich, a ne od Ruska.
Biden: Reálný ústup se zatím nepodařilo potvrdit
Středeční datum v posledních dnech zmiňovala některá britská a americká média jako možný termín zahájení ruské invaze. Americký prezident Joe Biden v úterý upozornil, že ruský útok je stále jednou z „velmi reálných možností“, zároveň ale předeslal, že doufá v diplomatické řešení. Spojené státy podle Bidena zatím neměly možnost ověřit, že se vojska skutečně od ukrajinských hranic stahují.
Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó veřejné informace nenasvědčují, že by ke stažení docházelo. Satelitní data ukazují spíše na přesouvání vojsk, nikoliv ale jejich odchod od hranic. „Dokud nebudou jasné důkazy, že se skutečně tak děje, tak tomu ukrajinské vedení věřit nebude,“ konstatuje zpravodaj z Kyjeva.
„Ukrajinské jednotky zůstávají nadále na svých obranných postaveních jak kolem Donbasu, tak velké posily jsou na severovýchodní hranici se samotným Ruskem, na severní hranici s Běloruskem, kde momentálně Rusko udržuje svůj vůbec největší zahraniční kontingent od pádu Sovětského svazu, a samozřejmě také severně od obsazeného Krymu,“ informuje korespondent ČT Szántó.
EU vyzývá Rusko k jasným signálům
Evropská unie vyzvala Moskvu, aby ukázala jasné kroky vedoucí ke snížení napětí. „Není možné mít na jedné straně diplomatická jednání a současně hromadění vojáků,“ zdůraznil předseda Evropské rady Charles Michel. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové z Ruska proudí signály, které si protiřečí. Šéfka EK zároveň zopakovala, že Komise pracuje s mezinárodními partnery na sankcích v případě útoku proti Kyjevu.
Podle špiček Evropské unie je situace na Ukrajině lepší než v roce 2014, kdy Rusko vojensky obsadilo a poté anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku na východě Ukrajiny. Země je podle von der Leyenové v současnosti svobodnější, demokratičtější a silnější. „A to je přesně důvod, proč jí Kreml znovu hrozí,“ uzavřela von der Leyenová.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že členské státy jsou v postoji vůči Rusku jednotné. Aktivity jednotlivých členských zemí, například Francie a Německa, byly podle něj v souladu s unijní politikou a transparentní. Moskvu kritizoval, že v současné krizi Evropskou unii přehlíží a snaží se ji rozdělit.
Evropský parlament schválil novou finanční pomoc Ukrajině ve výši 1,2 miliardy eur (přibližně třicet miliard korun). V parlamentní rozpravě o napětí mezi Moskvou a Kyjevem představitelé Evropské unie i europoslanci upozorňovali, že napětí s Ruskem má negativní dopady na ukrajinské hospodářství a vyzývali k solidaritě a finanční podpoře země. Podle návrhu Evropské komise dostane Ukrajina peníze ve dvou splátkách.
NATO zváží posílení v oblasti Černého moře
Ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance pověřili vojenské velitele, aby zvážili možnost vytvoření stálých bojových skupin v Rumunsku a dalších oblastech na území členských zemí bloku v okolí Černého moře. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zástupci aliančních vlád zároveň ve společném prohlášení vyzvali Rusko, aby okamžitě snížilo napětí.
Velká Británie zdvojnásobí počet svých vojáků, kteří působí v Estonsku v rámci sil Severoatlantické aliance. Do pobaltské země, kde je nyní asi devět set příslušníků britské armády, Londýn také vyšle další vojenské vybavení, včetně tanků a další obrněné techniky.
Stovky amerických výsadkářů zase přistály na polském letišti Rzeszów nedaleko ukrajinských hranic v rámci mise, která má posílit východní křídlo Severoatlantické aliance. Vojáci z 82. výsadkové divize, jež má základnu v americké Severní Karolíně, přijíždějí do oblasti už od 5. února.
Podle místopředsedy evropského výboru sněmovny Jaroslava Bžocha (ANO) by NATO mělo svou strategii rozšířit například na hrozbu kyberútoků. „Viděli jsme rozsáhlé kybernetické útoky na instituce na Ukrajině, a to se může stát i nám. Myslím, že i v tomto případě bychom měli strukturu posílit a věnovat se tomu,“ uvedl v Událostech, komentářích. Kybernetické útoky na důležitou infrastrukturu můžou působit velké škody a podle Bžocha by se dalo uvažovat o tom, že je to svého druhu napadení. Při ohrožení kritické infrastruktury by kyberútok na členskou zemi NATO mohl být i spouštěč sankcí, dodal.
S tím souhlasí i předseda zahraničního výboru sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09). Věří, že na summitu v Madridu bude letos v červnu přijata nová strategie, která bude zohledňovat všechny současné hrozby. „Kromě vybudování nebo posílení nových odstrašujících kapacit jednotlivých armád by to měla být i větší odolnost společnosti nebo jednotlivých členských zemí před kyberútoky a hybridními hrozbami. To si myslím, že se podaří,“ je přesvědčen.
Zelenskyj vyhlásil den jednoty
Ukrajinský ministr zahraničí Oleksij Reznikov podle agentury Reuters avizoval, že se ve čtvrtek virtuální formou zúčastní jednání ministrů obrany NATO, jejichž dvoudenní schůzka ve středu začíná v Bruselu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který středu v zemi vyhlásil dnem jednoty, v projevu k národu zdůraznil, že je sjednocuje přání žít v míru, na což mají právo. „Nikdo jiný, jen my společně, můžeme ubránit svůj domov,“ zdůraznil.
Den jednoty se také slavil na olympijském stadionu v Kyjevě, kde desítky lidí rozvinuly 200 metrů dlouhou ukrajinskou vlajku a mávaly s ní v rytmu vlastenecké písně.
Ukrajinské vlajky zavlály i v Česku, mimo jiné na velvyslanectví Ukrajiny v Praze, brněnském konzulátu nebo budově Krajského úřadu v Liberci. Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis ve středu upozornil, že pokud by Moskva uznala nezávislost dvou samozvaných „republik“ v Donbasu, jak požaduje ruský parlament, šlo by o akt agrese a Západ by měl uplatit vůči Rusku připravené sankce.
Kyjev požádal Radu bezpečnosti OSN, aby se návrhem ruské Státní dumy zabývala. Postup ruských poslanců podle něj podkopává minské dohody a snahy ukončit léta trvající konflikt na Donbase.
Kyberútoky i z Česka
V úterý Ukrajina čelila rozsáhlým kybernetickým útokům na státní banky a weby tamních úřadů. Místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov ve středu upřesnil, že útočníci využívali počítačů s IP adresami z Ruska, Číny, Uzbekistánu a také Česka. „Tento útok byl bezprecedentní. Je jasné, že byl předem připraven a že klíčovým cílem byla destabilizace a vyvolání paniky a chaosu.“
Náklady na takovou operaci podle odhadu vicepremiéra dosáhly milionů dolarů. Ukrajinská strana ale dle Fedorova zareagovala rychle, a tak útok nedosáhl zamýšlených cílů. „Ukrajina je na podobné útoky připravena. Uvědomujeme si, že mohou následovat i v budoucnu.“ Útok byl výlučně informační a psychologickou operací, která nezpůsobila žádné škody a ztráty, zdůraznil zástupce tajemníka rady národní bezpečnosti a obrany Serhij Demedjuk.
Podle šéfa oddělení kybernetické bezpečnosti ukrajinské tajné služby SBU Ilji Vitjuka je příliš brzy na identifikaci konkrétních pachatelů. „Už dnes však vidíme, že náklady na takový útok dosahují milionů dolarů. Žádný hacker nebo ani skupina hackerů by si nemohla dovolit utratit takové prostředky, aby z toho neměla žádný materiální prospěch,“ řekl podle agentury Unian.
Vitjuk dodal, že kybernetické útoky takového rozsahu mohou provádět pouze státy, a naznačil, že na nich v tuto chvíli v případě Ukrajiny může mít zájem pouze jedna země – Rusko. Moskva podíl na hackerských útocích odmítla. Bílý dům uvedl, že zatím nedokáže přesně určit, kdo je za akci zodpovědný. Americké bezpečnostní agentury vydaly pro dodavatele americké armády varování před kyberútoky s možnou ruskou podporou.
Detekování IP adres z konkrétní země v podobném masivním útoku nelze podle vedoucího pražského výzkumného oddělení společnosti Eset Roberta Šumana nikdy zcela vyloučit. „Napadená zařízení, která jsou prostřednictvím botnetové sítě zapojena do útoku, mohou být z jakékoli části světa, včetně České republiky, a koncoví uživatelé zpravidla ani nevědí, že je jejich počítač nebo chytrý telefon či nějaké chytré zařízení do útoku zapojeno. V tuto chvíli jsou dostupné informace velmi obecné a nelze na jejich základě určit ani vyloučit nějaké konkrétní zapojení zařízení v Česku do těchto útoků.“
Procházková: Nestabilní Ukrajina je pro Kreml výhodnější než invaze
Podle zpravodaje ČT, který situaci sleduje v Kyjevě, běžní Ukrajinci nevěří tomu, že by se Rusko pokusilo obsadit východní část Ukrajiny, či dokonce celou zemi. „Úřady se přece jen připravují, protože zkrátka není možné ponechat situaci náhodě a slepé víře, že se podaří diplomacií krizi vyřešit,“ popisuje Szántó.
Ani redaktorka Deníku N Petra Procházková se nedomnívá, že by Moskva měla v úmyslu spustit velký frontální útok a obsadit Kyjev, i stávající dění je ale velmi vážné, upozorňuje. Kreml podle Procházkové obrovskou demonstrací síly testuje reakci Západu a limity, kam až může zajít. Obdobně zkoušejí hranice ruského konání Spojené státy a NATO.
Pro Moskvu je dle novinářky výhodné, účinné a efektivní udržovat na Ukrajině nestabilní situaci, která tam panuje od ruské agrese v roce 2014. „Ukrajina je udržována téměř ve válečném stavu, plynou na to obrovské finanční prostředky, panuje nervozita, trpí tím ukrajinská, ruská i světová ekonomika. Konflikt se neodehrává jen na Ukrajině,“ vysvětluje Procházková.
Kvůli konfliktu na Donbase navíc Kyjev nemůže usilovat o členství v NATO nebo dalších mezinárodních strukturách. „Tento stav je pro Rusko výhodnější, než kdyby si kus Ukrajiny skutečně ukouslo,“ je přesvědčena Procházková.
Doplňuje také, že Vladimir Putin pokládá Ukrajinu za historický omyl, Ukrajince nepovažuje za svébytný národ, a proto ani tamního prezidenta Volodymyra Zelenského nebere jako partnera, což ovlivňuje řešení napětí. Dle pozorovatelky bude zajímavé sledovat, jestli se uskuteční například schůzky ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny.
