Kreml oznámil, že od hranic s Ukrajinou stahuje část jednotek zpět na základny, rozsáhlá vojenská cvičení ale pokračují dál. Kyjev stažení přivítal, zdůraznil ale, že v deeskalaci napětí uvěří, až ji skutečně uvidí. Šéf NATO Jens Stoltenberg konstatoval, že nejsou patrné známky snížení vojenské přítomnosti u ukrajinských hranic, a varoval, že vše je připraveno k útoku proti Ukrajině. O reálné možnosti útoku hovořil večer také americký prezident Joe Biden.
Moskva oznámila částečné stažení jednotek. Útok na Ukrajinu je však podle Bidena stále reálný
Události: Scholz jednal s Putinem (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
„Jednotky Jižního a Západního vojenského okruhu, které splnily úkoly, již přistoupily k nakládání (vojenské techniky) na vagony a automobily a dnes zahájí cestu do svých vojenských posádek. Jednotlivé jednotky uskuteční přesun vlastními silami ve vojenských kolonách,“ oznámil v úterý mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Kreml také označil americká varování, že Rusko zaútočí ve středu na Ukrajinu, za neopodstatněnou hysterii, určenou ke zvýšení napětí v Evropě.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v úterý po poledni zdůraznil, že údajný ruský ústup není patrný. „Zatím jsme nepozorovali žádnou deeskalaci přímo v terénu ani známky toho, že by se ruská vojenská přítomnost u hranic s Ukrajinou zmenšovala,“ upozorňuje šéf NATO.
Brífink šéfa NATO Jense Stoltenberga (zdroj: ČT24)
Vše je podle jeho slov připraveno k útoku na Ukrajinu. „Rusko pořád má dost času, aby ustoupilo od kraje propasti, aby se přestalo připravovat na válku a začalo pracovat na mírovém řešení,“ předeslal Stoltenberg. Zopakoval, že případná ruská agrese bude mít vysokou cenu.
Zároveň připustil, že existují i důvody k opatrnému optimismu: „Z Moskvy přicházejí náznaky, že diplomacie by měla pokračovat.“
Biden varuje
K situaci se v úterý vyjádřil i americký prezident Joe Biden. Dle něj je ruský útok na Ukrajinu stále ještě jednou z „velmi reálných možností“. Spojené státy podle Bidena zatím neměly možnost ověřit, že se ruská vojska stahují od ukrajinských hranic, jak tvrdí Moskva.
Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem není podle šéfa Bílého domu jen střetem dvou zemí, ale také bojem na obranu hodnot, na ochranu možnosti zemí svobodně si zvolit vlastní budoucnost a bojem za svobodu.
USA a západní země mají podle Bidena připraveny sankce, které by na Rusko tvrdě dopadly. Z jeho vyjádření vyplynulo, že také zahrnují ukončení projektu plynovodu Nord Stream 2 v případě invaze.
Občanům Ruska vzkázal „nejste naši nepřátelé a nevěřím, že byste si přáli krvavou ničivou válku s Ukrajinou“. Američanům na Ukrajině však doporučil urychleně opustit zemi, pokud tak dosud neučinili. „Obrana demokracie a svobody má vždy svou cenu,“ varoval Biden.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby Kyjev a Západ uspěly ve snaze zabránit eskalaci z ruské strany. Šéf ukrajinské diplomacie ale zároveň zůstává obezřetný: „Máme pravidlo: Nevěřte tomu, co slyšíte, věřte tomu, co vidíte. Až uvidíme stahování, uvěříme v deeskalaci,“ zdůraznil Kuleba.
GALERIE
Zpravodajové ČT v Kyjevě a Moskvě o napětí na Ukrajině
Putin: Nemůžeme zavírat oči
Do Moskvy v úterý přicestoval německý kancléř Olaf Scholz, který o napjaté situaci kolem Ukrajiny jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vládce Kremlu na úvod schůzky zdůraznil, že Rusko vidí jako prioritu ve spolupráci s Berlínem energetiku.
Na tiskové konferenci po jednání Putin prohlásil, že Rusko nemůže zavírat oči nad přístupy Spojených států a NATO k bezpečnosti. Zopakoval, že státy nemohou svou bezpečnost zajišťovat na úkor jiných zemí. Šéf Kremlu také poznamenal, že jsou body, v nichž lze spolupracovat. Varoval, že Moskva vnímá „násilné zadržování Ruska“ jako ohrožení.
Brífink prezidenta Putina po jednání s kancléřem Scholzem (zdroj: ČT24)
Putin současně zopakoval ruské požadavky, aby se Západ zavázal nerozšiřovat NATO a nerozmístit útočné zbraně u hranic Ruska. Alianční země se odmítají zaručit, že se NATO nikdy o Ukrajinu nerozšíří, žádná další země totiž podle nich nesmí mít právo veta při rozhodování o tom, koho se Aliance rozhodne přijmout.
Rusko bude podle svého prezidenta postupovat podle vývoje reálné situace. Současně ale Putin ujistil, že Moskva bude usilovat o řešení krize diplomatickou cestou. Prezident také prohlásil, že Rusko nechce válku v Evropě, zároveň však označil situaci v separatistických oblastech na východě Ukrajiny za „genocidu“. Podle listu Kommersant řekl, že problém Donbasu je stále možné vyřešit plněním minských dohod.
Scholz, který o den dříve jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se vyslovil pro další dialog s Ruskem. „Diplomatické možnosti nebyly ani zdaleka vyčerpány,“ řekl kancléř. Uvítal zprávy o stažení části ruských sil od hranic s Ukrajinou jako dobrý signál. „Doufáme, že další budou následovat,“ dodal.
Ve Spojených státech se od schůzky Putin–Scholz především čekalo, že diplomatická jednání budou dál pokračovat, řekl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. Je evidentní, že německý kancléř jel do Moskvy přesvědčit Putina o tom, co říká celý západní blok už celé dva měsíce. Tedy, že pokud se Rusko rozhodne pro invazi na Ukrajinu, bude to pro Moskvu znamenat obrovské ztráty, a to nejen ekonomické, dodal zpravodaj.
Varování před uznáním separatistických regionů
Kancléř také varoval před možností, že by Rusko uznalo nezávislost povstaleckých republik v Donbasu na východě Ukrajiny. Ruští poslanci totiž v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející Putina k jejich uznání. Podle Scholze by to znamenalo „politickou katastrofu“.
Podobné obavy vyjádřila i Evropská unie. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by šlo o jasné porušení minských dohod o urovnání tamního konfliktu.
„Toto uznání by bylo jasným porušením minských dohod,“ řekl Borrell s odkazem na ujednání podepsaná v běloruském hlavním městě v září 2014 a únoru 2015 ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny.
„Podpora a závazek EU vůči nezávislosti, svrchovanosti, územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných pravidel zůstávají neochvějné,“ ujistil Borrell.
Cvičení pokračují dál
„Rusko tvrdí, že neplánuje invazi, ale pokud chce ukázat, že to myslí vážně, musí stáhnout veškeré jednotky,“ vzkázala šéfka britské diplomacie Liz Trussová.
Rozsáhlá cvičení u Ukrajiny podle Moskvy pokračují dál. Mluvčí ministerstva uvedl, že se jich účastní vojáci prakticky ze všech vojenských okruhů, leteckých i námořních sil. Společné cvičení ruských a běloruských armád v Bělorusku by mělo skončit 20. února. Moskva v blízkosti hranic s Ukrajinou rozmístila zhruba 130 tisíc vojáků, včetně třiceti tisíc v Bělorusku.
Spojené státy zatím neviděly žádný důkaz o tom, že by se ruská vojska opravdu stahovala od hranic s Ukrajinou, uvedla v úterý večer americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Takový krok by ale podle ní Washington uvítal, citovala prohlášení diplomatky agentura Reuters.
V úterý v Moskvě jednali také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho polský protějšek Zbigniew Rau jako zástupce předsednické země Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě (OBSE).
Jednání ministrů zahraničí Polska a Ruska z 15. února (zdroj: ČT24)
Lavrov po jednání prohlásil, že je potřeba se vyhýbat eskalaci a krokům, které by posilovaly něčí bezpečnost na úkor jiného státu. Západ podle Lavrova tvrdí, že každá země si může vybírat své partnery, to ale nelze dělat na úkor bezpečnosti jiného, zdůraznil. Zároveň avizoval, že Moskva hodlá pokračovat v dialogu se západními zeměmi. Je rovněž připravena na samostatné rozhovory týkající se střel středního doletu schopných nést jaderné hlavice.
Rau na brífinku předeslal, že hodlá zprostředkovat další jednání o Ukrajině právě prostřednictvím OBSE. Šlo by podle jeho slov o neformální platformu, kde by země mohly diskutovat o tom, jak zamezit podobným krizím, jako je ta současná. Rozhovor s Lavrovem podle Raua naznačil, že rozdělení mezi stranami je možné zmenšit.
OBSE jedná už v úterý – schůzku kvůli ruské hrozbě inicioval Kyjev. Kreml vzkázal, že tohoto jednání se ruští zástupci nezúčastní. „Rusko nevede žádnou podstatnou vojenskou aktivitu, o které je nutné informovat,“ odůvodnil postoj Moskvy vedoucí ruské delegace na vídeňských jednáních o vojenské bezpečnosti a kontrole zbrojení Konstantin Gavrilov.
Lavrov si později během dne také telefonoval se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Během hovoru vyzval k „pragmatickému dialogu“ o bezpečnostních zárukách a žádá Washington, aby upustil od „agresivní rétoriky“.
„Z naší strany byla zdůrazněna nutnost pokračovat ve společné práci, jak se dohodli Putin a Biden v telefonickém rozhovoru 12. února v souvislosti s návrhy na bezpečnostní záruky předloženými USA a NATO,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Průzkum: 57 procent Ukrajinců je připraveno klást odpor
V případě ozbrojeného zásahu Ruska na Ukrajině je připraveno klást odpor 57,5 procenta Ukrajinců. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut od 5. do 13. února po celé zemi. Připravenost Ukrajiny bránit se případné ruské vojenské ofenzivě roste, poznamenala agentura Unian a dodala, že loni v prosinci vyjádřilo v obdobném průzkumu ochotu klást odpor 50,2 procenta dotázaných.
Od prosince vzrostla připravenost k ozbrojenému odporu – zatímco tehdy na tuto možnost kladně odpovědělo 33,3 procenta dotázaných, nyní tak učinilo 37,3 procenta účastníků průzkumu, uvedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut.
Kromě toho podle něj vzrostl počet dotázaných, kteří jsou ochotni k účasti na občanském odporu (kam řadí například demonstrace, bojkoty nebo občanskou neposlušnost), a to ze 21,7 procenta na 25 procent.
Obecně je 57,5 procenta Ukrajinců připraveno tak či onak vzdorovat, dodal sociologický institut, podle nějž v prosinci kladně na tento dotaz reagovalo 50,2 procenta dotázaných. Naopak 17,9 procenta dotázaných by neudělalo nic (oproti prosincovým 18,6 procenta).