Írán zatím nepřijal definitivní rozhodnutí, jestli podepíše dohodu se Spojenými státy, napsala v neděli íránská polooficiální agentura Fars s odvoláním na dobře informovaný zdroj blízký vyjednávacímu týmu. Informuje o tom agentura AFP. Americký prezident Donald Trump v sobotu uvedl, že dohoda má být podepsána ještě v neděli. Agentura Reuters napsala, že návrh dohody počítá mimo jiné s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu či ukončením americké blokády íránských přístavů.
„Íránská islámská republika dosud nepřijala ani neoznámila své konečné rozhodnutí týkající se memoranda o porozumění navrženého během jednání,“ citovala AFP íránskou agenturu.
AFP poznamenává, že navržená dohoda naráží na odpor některých íránských ultrakonzervativních představitelů, kteří odmítají ústupky, zejména pokud jde o kontrolu strategického Hormuzského průlivu, který Írán de facto blokuje.
Trump v sobotu na sociální síť Truth Social napsal, že podpis dohody je plánován na neděli a ihned po něm bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, kterým za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy a velké množství zkapalněného zemního plynu.
Podrobnosti memoranda
Reuters v neděli citovala nejmenovaného vysoce postaveného íránského činitele, podle něhož návrh takzvaného islámábádského memoranda počítá také se závazkem Teheránu, že nebude vyrábět jaderné zbraně ani se je nepokusí jinak získat. Zásoby vysoce obohaceného uranu má pak Írán zředit. Přesný způsob má být domluven v příštích 60 dnech.
Návrh podle činitele dále vychází z toho, že Spojené státy uvolní 25 miliard dolarů (522 miliard korun) ze zmrazeného íránského majetku a na určitou dobu zruší protiíránské ropné sankce, což blízkovýchodní zemi umožní vývoz této suroviny. Washington by zároveň neměl přijmout žádné nové protiíránské sankce, než se podaří dosáhnout finální mírové dohody.
Teherán v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsáno nebude. Íránská diplomacie také poznamenala, že si chce více než 90milionová země účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.
Válku proti Íránu rozpoutaly koncem února USA a Izrael. Teherán odpověděl útoky na sousední státy, americké základny v regionu a posléze také uzavřením klíčového Hormuzského průlivu.
