Dohoda

Izraelská armáda oznámila, že na jihu Sýrie v sobotu zabila několik lidí, které označila za teroristy. Stalo se tak na území, které izraelští vojáci obsadili, v takzvané bezpečnostní zóně. V sobotu armáda židovského státu provedla rovněž údery na jihu Libanonu. Tvrdí, že v okolí města Nabatíja zabila příslušníky teroristického hnutí Hizballáh a při jiném zásahu zničila odpalovací zařízení. Izrael a Libanon v pátek uzavřely rámcovou dohodu, izraelští vojáci na jihu sousední země ale stále zůstávají.

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.

Írán a USA se dohodly na harmonogramu k dosažení konečné dohody do šedesáti dní. Uvedly to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování po rozhovorech ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.

Ve Švýcarsku skončilo jednání USA s Teheránem. Americký prezident Donald Trump chce, abychom ve vztazích s Íránem obrátili list, prohlásil viceprezident JD Vance před začátkem jednání. Vance avizoval, že chtějí dosáhnout pokroku i v otázce íránského jaderného programu. Zástupci Teheránu ale řekli, že se chtějí předně zaměřit na křehké příměří v Libanonu, které je podle nich klíčovým předpokladem pro úspěch navazujících jednání.

Diplomaté z různých zemí ve švýcarském letovisku Bürgenstock jednají o naplnění memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, prohlásilo v sobotu švýcarské ministerstvo zahraničí s tím, že v zájmu diskrétnosti a důvěryhodnosti žádné další informace sdělovat nebude. Memorandum, které ve středu na dálku podepsali americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján, otevírá cestu ke konečné mírové dohodě. Zároveň však v sobotu Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu.

Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského později informovala o další půl miliardě dolarů na českou muniční iniciativu a o přibližně miliardě dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel.

Americko-íránské memorandum o porozumění podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona otevírá cestu k trvalému míru a sníží ceny ropy. Dohodu podle CNN přivítal i generální tajemník NATO Mark Rutte nebo čínské ministerstvo zahraničí. Naopak v Izraeli jsou už méně optimističtí. Zatímco americký prezident Donald Trump dohodu prezentuje jako své velké vítězství, američtí demokratičtí senátoři ji považují za dobrou pouze pro Írán, nikoli pro USA, a kritizovalo ji i několik republikánských senátorů.

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.

Dohoda Spojených států s Íránem míří do druhé fáze, Írán nezíská jadernou zbraň a USA nebudou v zemi investovat žádné peníze, prohlásil americký prezident Donald Trump na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii. Podle serveru Times of Israel (ToI) také řekl, že není spokojený s postupem Izraele v Libanonu a proti Hizballáhu. Pokračování izraelských útoků v této zemi označuje Írán za porušování dohody.

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.

Írán zatím nepřijal definitivní rozhodnutí, jestli podepíše dohodu se Spojenými státy, napsala v neděli íránská polooficiální agentura Fars s odvoláním na dobře informovaný zdroj blízký vyjednávacímu týmu. Informuje o tom agentura AFP. Americký prezident Donald Trump v sobotu uvedl, že dohoda má být podepsána ještě v neděli. Agentura Reuters napsala, že návrh dohody počítá mimo jiné s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu či ukončením americké blokády íránských přístavů.

Írán s největší pravděpodobností doplnil své raketové zásoby novými ruskými zbraněmi a obnovil významnou část svého raketového arzenálu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na západní zpravodajské služby. Dojít k tomu mělo během osmitýdenního příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Bloomberg uvádí, že Írán je díky tomu schopný provést odvetný úder prakticky v plné síle, pokud by boje znovu vypukly.

Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Írán chce také účtovat služby poskytované v Hormuzském průlivu.

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.

Armáda Spojených států potvrdila, že provedla útoky na cíle v jižním Íránu – podle tamních médií byly slyšet tři výbuchy východně od přístavu Bandar Abbás. Washington tvrdí, že údery provedl kvůli sebeobraně a při akci zneškodnil pět íránských dronů a poškodil vojenský objekt. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci udeřily na leteckou základnu USA – neupřesnily kde, vzdušné útoky ale hlásí Kuvajt. Jde o druhou takovou operaci v tomto týdnu.

Nový maďarský premiér Péter Magyar ve středu uvedl, že se v pátek v Bruselu setká s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou, jednat budou o uvolnění zmrazených evropských fondů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle dřívějších zpráv se Magyar v Bruselu pokusí uzavřít významnou politickou dohodu, která by pro Maďarsko odblokovala 10,4 miliardy eur (asi 252,5 miliardy korun) z unijních fondů.

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.

Americký finanční úřad (IRS) už nikdy nesmí z podnětu vlády kontrolovat dřívější daňová přiznání prezidenta Donalda Trumpa, vyplývá dle agentury DPA z druhé části právního urovnání hlavy státu s ministerstvem spravedlnosti USA, která byla nově zveřejněna. Trump předtím zažaloval IRS o odškodné ve výši nejméně deseti miliard dolarů (210 miliard korun) za únik jeho daňových dat.

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.

Ceny ropy i plynu se ve středu prudce snižují poté, co americký prezident Donald Trump signalizoval možnou dohodu o ukončení války s Íránem. Severomořská ropa Brent se tak vrátila pod hranici 100 dolarů za barel. Kolem 13. hodiny vykazovala pokles o více než deset procent a nacházela se v blízkosti 98,5 dolaru za barel. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc v obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku vykazoval pokles o zhruba jedenáct procent na 42 eur (asi 1020 korun) za megawatthodinu.

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.