Johnson & Johnson zaplatí za urovnání desítek tisíc žalob miliardy dolarů

Americká společnost Johnson & Johnson zaplatí přibližně 5,5 miliardy dolarů (117 miliard korun) za urovnání desítek tisíc žalob, podle nichž její dětský zásyp a další výrobky obsahující mastek způsobují rakovinu vaječníků. Jde o přelomovou dohodu, která by mohla ukončit vleklý právní spor provázející firmu už více než deset let, napsala agentura Reuters.

Johnson & Johnson je jedním z největších světových výrobců zdravotnických produktů. Firma uvedla, že vyrovnání se vztahuje přibližně na 76 tisíc žalob, včetně těch u federálního soudu v New Jersey a souvisejících případů projednávaných u státních soudů. Dohoda tak pokrývá téměř všechny zbývající žaloby vedené proti společnosti, které se týkají mastku.

Podnik už dříve vyřešil většinu žalob, ve kterých stěžovatelé tvrdili, že výrobky Johnson & Johnson s mastkem obsahovaly azbest a způsobily mezoteliom. To je vzácný, ale velmi agresivní zhoubný nádor.

Advokátní kanceláře zastupující žalobce dohodu v pondělí potvrdily a označily ji za dobré řešení po více než desetiletém soudním sporu. Aby však vyrovnání vstoupilo v platnost, musí jej přijmout 95 procent žalujících s nároky souvisejícími s rakovinou vaječníků vedenými u státních i federálních soudů.

Viceprezident společnosti Johnson & Johnson pro soudní spory Erik Haas označil žaloby za neopodstatněné. Společnost je podle něj ochotna přistoupit na vyrovnání, aby celou záležitost definitivně uzavřela. „Přestože jsme přesvědčeni, že bychom v případných dalších soudních řízeních nakonec uspěli, stejně jako ve většině dosud projednávaných případů, dohoda nám umožní tuto kapitolu uzavřít a soustředit se na naše poslání vyvíjet léky a zdravotnické prostředky, které zachraňují životy,“ sdělil Haas.

Vyplacených peněz může být i více

Firma očekává, že v příštím roce vyplatí přibližně tři miliardy dolarů, přičemž další platby budou následovat v roce 2028. Celkový objem vyplacených peněz ale může být vyšší, a to v závislosti na počtu lidí, kteří se do vyrovnání zapojí.

Právník Chris Seeger, který zastupuje zhruba dva a půl tisíce klientů s nároky souvisejícími s mastkem a který se podílel na vyjednávání dohody, řekl, že Johnson & Johnson by nakonec mohl vyplatit sedm miliard dolarů nebo i více.

Podle něj dohoda stanovuje konkrétní částky pro oprávněné nároky týkající se rakoviny vaječníků, ale nestanovuje maximální limit celkového plnění. „Dosáhli jsme spravedlivého vyrovnání. Naši klienti s ním budou spokojeni,“ míní Seeger.

Johnson & Johnson zaznamenal řadu úspěchů u soudů

Johnson & Johnson se na vyrovnání dohodla poté, co zaznamenala řadu úspěchů u soudů. Patřila mezi ně vítězství v jednotlivých procesech, úspěšné snahy o vyloučení některých právních zástupců žalujících z řízení i rozhodnutí soudů zpochybňující odborné posudky, o které se žalobci opírali. Významného vítězství dosáhla společnost i minulý týden, kdy federální soudce vyjádřil pochybnosti, zda jednotliví žalující mohou skutečně prokázat, že právě mastek u nich byl konkrétní příčinou rakoviny vaječníků.

Johnson & Johnson dlouhodobě odmítá tvrzení, že její výrobky s mastkem způsobují rakovinu. Firma tvrdí, že mastek je bezpečný a neobsahuje azbest. V roce 2020 společnost přestala ve Spojených státech prodávat dětský zásyp na bázi mastku a nahradila jej výrobkem na bázi kukuřičného škrobu.

Soudní řízení byla obnovena v březnu 2025, předtím byla na více než tři roky přerušena kvůli neúspěšnému pokusu firmy využít strategii, která je v USA známá jako „Texas two-step“. V jejím rámci Johnson & Johnson prostřednictvím dceřiné společnosti, založené pouze pro tento účel, třikrát požádala o ochranu před věřiteli v rámci insolvenčního řízení s cílem dosáhnout hromadného vyrovnání. Všechny tři insolvenční návrhy však soudy zamítly.

Před těmito pokusy měla firma ve sporech týkajících se mastku nejednoznačné výsledky. Jedním z nejvýznamnějších rozsudků bylo přiznání odškodnění v řádu miliard dolarů 22 ženám, které tvrdily, že používání dětského zásypu jim způsobilo rakovinu vaječníků. V jiných případech však společnost u soudů uspěla nebo dosáhla snížení přiznaného odškodnění v odvolacím řízení.

Na rozdíl od dříve navrhovaných vyrovnání v rámci insolvenčního řízení se pondělní dohoda vztahuje pouze na stávající žaloby a nijak neřeší případné budoucí nároky. Podle právníka Seegera právě vyloučení budoucích žalob umožnilo vyčlenit více peněz pro současné stěžovatele a zároveň výrazně urychlit výplaty – všechny uznané nároky mají být vyplaceny do osmnácti měsíců, místo rozložení plateb na více než deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 19 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 19 lidí včetně pěti dětí, oznámily pozdě odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 38 mminutami

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
14:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 2 hhodinami

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 3 hhodinami

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 4 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.