Planeta tumorů. WHO varuje před prudkým nárůstem případů rakoviny

Přes zásadní pokrok v medicíně se počet rakovinových nádorů v posledních letech prudce zvedá, a to u většiny diagnóz. Nová zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) varuje, že do roku 2050 se počet nových případů zřejmě zdvojnásobí.

Šestadvacet tisíc lidských životů každý den si vezme rakovina. Za rok je to globálně deset milionů lidí – jako by na tuto nemoc zemřelo skoro celé Česko. A nových případů přibude na světě asi 20,6 milionu.

To jsou čísla ze současnosti, podle nové zprávy WHO se ale stav už v blízké budoucnosti může dramaticky zhoršit. Experti očekávají, že bez okamžitých opatření do roku 2050 vzroste počet nových případů rakoviny na téměř 35 milionů ročně.

„Rakovina je velmi osobní onemocnění, které se dotýká téměř každého z nás. To, jestli člověk rakovinu přežije, by nikdy nemělo záviset na tom, kde se narodil nebo kolik vydělává,“ upozornil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na jeden ze zásadních problémů. Zpráva totiž poukazuje na prohlubující se nerovnosti v přístupu k prevenci, diagnostice, léčbě i péči, kvůli kterým miliony lidí nemají k dispozici služby, které potřebují.

Z analýzy vyplývá, že zatímco v zemích s vysokými příjmy přežije 87 procent žen s rakovinou prsu pět let po stanovení diagnózy, v zemích s nízkými příjmy je to pouze asi 42 procent. „Nerovnosti zdokumentované v této zprávě nejsou nevyhnutelné, jsou důsledkem určitých rozhodnutí a lze je zvrátit prostřednictvím důraznějších a jednotných opatření,“ doplňuje ředitel WHO.

Nemoc všech

Rakovina se stala v moderním světě tak rozšířenou, že se jí nemá šanci vyhnout prakticky nikdo. Většina lidí se v určitém okamžiku svého života setká s tumorem, ať už v podobě vlastní diagnózy, nebo diagnózy blízkého člena rodiny.

Kromě dopadů na zdraví má rakovina i sekundární dopady – je například jednou z finančně i sociálně nejničivějších výzev, kterým může domácnost čelit. První průzkum WHO mezi lidmi postiženými rakovinou odhalil, že nejméně 45 procent z nich čelí finančním potížím, více než polovina uvádí problémy s duševním zdravím.

Rakovina je sice všude, nikoliv ale rovnoměrně. Čistě statisticky v roce 2024 připadal největší podíl na Asii, kde se vyskytla více než polovina všech případů rakoviny (50,7 procenta) i úmrtí (56,5 procenta), jenže to odráží hlavně početnou populaci kontinentu.

Nepřiměřeně vysokou zátěž nesla Evropa, která se podílela 21 procenty na celosvětovém počtu případů a dvaceti procenty na úmrtích – a to přesto, že tady žije jen asi devět procent světové populace. Naproti tomu mnoho zemí v Africe a v některých částech Asie vykazuje nižší výskyt, ale neúměrně vysokou úmrtnost.

Prevence může zabránit skoro polovině případů

Hlavní příčinou úmrtí na rakovinu zůstává rakovina plic, to platí globálně. Rakovina plic, prostaty a tlustého střeva a konečníku patří mezi nejčastější druhy rakoviny u mužů, zatímco rakovina prsu, plic a tlustého střeva a konečníku představuje podstatný podíl zátěže u žen.

Téměř čtyři z deseti případů rakoviny na celém světě souvisejí s rizikovými faktory, kterým se dá předcházet, hlavně s infekcemi, jako je lidský papilomavirus (HPV), hepatitida B a C a Helicobacter pylori, s konzumací alkoholu, kouřením, vysokým indexem tělesné hmotnosti a nedostatečnou fyzickou aktivitou. To všechno podle WHO podtrhuje klíčovou roli prevence – dalo by se v podstatě předejít téměř polovině případů rakoviny.

„V zemích, které zavedly preventivní opatření, pozorujeme pokles výskytu některých druhů rakoviny, pokrok je příliš pomalý,“ konstatovala ředitelka Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny při WHO Elisabete Weiderpassová. „Profil rakoviny se mění a stále více ho ovlivňuje rostoucí míra obezity, nedostatečná fyzická aktivita, nezdravá strava a znečištěné ovzduší. Prevence rakoviny musí zůstat politickou prioritou,“ dodává expertka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 16 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 20 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 22 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.