Přes zásadní pokrok v medicíně se počet rakovinových nádorů v posledních letech prudce zvedá, a to u většiny diagnóz. Nová zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) varuje, že do roku 2050 se počet nových případů zřejmě zdvojnásobí.
Šestadvacet tisíc lidských životů každý den si vezme rakovina. Za rok je to globálně deset milionů lidí – jako by na tuto nemoc zemřelo skoro celé Česko. A nových případů přibude na světě asi 20,6 milionu.
To jsou čísla ze současnosti, podle nové zprávy WHO se ale stav už v blízké budoucnosti může dramaticky zhoršit. Experti očekávají, že bez okamžitých opatření do roku 2050 vzroste počet nových případů rakoviny na téměř 35 milionů ročně.
„Rakovina je velmi osobní onemocnění, které se dotýká téměř každého z nás. To, jestli člověk rakovinu přežije, by nikdy nemělo záviset na tom, kde se narodil nebo kolik vydělává,“ upozornil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na jeden ze zásadních problémů. Zpráva totiž poukazuje na prohlubující se nerovnosti v přístupu k prevenci, diagnostice, léčbě i péči, kvůli kterým miliony lidí nemají k dispozici služby, které potřebují.
Z analýzy vyplývá, že zatímco v zemích s vysokými příjmy přežije 87 procent žen s rakovinou prsu pět let po stanovení diagnózy, v zemích s nízkými příjmy je to pouze asi 42 procent. „Nerovnosti zdokumentované v této zprávě nejsou nevyhnutelné, jsou důsledkem určitých rozhodnutí a lze je zvrátit prostřednictvím důraznějších a jednotných opatření,“ doplňuje ředitel WHO.
Nemoc všech
Rakovina se stala v moderním světě tak rozšířenou, že se jí nemá šanci vyhnout prakticky nikdo. Většina lidí se v určitém okamžiku svého života setká s tumorem, ať už v podobě vlastní diagnózy, nebo diagnózy blízkého člena rodiny.
Kromě dopadů na zdraví má rakovina i sekundární dopady – je například jednou z finančně i sociálně nejničivějších výzev, kterým může domácnost čelit. První průzkum WHO mezi lidmi postiženými rakovinou odhalil, že nejméně 45 procent z nich čelí finančním potížím, více než polovina uvádí problémy s duševním zdravím.
Rakovina je sice všude, nikoliv ale rovnoměrně. Čistě statisticky v roce 2024 připadal největší podíl na Asii, kde se vyskytla více než polovina všech případů rakoviny (50,7 procenta) i úmrtí (56,5 procenta), jenže to odráží hlavně početnou populaci kontinentu.
Nepřiměřeně vysokou zátěž nesla Evropa, která se podílela 21 procenty na celosvětovém počtu případů a dvaceti procenty na úmrtích – a to přesto, že tady žije jen asi devět procent světové populace. Naproti tomu mnoho zemí v Africe a v některých částech Asie vykazuje nižší výskyt, ale neúměrně vysokou úmrtnost.
Prevence může zabránit skoro polovině případů
Hlavní příčinou úmrtí na rakovinu zůstává rakovina plic, to platí globálně. Rakovina plic, prostaty a tlustého střeva a konečníku patří mezi nejčastější druhy rakoviny u mužů, zatímco rakovina prsu, plic a tlustého střeva a konečníku představuje podstatný podíl zátěže u žen.
Téměř čtyři z deseti případů rakoviny na celém světě souvisejí s rizikovými faktory, kterým se dá předcházet, hlavně s infekcemi, jako je lidský papilomavirus (HPV), hepatitida B a C a Helicobacter pylori, s konzumací alkoholu, kouřením, vysokým indexem tělesné hmotnosti a nedostatečnou fyzickou aktivitou. To všechno podle WHO podtrhuje klíčovou roli prevence – dalo by se v podstatě předejít téměř polovině případů rakoviny.
„V zemích, které zavedly preventivní opatření, pozorujeme pokles výskytu některých druhů rakoviny, pokrok je příliš pomalý,“ konstatovala ředitelka Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny při WHO Elisabete Weiderpassová. „Profil rakoviny se mění a stále více ho ovlivňuje rostoucí míra obezity, nedostatečná fyzická aktivita, nezdravá strava a znečištěné ovzduší. Prevence rakoviny musí zůstat politickou prioritou,“ dodává expertka.
