Insolvenční řízení

Zaměstnanci zadlužené huti Liberty Ostrava budou moci po obdržení výpovědi odejít z podniku na dohodu okamžitě. Do práce tak nebudou muset docházet po dobu dvouměsíční výpovědní lhůty, což jim dosud hrozilo a neměli v tomto období zaručeno vyplácení mzdy. Okamžitý konec jim umožní dočasný dodatek kolektivní smlouvy, který odbory podepsaly s vedením huti a platí do 31. října, sdělil předseda základní organizace OS (Odborového svazu) KOVO Liberty ČR Petr Slanina. Hromadné propouštění huť oznámila v červenci.

Okresní soud v Hodoníně nepravomocně potrestal bývalého ředitele společnosti Energie pod kontrolou Davida Tejmla, který sliboval obcím, městům nebo školám výhodnější nákup elektřiny. Společnost od nich vybrala zálohy, zůstaly za ní ale pohledávky za více než 240 milionů korun. Za poškození věřitelů či krácení daní dostal Tejml šest let vězení. ČT to řekla mluvčí soudu Sabina Trávníčková. Tejmlův obhájce už dříve označil obžalobu za vyfabulovanou.

Hutní společnost Liberty Ostrava nepředpokládá další spolupráci s firmou Tameh Czech. Restrukturalizační plán chce realizovat s jinými dodavateli energií, řekl mluvčí Liberty Ostrava Ivo Štěrba. Tameh Czech podle svého mluvčího Patrika Schobera s restrukturalizačním plánem nesouhlasí. Chce vyčkat, až o restrukturalizaci rozhodne soud. Do té doby považuje prohlášení Liberty za bezpředmětná.

Města na Jindřichohradecku chtějí společně zachránit tamní úzkokolejnou dráhu, takzvanou Jindřichohradeckou úzkokolejku. Firma, která ji do minulého roku vlastnila a provozovala, je totiž v insolvenci. Technická památka je tak momentálně mimo provoz. Obce, jejichž katastry dráha prochází, chtějí na úzkorozchodné koleje vlaky vrátit, zřejmě by už ale nezajišťovaly dopravu v původním rozsahu, vozily by hlavně turisty.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Městský soud v Praze zastavil insolvenční řízení se slovenským podnikatelem Pavolem Krúpou, které vyhlásil na popud miliardáře Zdeňka Bakaly. Důvodem je nedostatečná mezinárodní příslušnost, vyplývá z informací zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Bakala požadoval zaplacení 777 milionů korun, které měl Krúpa uhradit na základě rozsudku amerického soudu, protože podle soudu vedl proti Bakalovi vyděračskou kampaň.

Kožešnická a oděvní společnost Kara Trutnov k 1. dubnu splnila reorganizační plán a skončilo pro ni 13 měsíců trvající insolvenční řízení. Ukončení insolvence potvrdil v pátek usnesením Krajský soud v Hradci Králové. Cílem reorganizace bylo zachování podnikání společnosti. Kara Trutnov měla 160 věřitelů, kteří po ní požadovali 277 milionů korun.

Krajský soud v Hradci Králové schválil reorganizační plán zkrachovalé kožešnické obchodní společnosti Kara Trutnov, vyplývá z dokumentů v insolvenčním rejstříku. Reorganizace má umožnit zachování podnikání Kary. S reorganizačním plánem již 25. října vyslovili souhlas věřitelé. V insolvenčním řízení je Kara od února. Má 160 věřitelů, kteří po ní požadují 277 milionů korun.

Vydavatelství Mladá fronta, které je v insolvenci, hrozí zastavení provozu. Řekla to ve středu insolvenční správkyně Petra Hýsková. Ta navrhovala prodej vydavatelství v elektronické aukci. Z insolvenčního rejstříku ale vyplývá, že krajský soud neudělí výjimku nutnou k tomu, aby se aukce uskutečnila. Soud ani v nejbližší době nesvolá kvůli epidemické situaci schůzi věřitelů. Souhlas k aukci nedala ani firma Czech Property Investments (CPI), jíž Mladá fronta dluží.

Vrchní soud v Praze odmítl návrh Krajského soudu v Českých Budějovicích, aby insolvenční řízení s vydavatelstvím Mladá fronta převzal Městský soud v Praze. Důvody pro přechod insolvenčního řízení do Prahy považuje vrchní soud za nedostatečné. S přesunem řízení nesouhlasila ani společnost Mladá fronta, ani insolvenční správkyně. Řízení bude pokračovat v Českých Budějovicích, plyne z údajů v insolvenčním rejstříku.