Možnost oddlužení neboli osobního bankrotu může využít v podstatě každý, kdo se ocitl v insolvenci či dluhové spirále. Jedná se o druh insolvenčního řízení, jímž je možno řešit úpadek dlužníka. Z průzkumu společnosti PAQ Research pro Konsorcium dluhových poraden ČR vyplývá, že se zájem o oddlužení meziročně zvýšil o dvanáct procent. Tento růst ovšem stále není dostatečný k tomu, aby se podařilo vyřešit problém s vysokým počtem lidí v exekuci. Na následujících řádcích můžete zjistit, jak vlastně oddlužení funguje a probíhá.
Podle mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP) a agentura PAQ Research, bylo v tuzemsku ve druhém čtvrtletí letošního roku v oddlužení 92 tisíc lidí, což odpovídá zhruba jednomu procentu všech obyvatel Česka starších patnácti let. Pro srovnání – oproti druhému čtvrtletí loňského roku to představuje nepatrný pokles asi o tři tisíce lidí.
Od ledna do konce srpna bylo letos podáno 15 318 žádostí o oddlužení, sdělil Radek Hábl z Konsorcia, podle něhož lze při zachování tohoto trendu za celý rok očekávat zhruba 24 tisíc žádostí. Pro zlepšení problému s vysokým počtem exekucí by ale podle jeho názoru byl třeba dvojnásobný počet.
Počet lidí v exekucích je totiž výrazně vyšší. Ke druhému čtvrtletí letošního roku jich bylo 606 tisíc, což představuje 6,6 procenta obyvatel starších patnácti let. Více než tři čtvrtiny z těchto osob navíc měly dvě a více exekucí. Celková vymáhaná částka činila 553 miliard korun.
I v tomto případě je ale patrný pokles. Před rokem podíl osob v exekuci dosahoval 6,9 procenta, předloni 7,3 procenta a v roce 2017 dokonce 9,7 procenta. „Pokračuje dlouhodobý pozitivní trend, kdy klesá jak počet osob v exekuci, tak i počet samotných exekučních řízení. Pokles vidíme napříč prakticky celým Českem,“ shrnuje IPŘP. Vůbec nejvíce lidí v exekuci je v okrese Most, kde se v této situaci nachází každý šestý starší patnácti let.
Podle Institutu je ale znepokojivý jiný trend. „Počet nově zahájených exekucí meziročně opět vzrostl. Celkem bylo ve druhém čtvrtletí zahájeno 119 tisíc nových exekucí oproti 109 tisícům ve stejném období loni. Roste tak již čtvrté čtvrtletí za sebou. Drtivá většina nových exekucí je nicméně zahájena vůči stávajícím dlužníkům,“ dodal IPŘP.
Podle Hábla je vysoký počet lidí v exekuci „obrovskou bariérou“ v rozvoji společnosti. Lidé v exekucích totiž podle něho mnohdy pracují načerno, a neodvádí tak žádné daně, což se negativně projevuje na veřejných rozpočtech. Předlužení se navíc může projevit i na zdravotním stavu, což zase znamená dodatečné náklady pro zdravotnictví.
Klady a zápory oddlužení
Za účinný nástroj, jak situaci dlužníků řešit, považuje Hábl právě oddlužení. „Přes devadesát procent lidí, kteří prošli oddlužením, dnes v exekucích není. Když lidi dostaneme z dluhové pasti, zůstanou už mimo systém dluhů, což má pozitivní dopad na trh práce i na státní rozpočet,“ vysvětlil.
Zahraniční zkušenosti podle PAQ Research rovněž ukazují, že dobře nastavené oddlužení má pozitivní efekt na pracovní aktivitu i příjmy dlužníků. Pomáhá navíc stabilizovat jejich bydlení, a v důsledku tak prospívá celé společnosti. Organizace ovšem konstatuje, že v tuzemsku oddlužení využívá pouze malá část cílové skupiny, což ilustrují právě i výše uvedená data.
Web ministerstva spravedlnosti uvádí, že oddlužení je dlouhodobě výhodnější než exekuce, jelikož lidé část dluhů splatí a část jim soud odpustí. Mezi výhody tedy patří zejména to, že občané se mohou zbavit vysokých závazků, které by jinak nedokázali splatit. Dluhy se navíc „zafixují“ a lidem pak přestanou narůstat úroky.
Za nevýhodu na druhou stranu resort označuje třeba to, že měsíčně člověku zůstane stejně peněz jako v exekuci pouze v případě, kdy má čtyři a více exekucí. Má-li naopak tři a méně, může mu měsíčně zůstávat nižší částka. Počítat je třeba též s papírováním a dohledem. Průběh oddlužení je navíc veřejně dostupný, a to ještě tři roky po jeho skončení. Může tak být složitější získat například novou půjčku.
Kdo může oddlužení využít a jak do něj vstoupit
Organizace Člověk v tísni informuje, že oddlužení je určeno všem fyzickým osobám, jež se před vstupem do oddlužení nachází v úpadku či jim úpadek v brzké době hrozí. Konkrétně to znamená, že člověk musí mít alespoň dva různé věřitele, peněžité závazky třicet dní po splatnosti a tyto závazky nesmí být objektivně schopen plnit. Za určitých podmínek ale nejsou překážkou ani dluhy z podnikání. Manželé navíc mohou využít takzvané společné oddlužení manželů.
Prvním krokem pro vstup do oddlužení je podání insolvenčního návrhu. Nutné je ovšem vybrat si nejprve někoho, kdo vše dostatečně osvětlí a s podáním návrhu pomůže. Sám jej totiž může podat pouze ten, kdo má vysokoškolské právní či ekonomické vzdělání.
První možností je využití placené právní služby. Návrh tak může podat třeba advokát, notář, exekutor či insolvenční správce. V momentě, kdy má zájemce o vstup do oddlužení připraveny všechny podklady, lze podle resortu spravedlnosti vše potřebné vyřídit do několika dní.
Pozor na oddlužovací „šmejdy“
Pozor je ovšem třeba dávat na cenu. Ten, kdo návrh sepisuje, si za to smí účtovat maximálně 4840 korun (u manželů 7260). Zásadní pak je nikdy neplatit hned. Platba bude stržena až během samotného insolvenčního řízení z měsíčních splátek. V souvislosti s tím resort spravedlnosti varuje před „oddlužovacími šmejdy“.
Druhou možností je využít pro podání návrhu služby neziskové organizace, která „servis“ poskytne zdarma. Tyto organizace posuzují situaci komplexně a mohou navrhnout i jiné řešení než oddlužení. I v tomto případě lze vše vyřešit rychle, nicméně neziskové organizace si dle resortu spravedlnosti obvykle berou více času, aby bylo situaci možno důkladně rozebrat.
Člověk v tísni popisuje, co obsahuje samotný insolvenční návrh. Jsou v něm uvedeny „osobní údaje dlužníka, údaje o příjmech minulých i očekávaných, informace o jeho schopnostech a možnostech (dosažené vzdělání, dovednosti, praxe, možnosti dopravy, zdravotní a rodinné překážky) a skutečnosti osvědčující, že se dlužník nachází v úpadku“. K návrhu se připojují i další přílohy – například seznam majetku či doklady o příjmech.
Se zahájením insolvenčního řízení jsou podle Člověka v tísni spojeny i další záležitosti. Například již nelze provádět exekuce (s výjimkou exekuce na běžné výživné), věřitelé se nemohou domáhat svých pohledávek žalobou a dluhy přestanou narůstat o úrok. V případě, že před vstupem do oddlužení probíhaly srážky ze mzdy či jiných příjmů, pokračují dál a deponují se.
Povolení oddlužení
Soud následně obvykle do patnácti dnů od podání návrhu rozhodne o tom, zda oddlužení povolí. Už tři dny od podání mají lidé možnost sledovat insolvenční rejstřík, v němž se objeví spis a později všechny písemnosti. Soud oddlužení povolí v případě, že jsou splněny všechny příslušné podmínky.
Návrh naopak zamítne v situaci, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je skrze něj sledován nepoctivý záměr nebo že dlužník není schopen splácet ani minimální částku, která je potřebná k plnému uhrazení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, dlužného i průběžného výživného, odměny určené osobě, která sepsala návrh na povolení oddlužení a také určité sumy běžným nezajištěným věřitelům. Soud může návrh zamítnout i z dalších důvodů, které jsou uvedeny v insolvenčním zákoně.
Všichni věřitelé mají po povolení oddlužení dvouměsíční lhůtu, během níž mohou přihlásit své pohledávky. Pokud tak neučiní, tyto pohledávky se do oddlužení nezapočítají a dluh se po úspěšném oddlužení smaže, přibližuje resort spravedlnosti.
Po povolení oddlužení se dlužníkovi ozve také insolvenční správce. Obvykle následuje osobní schůzka, kde správce sepíše, kolik má dlužník majetku, nastíní, jak bude oddlužení probíhat a co je potřeba splnit a také přezkoumá pohledávky a zjistí, jaké k nim má dlužník stanovisko. Správce následně zašle zprávu soudu, který při splnění podmínek oddlužení schválí. Pak nastává fáze uspokojení přihlášených pohledávek.
Proces oddlužení
Po schválení soudem začíná samotné oddlužení, které nejčastěji probíhá formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (proces, kdy insolvenční správce přeměňuje veškerý majetek dlužníka na peníze s cílem uspokojit věřitele). Dlužník hradí měsíční splátky, přičemž konkrétní částku určuje řada faktorů – například to, kolik si člověk vydělá nebo zda má děti a manžela či manželku. Orientačně lze pro výpočet využít kalkulačku resortu spravedlnosti. Kromě toho je třeba hradit celé výživné a splatit odměnu pro toho, kdo návrh na oddlužení podával. Dlužník hradí odměnu také insolvenčnímu správci. Tu v sobě ovšem už zahrnuje stanovená minimální měsíční splátka.
Loni v říjnu vstoupila v platnost novela insolvenčního zákona, podle níž řízení zahájená po tomto datu trvají tři roky. Dříve zahájená pětiletá řízení se ale nezkracují a musí doběhnout dle původních pravidel. Na základě novely už také neplatí hranice, kdy musel dlužník v rámci oddlužení splatit minimálně třicet procent svých dluhů. Soud nyní stanoví individuální doporučený cíl, jehož splněním si dotyčný člověk usnadní dokazování, že se dostatečně snažil splatit své dluhy.
Člověk by se měl během oddlužení snažit získat dobře placenou práci tak, aby byly pohledávky věřitelů uspokojeny v co nejvyšší míře. Podstatné je rovněž přiznávat a pravidelně dokládat, kolik si vydělal. Dary či dědictví musí rovněž použít na splacení svých dluhů. Během oddlužení je potřeba také oznámit každou změnu bydliště, sídla či zaměstnání insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru.
„Pokud podmínky oddlužení neplníte, může být zrušeno. Exekuce opět začnou běžet a úroky z dlužných částek se dopočítají,“ varuje Člověk v tísní. Zákon nabízí možnosti přerušení či prodloužení oddlužení, což může pomoci s řešením některých nastalých situací tak, aby dlužník neztratil šanci oddlužit se. V průběhu oddlužení také nesmí vzniknout nové dluhy, které by dotyčný nebyl schopen platit.
V případě oddlužení formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty také insolvenční správce prodá některý dlužníkův majetek a utržené peníze rozdělí mezi věřitele, přičemž část použije na výdaje a na svou zákonnou odměnu. Správce ovšem nemůže prodat věci osobní potřeby, obvyklé vybavení domácnosti a byt, dům nebo jinou věc sloužící k bydlení, pokud splňuje podmínky takzvaného chráněného bydlení.
Kromě této formy oddlužení existuje také oddlužení jen zpeněžením majetkové podstaty, což je ale dle webu ministerstva spravedlnosti spíše výjimečné. V takovém případě dlužník měsíčně nic neplatí, ale insolvenční správce prodá veškerý jeho hodnotnější majetek.
Splnění oddlužení
V případě, kdy dlužník řádně splní všechny podmínky, soud ho od placení zbývajících dluhů osvobodí. Toto osvobození lze ovšem ještě tři roky zpětně odejmout, a to například kvůli zatajování příjmů.
Je-li oddlužení zrušeno, dojde k obnovení exekucí. Dluhy ale budou nižší o to, co dotyčný během procesu zaplatil. Úroky za uplynulou dobu se ovšem dopočítají.
Soud každopádně člověka neosvobodí od všech dluhů. Oddlužení se nevztahuje třeba na ty, které jsou zajištěné zástavou (například nesplacená hypotéka na dům). Osvobození se netýká ani peněžitých trestů za trestný čin, náhrady škody a dluhů, které vznikly až po povolení oddlužení. Více podrobností o všem souvisejícím s oddlužením lze nalézt na webu ministerstva spravedlnosti.
Proč je o oddlužení nízký zájem?
Organizace PAQ Research ve své studii konstatuje, že výzkum bariér oddlužení na datech z roku 2021 ukázal, že celkové povědomí o oddlužení i o důvodech, proč do něj vstoupit, je nízké. Od října loňského roku sice platí již zmíněná novela insolvenčního zákona, avšak počet žadatelů od té doby narostl pouze mírně.
Podle studie je sice mezi neřešitelně zadluženými k oddlužení poměrně vysoká ochota, avšak kvůli velkému množství bariér se jedná spíše o potenciální zájem než o reálný úmysl. „Bez další podpory, motivování a informování je u značné části dlužníků málo pravděpodobné, že se potenciál podaří překlopit do reality,“ zdůrazňují autoři studie.
Poptávku by dle PAQ Research pomohlo dále zvýšit zjednodušení procesu. Většina dlužníků by dle průzkumu také ocenila přímou pomoc při vstupu do oddlužení – zejména mít přípravu a podání žádosti zdarma. Zadlužení by ocenili též individuální konzultaci o vhodnosti oddlužení a splnění jeho podmínek.
Mýty a obavy
Studie upozorňuje i na fakt, že celkové povědomí o oddlužení i jeho systémových bariérách a benefitech je nízké. „Naopak jsou rozšířené mýty ohledně způsobilosti k oddlužení. Řadu dlužníků proto může blokovat mylné přesvědčení, že v jejich situaci nemají na oddlužení nárok,“ tvrdí autoři studie, podle nichž přes čtyřicet procent neřešitelně zadlužených ani zhruba nezná základní podmínky a pravidla oddlužení, nebo o něm dokonce nikdy neslyšeli.
Téměř polovina navíc neví o klíčovém benefitu. Tedy, že na konci procesu až na výjimky soud odpustí zbylý nedoplacený dluh. Řada zadlužených navíc nemá tušení ani o výše zmíněných změnách, které přinesla novela insolvenčního zákona.
Přes sedmdesát procent zadlužených neví ani o tom, že do oddlužení mohou vstoupit i lidé bez exekucí. Přes 68 procent dotázaných pak neví, že v oddlužení není nutné mít hlavní pracovní poměr. Splátka totiž může být hrazena také z důchodu či jiných zdrojů.
Neřešitelně zadlužení podle PAQ Research vyjadřují také značné množství různých obav a pochybností. Ty souvisejí třeba se strachem z rizika, že je soud na konci procesu od dluhů nakonec neosvobodí. Lidé se ale obávají například též životních změn či ekonomického dopadu.
Jak situaci zlepšit?
Autoři studie navrhují také některé změny, které by dle nich mohly pomoci ke zlepšení situace. Jednou z nich je posílení tradičních a nových kanálů informování dlužníků, aby se povědomí o oddlužení rozšířilo. PAQ Research doporučuje rovněž zpravit o možnosti oddlužení ty, kdo jsou zároveň příjemci důchodů a dávkového systému, a to skrze Českou správu sociálního zabezpečení a úřady práce.
Podstatné je podle organizace také odstranit faktické a systémové bariéry vstupu do oddlužení. „Například netransparentní systém zpeněžení nemovitostí, nevýhodnost oddlužení pro seniory a další lidi s malými a těžko navýšitelnými příjmy a menšími dluhy,“ stojí v textu studie.
Podle PAQ Research by pomohlo i zvýšení ekonomické motivace projít oddlužením či udělat jednoduše dostupné přímé formy pomoci se vstupem do oddlužení. Mezi další doporučení patří třeba šířit klíčové informace o oddlužení, které pomohou rozptylovat mýty o podmínkách vstupu do celého procesu.
Pomoci by podle studie mohlo i zpřístupnění nástrojů pro odhad splnění podmínek oddlužení a výše měsíční splátky. Informace o oddlužení je podle studie potřeba podávat jednoduše, srozumitelně a strukturovaně. „Dlužníci jsou často mentálně vyčerpaní svojí stresovou a nestabilní situací. Kvůli duševní zátěži ztrácejí kognitivní kapacity a motivaci zpracovávat větší množství údajů či složitější informace,“ vysvětlují autoři práce.
PAQ Reseach navrhuje také ukazovat úspěšné příklady oddlužení, které posílí důvěru v jeho fungování. „Dlužníci se v problematice oddlužení velmi málo orientují, mají obavy z množství změn, nemají důvěru, že oddlužení zafunguje. Úspěšný příklad může více zpřítomnit dosažení výsledku,“ domnívají se autoři studie.
