Prodejci zbraní letos nahlásili devět podezřelých pokusů o nákup

Policie za rok řešila devět podezřelých nákupů nebo pokusů o nákup zbraní. Osm jich vyhodnotila jako nezávadné, jeden případ ještě prověřuje, uvedlo pro ČT policejní prezidium. Jednalo se například o situace, kdy se někdo pokusil koupit zbraň bez potřebných dokladů. Prodejci zbraní a střeliva mají novou povinnost hlásit policii podezřelé nákupy od ledna.

Nejčastěji tak činí přímo v Centrálním registru zbraní pomocí takzvané „červené dlaždice“, do které můžou vepsat údaje o podezřelém nákupu a tím informovat policii. „Za rok 2025 jsme zatím celorepublikově obdrželi celkem osm informací z ‚červené dlaždice‘ a jedno upozornění mailem na Odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál,“ popsala krátce před Vánocemi mluvčí policejního prezidia Irena Brodská.

Co je podezřelé, posuzují přímo prodejci

Podle obchodníků zákon přesně nedefinuje, co má být považováno za podezřelé chování. Posouzení tak zůstává na samotných prodejcích. „Ve dvou případech vyhodnotili prodejci jako potenciálně rizikovou situaci, když se jich na možné pořízení zbraní ptali cizinci, obě záležitosti jsme prověřili a neshledali jsme nic závadného,“ přiblížil mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb.

Stejně dopadlo nahlášení i v dalších případech – například na Litoměřicku. „Prodejci byl e-mailem zaslán dotaz, zda by bylo možné zakoupit zbraň bez zbrojního průkazu a potřebného povolení,“ uvedl mluvčí policie Ústeckého kraje Kamil Marek. Žádostí o nákup přes e-mail se zabývali i pražští kriminalisté. „Dotaz zaslal člověk, který je momentálně hospitalizován v psychiatrické léčebně. Informovali jsme vedení ústavu, ve kterém pobývá,“ sdělil mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Zatím poslední oznámení přišlo ze Středočeského kraje a strážci zákona ho stále prověřují. „Případem se zabývá jak Odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, tak kriminální policie,“ informovala mluvčí policie Středočeského kraje Vlasta Suchánková.

Právě nejasné vymezení podezřelého chování patří dle obchodníků k hlavním nedostatkům zákona. Například snaha koupit zbraně bez potřebného povolení dle nich nemusí být nutně podezřelá. „Pokud někdo chce koupit zbraň bez potřebného povolení, ale disponuje platným zbrojním průkazem, jde z jeho strany o nepochopení dost složitého procesu a jeho nahlášení akorát přidělá zbytečnou práci policii,“ vysvětluje předseda Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva Jan Skalický.

Nic nového, míní obchodníci

Obchodníci tvrdí, že zákon v současné podobě nepřináší nic nového. „Při skutečných problémech při prodeji zbraně bych spíše volal linku 158, což bych ovšem učinil i před stanovením této povinnosti,“ doplňuje Emil Markup, sekretář rady Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva.

Ve většině případů jsou navíc pravomoci prodejců poměrně omezené. „Je velmi málo zbraní, kde o počtu jejich prodání může rozhodnout prodejce. Většinou je potřeba povolení policie, která má větší možnost posoudit okolnosti nákupu daného držitele zbrojního průkazu,“ dodává Markup.

Výše zmíněná červená dlaždice byla jednou z prvních systémových reakcí na střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023. Při jejím spuštění ale ještě povinnost nahlašovat nebyla, ta platí až od ledna 2025. „Prodejce zbraní a střeliva bude mít povinnost udávat informace o masivním nákupu střeliva, zbraní a podobně. Informace se okamžitě promítne do policejního systému,“ vysvětloval při zavedení červené dlaždice tehdejší vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Změna je součástí rozsáhlé novely zákona o zbraních a střelivu. Od ledna 2026 nabývají účinnosti i další novinky, které například umožňují policii zadržet zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku nebo zkracují lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Policie navíc bude moct nařídit tuto prohlídku kdykoliv. Od Nového roku taky skončí platnost většiny papírových dokladů a evidence bude vedena elektronicky právě přes modernizovaný Centrální registr zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled