Čechů se zbraní přibývá. Mnoho prodejců neví, jaké nákupy musí hlásit

Nahrávám video

Prodejci mají od nového roku povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní a střeliva. Podle policie to ale udělalo zatím jen pár jedinců – třeba v Praze zatím nikdo. Někteří obchodníci upozorňují, že není přesně definované, co mají považovat za podezřelý nákup nebo chování zákazníků. Kdy přesně mají takzvanou červenou dlaždici použít, tak mnozí nevědí.

„Měsíčně vystřílím tak tisíc, dva tisíce do pistole, to samé do pušky,“ přibližuje instruktor Pavel, který kvůli své profesi nechce prozradit svou identitu. Pravidelně střílí z pistole ráže 9 milimetrů a sportovně upravené pušky R15. Jde o zbraně, které používají i policisté.

Tento počet nábojů prodejce zbraní a střeliva Jakub Dražan za příliš vysoký nepovažuje, tudíž by červenou dlaždici nepoužil. „Za mě je to normální, trénuje,“ myslí si o množství střeliva.

Od ledna musí prodejci podezřelé nákupy hlásit. Mnohým ale není jasné, co přesně to znamená. Návod v systému říká, že jde třeba o nákupy bez povolení, ale i agresivní, vystresované nebo apatické chování kupujícího. Podezřelá má být i koupě většího počtu zásobníků, konkrétní množství ale upřesněné není.

„Pokud mi někdo přijde s nákupním povolením od odboru policie, typicky tři dny starým, a koupí pět zbraní, nemám jediný důvod je neprodat,“ popisuje obchodník Dražan. V jeho pražské prodejně zatím červenou dlaždici nepoužili. Policie celkem zatím řešila jednotky případů.

Navíc sama provádí kontroly, což potvrzuje i instruktor Pavel. „U držitelů zbrojních průkazů policie kontroluje, jestli nahlášené zbraně má, jestli je neztratil, neprodal nebo jestli nebyly zneužity,“ vysvětluje.

Nově chce policie vědět i o změnách zdravotního stavu držitelů zbrojních průkazů. Chystá proto propojení registrů pacientů a zbraní. Lékaři včetně psychiatrů tak uvidí, kdo jim v ordinaci sedí. „(Registr) bude informovat pouze o tom, jestli někdo je, nebo není majitelem zbrojního průkazu, nikoli zbraně. Nic víc se (lékař) nedozví,“ sdělil ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.

Systém se připravuje k pilotnímu testování. Když projde novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, začne platit od příštího roku.

Držitelů zbrojních průkazů přibývá

Počet držitelů zbrojních průkazů roste. V loňském roce jich bylo skoro 320 tisíc. Ještě výrazněji roste počet registrovaných zbraní. Ke konci minulého roku jich lidé vlastnili přes milion a 73 tisíc, což je skoro dvakrát více než před čtvrt stoletím.

Drtivá většina držitelů zbrojního průkazu jsou muži. Má ho ale taky asi 33 tisíc žen. Nejčastěji si lidé oprávnění držet zbraň pořizují pro ochranu zdraví, života a majetku. Na druhém místě jsou sportovní účely, následují sběratelé.

Zábava a potřeba obrany, říká o zbrojním průkazu muž

Karel Sokol si udělal zbrojní průkaz před třemi lety. „Za prvé je to zábava, za druhé je důležité mít právo se bránit,“ vysvětluje své rozhodnutí. Pokud člověk bez průkazu přijde na střelnici, musí dostat instruktora. Střílet může i dítě od deseti let – musí u něj ale být rodič se zbrojním průkazem. V případě, že jej nemá, musí být opět přítomný i instruktor.

Dveře do střelnice se ovšem neotevřou každému. „Pokud osoba jeví už u vstupu známky nevhodného chování nebo požití alkoholu či jiných látek, tak takového zákazníka nevpustíme,“ popisuje majitelka Střelnice Lero Vladislava Leišová.

„Kromě toho, že zákazník může obrátit zbraň proti sobě, může ji obrátit i proti komukoliv z nás. Z toho důvodu pořádáme pravidelné školení zaměstnanců, kdy tyto situace trénujeme,“ doplnila.

Přesto se incidenty občas stanou. Třeba v Opařanech na Táborsku chtějí zastupitelé střelnici zrušit. Mimo jiné proto, že projektil tam před více než rokem dolétl k rodinnému domu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled