Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
Škrty ve financování humanitární pomoci jsou podle Pánka u některých programů ve výši stovek milionů korun za rok. Popsal také, jak na fungování organizace dopadala měnící se rozhodnutí Trumpovy administrativy. „Tři měsíce, kdy jsme dostali pět různých informací – pozastavte, je zrušeno, je obnoveno, obnovte plně, je plně zrušeno,“ vyjmenoval.
Připomněl také rovinu obchodních vztahů, kdy Člověk v tísni musí dodržovat pracovněprávní právo. „Ten způsob je bezprecedentní, je absolutně necitlivý, je neprofesionální v každém případě,“ shrnul.
Americká agentura pro zahraniční pomoc (USAID), která podle Pánka disponovala zhruba 60 až 70 miliardami za rok, čas od času dle něj „potřebuje kritickou revizi, ale ta se nedělá tímto způsobem“. O pomoc tak podle Pánka přišlo například 140 vdov s dětmi v severní Sýrii, které dostávaly měsíční potravinové poukázky v hodnotě 65 dolarů. „Předtím byla nouze, teď už je hlad,“ dodal.
Vedle toho Pánek zmínil příjemce pomoci v Kongu, děti v Arménii či v Náhorním Karabachu, které docházely do dětských center na psychosociální podporu či volnočasové aktivity. „V našem případě je to asi 300 tisíc lidí měsíčně, kterým jsme museli omezit nebo zastavit pomoc ve světě,“ vyjmenoval.
Nejistota kolem zastavení pomoci na Ukrajině
Redaktorka ČT Surovcová popsala, že kvůli reportáži obvolávala a oslovovala „velké a klíčové hráče na trhu, které tu máme a které pomáhají v zahraničí – jako Člověk v tísni“. Uvedla, že v každé organizaci slyšela slova „nevíme, nejistota, obavy“. Jedna z charit například zmínila, že zastavila jeden z programů, který pomáhal se zaměstnáváním v daném regionu či s drobnou obživou. Obavy panují i kolem možného zastavení pomoci v Gruzii či na Ukrajině.
Hovořila například i s neziskovou organizací ADRA, která rovněž řeší další scénáře pomoci. Nastínila také problematiku charity, která není hrazena přímo z amerických vládních peněz, nýbrž z prostředků OSN, které už ovšem jsou hrazeny z peněz Spojených států.
V Česku se například může propsat omezení činnosti Organizace pro pomoc uprchlíkům, která například pomáhá v terénu. Sociální pracovníci pomáhají konkrétním uprchlíkům například s orientací na trhu práce.
Smysl zahraniční politiky
„V posledních týdnech probíhalo takové klání mezi ministrem zahraničí a lidmi, kteří rozumí zahraniční politice. To znamená – rozumí tomu, že stabilita ve světě, zastavení šíření AIDS, bezpečnost ve světě je pro Spojené státy důležitá,“ podotkl Pánek.
Zmínil také otázku ekonomiky USA. „S krachujícími státy nemůžete obchodovat, se státy, které nějak fungují, obchodovat můžete. Zrovna Američané byli v pomoci vždycky velmi instrumentalizovaní, zatímco evropská pomoc málokdy s sebou nese větší přemýšlení o ekonomických výhodách pro Evropu,“ nastínil.
Lidé z amerického Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE) dle Pánka „vůbec nerozumí zahraniční politice, ani pomoci, ani modalitám – nedovedou si představit bezpečnostní, zdravotní a další, třeba uprchlické konotace, ke kterým zastavení pomoci vede“. Otázkou prý je, jestli tito lidé budou převládat v americké administrativě ještě za měsíc.
Pomoc by nyní podle Pánka mohla být integrována pod americké ministerstvo zahraničí namísto původní agentury. „Nějaká bude pokračovat. Jaká to bude, uvidíme,“ dodal.
