Zahraniční pomoc

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit téměř veškerou mezinárodní pomoc ovlivnilo také Rohingy, kteří uprchli do Bangladéše z Myanmaru ovládaného vojenskou juntou. V důsledku klesajících finančních prostředků na provoz škol přicházejí děti Rohingů o každodenní výuku, která pro ně byla jednou z mála jistot. Organizace UNICEF musela za poslední tři měsíce zavřít více než čtyři a půl tisíce škol, které v bangladéšských uprchlických táborech provozovala. „Tábor je přeplněný. Školy jsou zavřené, takže děti tráví dny hraním si v prachu a blátě na ulicích,“ říká učitel z jednoho z uprchlických táborů pro Rohingy. „Utekli jsme před pronásledováním v Myanmaru a sledovali, jak hoří naše domovy. Teď máme pocit, že hoří i sny nové generace,“ dodává.

Spojené státy nechají ve Francii spálit antikoncepci v hodnotě 9,7 milionu dolarů (asi 203,6 milionu korun) původně určenou pro chudé země poté, co prezident Donald Trump rozhodl přerušit americkou zahraniční pomoc, informovala agentura Reuters.

Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikánskou většinou, schválila plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na miliardové škrty v zahraniční pomoci a financování veřejnoprávních médií. Uvedly to tiskové agentury.

Americký Senát ve čtvrtek schválil plány republikánského prezidenta Donalda Trumpa na miliardové škrty v zahraniční pomoci a financování veřejnoprávních médií, informuje agentura AP. Návrh musí ještě projít Sněmovnou reprezentantů, kde ale mají republikáni také většinu.

Americká Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila škrty ve výši 9,4 miliardy dolarů (201 miliard korun) určených na financování veřejnoprávního vysílání a programů zahraniční pomoci, informuje agentura AP. Škrty se týkají výdajů, které byly již dříve schváleny Kongresem, a navazují na práci skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE), kterou vedl Elon Musk, doplnila agentura. Návrh nyní putuje do Senátu, kde se o něm bude hlasovat zřejmě nejdříve v červenci.

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.

Jihoafrické hospodářství už několik let stagnuje a situace si žádá systémové reformy. Nová vláda národní jednoty je však na pokraji kolapsu kvůli svárům ohledně rozpočtu, zákonu o vyvlastnění půdy či zahraniční politiky. Na JAR navíc citelně doléhá zmrazení americké pomoci. Urovnat vztahy s prezidentem Donaldem Trumpem se pokusí nový jihoafrický zvláštní vyslanec v USA.

Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala zaměstnance americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID ve světě na nucenou dovolenou. Mají třicet dní na to, aby se vrátili domů. Vyplývá to z oznámení, které bylo zveřejněno v úterý. V práci má pokračovat jen malá část zaměstnanců, kteří jsou považováni za nepostradatelné. Trump už dříve oznámil, že chce agenturu zavřít.

Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.