USA spálí antikoncepci, která měla pomoci chudým zemím. Prodat ji odmítly

Spojené státy nechají ve Francii spálit antikoncepci v hodnotě 9,7 milionu dolarů (asi 203,6 milionu korun) původně určenou pro chudé země poté, co prezident Donald Trump rozhodl přerušit americkou zahraniční pomoc, informovala agentura Reuters.

Trump po nástupu do Bílého domu náhle přerušil většinu dodávek pomoci do zahraničí prostřednictvím Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Zásoby, které obsahují antikoncepční implantáty a pilulky, stejně jako nitroděložní tělíska sloužící k prevenci nechtěného těhotenství, měsíce ležely ve skladech v belgickém městě Geel. Washington je odmítl koupit od OSN i dalších humanitárních organizací, uvedly zdroje Reuters.

Antikoncepční prostředky nyní poputují do zařízení ve Francii, které zpracovává zdravotnický odpad. Americká vláda za jejich spálení podle zdrojů zaplatí 160 tisíc dolarů (asi 3,4 milionu korun).

Marné pokusy humanitárních organizací

Američtí zákonodárci tento měsíc představili návrhy dvou zákonů s cílem zabránit zničení těchto zásob. Podle humanitárních organizací je však nepravděpodobné, že budou schváleny před tím, než budou zásoby zničeny.

Belgické ministerstvo zahraničí uvedlo, že Brusel s úřady v USA neúspěšně jednal o možnostech, jak zabránit destrukci antikoncepčních prostředků – včetně jejich možného přemístění. „Belgie přesto nadále aktivně hledá řešení s cílem předejít tomuto politováníhodnému výsledku,“ ujistilo tamní ministerstvo v úterním prohlášení.

Nevládní organizace MSI Reproductive Choices, která ve 37 zemích poskytuje antikoncepční a potratové služby, nabídla, že zaplatí za přebalení zásob tak, aby neměly označení USAID, a za jejich odeslání do zemí v nouzi, sdělila zástupkyně organizace Sarah Shawová. Americká vláda však podle ní tuto nabídku odmítla.

Fond OSN pro otázky populace (UNFPA) zase Washingtonu nabídl, že od ní zásoby antikoncepce odkoupí, sdělily Reuters tři ze zdrojů. Jednání však ztroskotala mimo jiné kvůli tomu, že americká vláda na výzvy neodpovídala.

Zákaz napomáhání k potratům

Trumpova administrativa podle jednoho ze zdrojů Reuters jedná v souladu s vládní politikou nazvanou Mexico City, kterou Trump po lednovém nástupu do úřadu obnovil. Opatření zakazuje americké vládě přispívat organizacím, které financují nebo poskytují prostředky umožňující potraty, nebo s nimi spolupracovat.

Zdroj Reuters sdělil, že neexistoval způsob, jak by vláda USA mohla zajistit, že UNFPA nebude sdílet antikoncepci s organizacemi, které nabízejí interrupce, čímž by došlo k porušení zmíněného opatření.

Potraty jsou v USA sporným tématem, které hrálo zásadní roli i v loňských prezidentských volbách, v nichž zvítězil Trump. V roce 2022 nejvyšší soud zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo federální právo na potrat, a regulaci přerušení těhotenství vrátil do rukou jednotlivých amerických států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Rutte jde za Trumpem zabránit rozpadu NATO

Americký prezident Donald Trump bude ve středu jednat s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem o možnosti vystoupení Spojených států z NATO, uvedla podle agentury AFP mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump se podle ní domnívá, že Aliance za americko-izraelské války s Íránem neprošla testem a selhala. Jeho administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 10 hhodinami
Načítání...