Česko získalo 51,7 bodu ze 100 za přístup k moderní antikoncepci. Vyplývá to z Antikoncepčního atlasu Evropy 2025, který už poosmé zpracovávalo Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční práva (EPF). Se získanými body se Česko umístilo šestatřicáté ze 47 hodnocených zemí Evropy. Atlas Česko hodnotí nízko především kvůli absenci hrazené hormonální antikoncepce z veřejného pojištění. Nejvíce bodů získaly Francie a Lucembursko, poslední skončilo Polsko.
Česko je v žebříčku dostupnosti antikoncepce v Evropě šestatřicáté ze 47 zemí
„Fakt, že Česká republika nehradí antikoncepci z veřejného zdravotního pojištění, je hlavním důvodem, proč si v atlasu stojí, jak si stojí,“ vysvětluje gynekolog a člen externí skupiny Antikoncepčního atlasu Evropy Jan Greguš. Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční práva představilo atlas v europarlamentu 20. února.
„Nelichotivé umístění ČR v žebříčku hodnocení dostupnosti antikoncepce lze vysvětlit vysokým hodnocením skutečnosti úhrady antikoncepčních metod ze solidárního pojištění, buď všeobecně, nebo vybraným skupinám populace,“ komentuje gynekolog a šéfredaktor časopisu Gynekologie a porodnictví Petr Křepelka.
Kritéria hodnocení
V České republice zdravotní pojišťovny obecně nehradí náklady na hormonální antikoncepci z veřejného zdravotního pojištění. Některé nabízejí pouze příspěvky na antikoncepci v rámci svých preventivních programů nebo bonusových systémů. Dříve příspěvky nabízela i Všeobecná zdravotní pojišťovna, podle tiskové mluvčí Jany Sixtové už ale tyto služby dlouhodobě neposkytuje.
„Aby EPF k tomuto přihlédlo, muselo by se jednat o všechny nebo většinu pojišťoven, které na antikoncepci přispívají,“ vysvětluje Greguš.
Plošné hrazení hormonální antikoncepce národním zdravotním systémem funguje ve dvaceti dvou z analyzovaných zemí. Vedle běžných metod hradí dvacet dva států i dlouhodobě účinnou antikoncepci, jako jsou nitroděložní tělíska či implantáty. Mezi nimi jsou například Německo či Švédsko.
Atlas hodnotí také bezplatné poskytování nouzové antikoncepce v lékárnách nebo ve veřejných zdravotnických zařízeních. Takovou možnost ženám nabízí Španělsko a Portugalsko spolu s dalšími šesti evropskými státy. „Postkoitální (nouzová) antikoncepce je vyjmuta z preskripčního omezení, je tedy volně prodejná a dostupná v lékárnách,“ popisuje Křepelka. V Česku ale lidé nouzovou antikoncepci hradí ze svého.
Žebříček se věnuje také oblasti antikoncepčního poradenství a online informovanosti. Ta je v Česku podle atlasu i podle gynekologa Tomáše Malíka na dobré úrovni. „Je například dostupná velmi rozsáhlá síť gynekologů s krátkými objednacími termíny,“ zdůrazňuje Malík.
Jak si vedou ostatní státy
Nejlepšího výsledku dosáhly Francie (93,2 bodu) a Lucembursko (93,2 bodu), za nimi Velká Británie (91,6 bodu). Tyto země se pravidelně umísťují na předních příčkách žebříčku. „Západní země atlas znají a tak trochu mezi sebou soupeří. Východní země často atlas neznají nebo ho neřeší,“ poznamenal Greguš.
Antikoncepční poradenství v rámci národního zdravotního systému poskytuje 46 zemí. Jedinou výjimkou je Polsko (33,2 bodu), které se dlouhodobě umísťuje na posledním místě žebříčku. Před ním skončilo Maďarsko (40 bodů). „U Polska a Maďarska jsou i další faktory. Například potřeba souhlasu třetí strany s antikoncepcí, tedy mužem,“ doplňuje Greguš.
Stejného výsledku jako Česko dosáhla Ukrajina. S náskokem jednoho bodu před Českem a Ukrajinou se umístilo Rumunsko. Atlas hodnotí také Rusko, Turecko a zakavkazské republiky. Ty dosáhly nižšího hodnocení než Česká republika. Letos se v žebříčku poprvé objevil i Izrael, který obsadil 19. místo s 64,8 bodu.
