Hodnocení

Lidé hodnotí české zdravotnictví průměrnou známkou 2,77, vyplývá z průzkumu Vysoké školy ekonomické (VŠE) a Národní asociace pacientských organizací (NAPO). Hůře jej hodnotí ti, kteří mají dlouhodobé onemocnění či o nemocného pečují. Asi polovina dotazovaných uvedla jako nedostatek dlouhé čekání na vyšetření či operaci. Průzkumu se účastnilo více než tisíc respondentů, jejichž odpovědi byly sbírány on-line letos v srpnu.

Už několik let se hledá nová forma hodnocení ve školách. Aktuálně se na vybraných základních školách zkouší kombinace stupnice a slovní zpětné vazby. O tom, jak s dětmi řešit školní neúspěch, jak je odměnit za dobré známky či jak děti ohodnotit, hovořili v pořadu 90' ČT24 ředitelka základní školy Jana Servusová a dětský psycholog Václav Mertin. „Známky jsou pedagogický přežitek,“ řekl psycholog. Podle Servusové je to složitější, záleží, pro koho jsou známky určeny.

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Česko sice má pevný právní rámec pro boj s korupcí v nejvyšších výkonných funkcích, ale nedostatečně na jejich dodržování dohlíží a pravidla málo vymáhá. Uvedla to protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO) ve své hodnoticí zprávě. Za řešení považuje přijetí kodexu chování pro zákonodárce, soudce a státní zástupce, který bude zároveň spojen s účinným a důvěryhodným kontrolním a sankčním mechanismem.

Práci českého prezidenta lidé hodnotí lépe než před rokem. Petr Pavel, který je v prezidentském úřadě od loňského března, od nich dostal průměrnou známku 3,1, zatímco jeho předchůdce Miloš Zeman měl na konci svého funkčního období průměrnou čtyřku. Premiér, vláda či parlament si od minulého roku pohoršili, v průměru obdrželi čtyřku. Veřejnost je kritičtější i k politickému vývoji v zemi. Vyplynulo to z lednového průzkumu agentury STEM.

Česká republika si mírně polepšila v žebříčku organizace Transparency International (TI), která hodnotí vnímání korupce ve 180 zemích a oblastech. Z možných sta bodů jich v bilanci za loňský rok získala 57, o rok dříve obdrželo Česko 56 bodů. Před Českem se s lepším hodnocením umístilo čtyřicet zemí. Kriticky se TI vyjádřila o vývoji na Slovensku a v Maďarsku, obě země mají podle organizace nedostatky v zásadách právního státu. Nejlepšího výsledku stejně jako loni dosáhlo Dánsko.

Lidé si už nepamatují, jak vypadala pandemie covidu. Ukazuje to nová studie, která zkoumala vzpomínky lidí na dobu lockdownů a začátků vakcinace. Právě to, jestli respondenti podstoupili, nebo nepodstoupili očkování, mělo největší dopad na to, jak si tři roky staré události pamatovali.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) na tiskové konferenci zhodnotili ukončené české předsednictví v Radě Evropské unie. Půlrok v čele bloku výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Předseda vlády při bilancování mimo jiné řekl, že předsednictví vládu naučilo lépe hájit české zájmy, naše země si podle něj v jeho průběhu získala respekt, který musí Česko nadále využívat při budoucích vyjednáváních.

Česko se v rámci hodnocení stavu právního státu ve 140 zemích světa umístilo na dvacátém místě. Vyplývá to z výzkumu nezávislé organizace World Justice Project (WJP). Žebříček, který vedou skandinávské země, zohledňuje řadu kritérií jako otevřenost vlády, dodržování základních práv, úroveň justice či přítomnost korupce. Na chvostu letos skončily Afghánistán, Kambodža a jako poslední Venezuela.

Před třiceti lety se sešla na posledním pravidelném zasedání tehdejší vláda. Její předseda Petr Pithart shrnul, v jakém stavu předává zemi nastupujícímu kabinetu. A jaký byl výsledek státního závěrečného účtu za rok 1991?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vláda ČSFR podala do rukou prezidenta Václava Havla demisi. Při této příležitost poskytl premiér Marián Čalfa rozhovor České televizi, kde hodnotil úspěchy i prohry kabinetu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Předsednictvo Slovenské národní rady na návrh předsedy slovenské vlády Vladimíra Mečiara jmenovalo třináct členů vlády Slovenské republiky, kteří složili do rukou předsedy Slovenské národní rady Ivana Gašparoviče ústavní slib. A do jaké míry Vladimír Mečiar zkritizoval práci minulé vlády?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) odebere firmě Penam ze skupiny Agrofert stamilionovou dotaci, kterou získala na linku na výrobu toustového chleba. Resort se rozhodl podporu odejmout poté, co od Evropské komise získal podklady o nedostatečné inovativnosti projektu. Ministerstvo o tom informovalo na svém webu. Komise již dříve rozhodla, že sto milionů korun neproplatí. Holding Agrofert trvá na tom, že podpora byla vyplacena v souladu s dotačními pravidly. Ministerstvo by podle firmy nemělo předjímat výsledek správního řízení.

Když v květnu 2021 Rusko přidalo Česko na seznam nepřátelských zemí, pohřbilo tím dohodu stvrzenou právě před 30 lety. 18. února 1992 zástupci vlád Československa a Ruské federace v Moskvě podepsali smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci obou států. První muž československé diplomacie Jiří Dienstbier po podpisu poznamenal, že jde o tečku za vztahy dvou totalitních režimů a začátek vztahů demokratických států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Většina českých vysokých škol si letos pohoršila v mezinárodním žebříčku, který každý rok zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS). Stejně jako v předešlých letech se z českých zástupců nejlépe umístila největší Univerzita Karlova (UK). V hodnocení klesla z 260. místa na 266. V první pětistovce jsou ještě Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) a České vysoké učení technické (ČVUT), které jako jediné z výzkumných českých univerzit zaznamenalo zlepšení. Posunulo se z pozice 432 na 403.

Věda na vysokých školách se zřejmě v nadcházejících měsících začne hodnotit podle nové metodiky. Ta by měla umožnit více rozlišovat mezi kvalitou různých výsledků a jejich přínosy pro společnost. Kabinet to odsouhlasil na úterním jednání, uvedl tiskový odbor vlády. Nový způsob hodnocení výzkumu na vysokých školách se má stát součástí takzvané Metodiky 2017+, kterou vláda schválila před dvěma roky.