Lidé si už nepamatují, jak vypadala pandemie covidu. Ukazuje to nová studie, která zkoumala vzpomínky lidí na dobu lockdownů a začátků vakcinace. Právě to, jestli respondenti podstoupili, nebo nepodstoupili očkování, mělo největší dopad na to, jak si tři roky staré události pamatovali.
Vzpomínky na pandemii jsou zavádějící. Lidem je zkresluje jejich postoj k očkování
Paměť lidí i na nedávnou minulost je nespolehlivá. To se učí studenti historie už v prvním semestru. Že to platí i pro tak zásadní událost, jakou byla covidová pandemie, prokázal výzkum, v němž spolupracovali vědci z několika zemí. V článku v odborném žurnálu Nature popsali, jak moc jsou vzpomínky ovlivněné politickými a společenskými postoji.
Většina zdravotnických organizací na celém světě v současné době považuje celosvětovou pandemii covidu-19 za ukončenou. Lidé se sice stále ještě mohou virem SARS-CoV-2 nakazit, mohou skončit v nemocnici a také na něj mohou umřít, ale společnost je už dostatečně promořená i proočkovaná (k listopadu dostali lidé po celém světě 13,53 miliard dávek), takže nemoc už nezahlcuje nemocnice a nevyvolává tak paniku.
Pandemie byla pro řadu lidí nejvýznamnější událostí v jejich životech, měla na ně největší dopad. A to nejen kvůli počtu mrtvých, ale také proto, jak se na dobu lockdownů „zastavil svět“ a také kvůli společensky vyhrocené atmosféře spojené s očkováním.
Vzpomínky lžou. Všem
V nové studii vědci tvrdí, že jedním z poučení, které je třeba si z pandemie vzít, je rozdílnost vzpomínek na ni. Tedy jakmile pandemie skončí, lidé si ji budou pamatovat různě v závislosti na svých politických názorech, v tomto případě na názorech týkajících se očkování.
Vědci provedli dotazníkový průzkum u více než deseti tisíc lidí z jedenácti bohatých zemí severní polokoule. Respondenti dostali jednoduchý úkol – měli ohodnotit, jak velké u nich bylo jejich riziko spojené s covidem během pandemie. Toto zadání lidé ale nedostali poprvé, stejnou otázku totiž dostali už jednou, přímo během pandemie. Psychology zajímalo, jak se odpovědi teď po pandemii liší a co je hlavní příčinou případných změn postoje.
Ukázalo se, že lidé, kteří se nenechali očkovat a pokládali to za velmi důležité, si pamatovali hrozbu jako výrazně nižší, než uváděli v průběhu vrcholící pandemie. Platilo ale také, že očkovaní lidé měli vzpomínky přesně opačné – pamatovali si své riziko jako větší. Jinak řečeno, obě skupiny si přepisovaly historii na základě svých politických pocitů týkajících se očkování.
