Vzpomínky

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.

Na obou věžích katedrály Neposkvrněného početí v Nagasaki se přesně 80 let od svržení americké atomové bomby na toto japonské město znovu rozezněly dva zvony. Po jaderném útoku se v troskách kostela podařilo najít jen jeden, druhý lidé znovu uslyšeli až v sobotu.

Unikátní snímek mapující osudy vězeňkyň v brněnské věznici na Cejlu uvede za necelý měsíc Česká televize. Tvůrci po deset let natáčeli s ženami, které obávanou věznicí prošly v době protektorátu i komunistické totality. Čtvrteční premiéru v Brně zhlédla i jedna z posledních žijících pamětnic.

I téměř tři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu stále rezonují v tvorbě mladých ukrajinských umělců témata jako válka či život v exilu. Své příběhy teď tvůrci představují na výstavě s názvem Svoboda navzdory v pražském Artivist Labu.

Dlouho ztracenou magnetofonovou kazetu s vyprávěním Bohumila Hrabala nalezl religionista Pavel Hošek. Jeden z nejznámějších českých autorů na nahrávce vzpomíná na své spisovatelské začátky a mluví i o tom, čím vším se inspiroval. Reportéři ČT se se záznamem seznámili a jako první je zveřejnili v médiích.

Lidé si už nepamatují, jak vypadala pandemie covidu. Ukazuje to nová studie, která zkoumala vzpomínky lidí na dobu lockdownů a začátků vakcinace. Právě to, jestli respondenti podstoupili, nebo nepodstoupili očkování, mělo největší dopad na to, jak si tři roky staré události pamatovali.

Královna Alžběta II. byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách. Na její vládu a stabilitu i modernizaci, kterou Británii přinesla, vzpomíná celý svět a historici hovoří o tom, že s její smrtí skončila jedna éra. Na panovnici, která psala dějiny, se zároveň bude vzpomínat jako na dámu, která dovedla být lidská a neformální, která milovala psy, byla fanynkou koňských dostihů a do sedla usedala i ve velmi pokročilém věku. Podívejte se na život Alžběty II. ve fotografiích.

Dne 23. srpna 1939, těsně před vypuknutím druhé světové války, podepsaly Třetí říše a Sovětský svaz dohodu nazvanou pakt Molotov-Ribbentrop, což pro miliony lidí znamenalo tragédii. Na 23. srpen také připadá Evropský den památky obětí totalitních režimů, který vyhlásil Evropský parlament v roce 2009. Při této příležitosti pořádá Evropská síť Paměť a solidarita (ENRS) další ročník mezinárodní kampaně „Pamatuj. 23. srpna“, která přibližuje hrůzy komunismu a nacismu současníkům.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Lidé si umí vybavit detaily starších zážitků až s 94procentní přesností. Naznačila to nová studie vědců, kteří se zabývají vztahem mezi pamětí a stárnutím. Výsledky výzkumu publikoval časopis Psychological Science. Mohlo by to znamenat, že příběhy z minulosti, které pamětníci vyprávějí, věrně odpovídají realitě.

Knihovna Václava Havla vydává soubor textů Filipa Topola o hudebníkově temném alternativním egu Kiliánu Nedorim. Topol mu již věnoval legendární dvacetiminutovou skladbu, texty o Nedorim ale většinou nebyly dosud publikovány. První část knihy Kilián Nedory tvoří novela Jámy a vítr, druhou pak konvolut črt, písňových textů, básní a próz.