Dne 23. srpna 1939, těsně před vypuknutím druhé světové války, podepsaly Třetí říše a Sovětský svaz dohodu nazvanou pakt Molotov-Ribbentrop, což pro miliony lidí znamenalo tragédii. Na 23. srpen také připadá Evropský den památky obětí totalitních režimů, který vyhlásil Evropský parlament v roce 2009. Při této příležitosti pořádá Evropská síť Paměť a solidarita (ENRS) další ročník mezinárodní kampaně „Pamatuj. 23. srpna“, která přibližuje hrůzy komunismu a nacismu současníkům.
Ministři zahraničí Sovětského svazu Vjačeslav Molotov a nacistického Německa Joachim von Ribbentrop podepsali 23. srpna 1939 dohodu o neútočení. V tajném dodatku si pak rozdělili Polsko, Sověti dostali volnou ruku ve Finsku, Estonsku, Lotyšsku a rumunské Besarábii, tedy území dnešního Moldavska.
Podpis tohoto paktu ovlivnil osudy mnoha národů střední a východní Evropy na další desetiletí. Byl ve znamení deportací, čistek, nucených prací, věznění a vraždění. Od konce nultých let se proto 23. srpen připomíná jako Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu nebo také jako Mezinárodní den černé stuhy.
Letošní vzpomínková akce se odehrává ve stínu války Ruska proti Ukrajině. „V den dalšího výročí podpisu zločinného paktu Ribbentrop-Molotov bychom si měli připomenout nejen miliony obětí totalit 20. století, ale také obyvatele Irpině, Borodjanky, Buče, Mariupolu,“ uvádí organizátoři.
V rámci akce organizace ENRS každoročně oslovuje vybraná muzea a místa paměti v Evropě. Letos tak každý, kdo 23. srpna navštíví například Muzeum Auschwitz-Birkenau, Muzeum druhé světové války v Gdaňsku, Dům evropských dějin v Bruselu, Muzeum okupace Lotyšska v Rize nebo Ústav paměti národa (UPN) v Bratislavě, může získat odznak s nápisem „Remember. August 23“ („Pamatuj. 23. srpna“).
Spot s Miladou Horákovou
V této souvislosti vznikly spoty pro sociální sítě. Letošní premiéry představují profily osobností, jejichž životy se stávají východiskem k úvahám o morálních hodnotách, občanských postojích a různých formách odporu.
Je mezi nimi také právnička a politička Milada Horáková, která se stala obětí justiční vraždy v procesu vykonstruovaném komunistickou justicí a Státní bezpečností. Soud trval pouhých osm dní a na přímý příkaz Klementa Gottwalda byl zinscenován jako veřejný politický proces po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech.
Politička do poslední chvíle neustoupila ze svých zásad a morálky. Trest smrti si vyslechla 8. června 1950. „Když si uvědomíš, že je něco spravedlivé a pravdivé, buď tak odhodlaná, abys pro to mohla zemřít,“ napsala v posledním dopise své šestnáctileté dceři Janě.
Horáková není jediná oběť totalitní zlovůle, kterou kampaň připomíná. Ve spotech se objevuje i příběh rumunské aktivistky za lidská práva Doiny Corneaové, která byla během komunistické vlády Nicolaea Ceaușescua opakovaně vyslýchána a zatýkána, což jí však nezabránilo, aby bojovala proti režimu, překládala zakázané autory a tajně pašovala letáky a dopisy na Západ. „Svým příkladem ukazuje, že lež je třeba nazývat pravým jménem, protože poznání pravdy přináší osvobození,“ napsali organizátoři.
Další osobností je lotyšská překladatelka z francouzštiny a členka hnutí národního odporu Ieva Laseová, kterou nacisté během druhé světové války věznili v pracovním táboře, během komunistického režimu byla kvůli účasti na protisovětských setkáních odsouzena k pětadvaceti letům vězení. Tři roky po Stalinově smrti, v roce 1956, byla propuštěna z tábora a mohla se vrátit do Lotyšska. „Její příběh nás učí, že svobodu lze nalézt také ve čtení a myšlenkách,“ uvádí organizátoři vzpomínkového aktu.
Třetí osobností je Władysław Bartoszewski, polský historik, novinář, bývalý vězeň koncentračního tábora Osvětim, odbojář za druhé světové války, účastník Varšavského povstání a politický vězeň během období komunismu, jehož příběh může přinést poučení o tom, jak se hledá smíření. „Byl jedním z velkých kulturních hrdinů během druhé světové války i po ní, od bojů proti tyranii přes proces obnovy demokratických systémů,“ říká Shevach Weiss, bývalý izraelský velvyslanec v Polsku.
Plakáty s osobnostmi
V ulicích Varšavy se rovněž objeví plakáty s osobnostmi ze spotů z předchozích let: Kazimierzem Moczarským, Malou Zimetbaumovou a Edwardem Galinským. Díky QR kódům budou plakáty odkazovat na příběhy konkrétních osob, které jsou ve spotech vyprávěny.
Zájemci si rovněž mohou na internetových stránkách www.enrs.eu přečíst text britského historika Rogera Moorhouse, v němž rozebírá, proč se západní Evropa zdráhá připomínat pakt Molotov-Ribbentrop.
Spoty osobností z minulých let:
