Milada Horáková

Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Vzpomínkové akce se konají v Praze, Plzni, Kutné Hoře i v Terezíně.

„Jsem mírně optimistický, pokud jde o schválení balíku pomoci Ukrajině a Izraeli, ale samozřejmě to bude záviset na amerických zákonodárcích,“ řekl po jednání v americkém Kongresu český premiér Petr Fiala (ODS), který je na dvoudenní návštěvě USA. V úterý večer středoevropského letního času (SELČ) se v Kapitolu setkal s politiky, mimo jiné například s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. Schůzky zhodnotil jako otevřené a přátelské.

Památku popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 až 1965 ve čtvrtek uctili v pankrácké věznici. O tom, že archeologové v areálu odhalili pohřebiště se zpopelněnými ostatky, badatelé informovali v červnu. V srpnu pak vězeňská služba zveřejnila seznam 69 jmen zemřelých a popravených vězňů spolu s výzvou, aby se přihlásili pozůstalí.

V sobotu po vážné nemoci zemřel novinář, publicista, komentátor a zpravodaj Hospodářských novin a Aktuálně.cz Daniel Anýž. Bylo mu 59 let. Profesně se věnoval dění ve Spojených státech, analyzoval především americkou politickou situaci nebo prezidentské volby. Byl ale také autorem knihy Jdu s hlavou vztyčenou o osudech Milady Horákové.

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Symbolickou minutu ticha drželi v úterý účastníci piety ve vazební věznici v Praze na Pankráci za právničku a političku Miladu Horákovou, která byla v této věznici před 73 lety popravena po vykonstruovaném procesu. Uctít její památku přišli zástupci obou komor parlamentu, vlády a armády, kteří připomněli i další oběti komunistické totality. Právě tento den si Česko připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

Den před výročím justiční vraždy národněsocialistické političky Milady Horákové připomněla pieta na Ďáblickém hřbitově v Praze ji i další oběti komunistického režimu v Československu. Na Miladu Horákovou odpoledne vzpomněli také účastníci další piety v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.

Před sedmdesáti lety komunisté popravili Rudolfa Slánského a dalších deset lidí. Vnitrostranická čistka na popud Moskvy byla další z řady politických procesů v totalitním Československu 50. let 20. století. Ziscenované soudní řízení mělo utužit disciplínu předních stranických kádrů nastolením atmosféry strachu. V rámci procesu se Slánským přišel o otce i tehdy pětiletý Karel Šling. V Událostech, komentářích vzpomínal, jak jeho bratr musel v rádiu proces poslouchat a napsat o něm úkol.

Internetový projekt Politické procesy, který vznikl pod vedením dokumentaristy Marka Janáče, ukáže různé způsoby manipulace dobových propagandistů. Spuštěn bude 3. prosince ve 03:06, kdy před 70 lety začaly popravy 11 odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským a spol. Díky webu si zájemci budou moci vizualizovat jednotlivé výstupy procesu. Projekt umožňující pochopit, co je dezinformace a propaganda a jejich působení na společnost, nyní tvůrci představili v Národním archivu.

V katedrále svatého Víta v Praze se konala zádušní mše za oběti heydrichiády. Ta na konci října tradičně připomíná 294 Čechoslováků, které nacisté zavraždili. Mši celebroval pražský arcibiskup Jan Graubner a promluvil také kardinál Dominik Duka. Od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha letos uplynulo osmdesát let.

Dne 23. srpna 1939, těsně před vypuknutím druhé světové války, podepsaly Třetí říše a Sovětský svaz dohodu nazvanou pakt Molotov-Ribbentrop, což pro miliony lidí znamenalo tragédii. Na 23. srpen také připadá Evropský den památky obětí totalitních režimů, který vyhlásil Evropský parlament v roce 2009. Při této příležitosti pořádá Evropská síť Paměť a solidarita (ENRS) další ročník mezinárodní kampaně „Pamatuj. 23. srpna“, která přibližuje hrůzy komunismu a nacismu současníkům.

Prvorepubliková senátorka Františka Plamínková, kterou před 80 lety popravili nacisté, byla podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinkou. Zasloužila se nejen o práva žen, ale obětovala svůj život, když odmítla odvolat svou kritiku nacismu. Vystrčil to uvedl při pietním aktu k uctění památky ženy, kterou připomíná pamětní deska na sídle horní komory parlamentu.

Uplynulo 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové. Na oběti komunismu vzpomínali lidé po celé republice. Nejvíc pietních akcí se konalo v hlavním městě. Uskutečnily se například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni.

Politici, pamětníci i řada občanů si v neděli v Praze připomněli oběti komunistického režimu. Pietní akce se konaly v Ďáblicích a na Vyšehradě. Den památky obětí komunistů připadá na 27. června. Tentýž den uplyne 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové, jíž byla věnována jedna z nedělních piet.

Zástupci Klubu dr. Milady Horákové a Prahy 2 odhalili na rodném domě političky na pražských Vinohradech pamětní desku. Horákovou, kterou komunistický režim po vykonstruovaném procesu popravil v roce 1950, v Praze připomíná také deska na Smíchově nebo památník v zahradě Ztracenka na Albertově.

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.

Nejen oslavy založení Československa, ale i velké obavy o budoucnost společného státu – tak vypadal 28. říjen před 30 lety. Prezident Václav Havel v rámci oslav navštívil ten den i Bratislavu. Na náměstí Slovenského národního povstání na něj ale létala vejce. Večer ve Vladislavském sále pak poprvé předával nově ustavený Řád Tomáše Garrigue Masaryka.

Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v pražských Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Památka se připomíná každoročně v den, který předchází výročí vraždy političky a právničky Milady Horákové. Na hřbitově leží kolem dvou set obětí komunistického režimu včetně více než čtyřiceti dětí.

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.

Legionář, bývalý předseda vlády a ministr národní obrany, ale podle stále platného rozsudku také zrádce – to vše je generál Jan Syrový. Jeho rodina se nyní pokouší to poslední změnit. Praprasynovec Syrového nyní žádá o obnovení procesu z roku 1947, který odsoudil jeho příbuzného za válečnou zradu. Proces byl už tehdy podle něj zmanipulovaný, což dokazuje mimo jiné i to, že se na něm podílel Josef Urválek – prokurátor, který má na svědomí mimo jiné monstrprocesy s Miladou Horákovou nebo Rudolfem Slánským.

Před sedmdesáti lety –  25. února 1951 –  informoval pražský rozhlas o odhalení „protistátního spiknutí“.  Stalo se tak čtyři dny po začátku zasedání Ústředního výboru KSČ, na kterém byli Otto Šling, Marie Švermová a další obviněni z protistátní činnosti a Vladimír Clementis a Gustáv Husák z buržoazního nacionalismu. Hledání vnitřního nepřítele tehdy začalo nabírat stále rychlejších obrátek a nakonec zasáhlo do těch nejvyšších příček stranického žebříčku.

Policie odložila trestní oznámení, které podala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) kvůli článku o její někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Podle kriminalistů se podezření z trestného činu pomluvy nepotvrdilo, řekl České televizi mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku uveřejněném loni v lednu na serveru Info.cz. Po kauze se Válková před rokem vzdala kandidatury na veřejného ochránce práv.

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.

Projekt Poslední adresa, který připomíná oběti komunistického režimu, musel kvůli omezením proti šíření koronaviru pozastavit svou činnost. Jakmile to bude opět možné, uctí na pražském Žižkově památku senátora a novináře Vojtěcha Dundra odsouzeného ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou.