Milada Horáková strana 2 z 3

Řidiči v Praze musí v noci na pátek počítat s omezením dopravy v Bubenečském tunelu. Kvůli pravidelné údržbě a kontrole technologií ho silničáři uzavřou ve čtvrtek ve večerních hodinách do pátečního rána. Informuje o tom na svém webu Technická správa komunikací hlavního města Prahy.

Tématem 16. ročníku Měsíce filmů na školách, který se koná v listopadu v rámci projektu Příběhy bezpráví, jsou média a totalita. On-line filmy a besedy se zaměří na roli médií v totalitní společnosti a na to, jakým způsobem vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Tradiční akce tak pomůže učitelům v distanční výuce.

Kniha Hrdinky představuje šedesát žen z různých období českých dějin. Byly panovnicemi, političkami, umělkyněmi, badatelkami či sportovkyněmi, společná jim ale je především odvaha. Jejich příběhy sepsaly Kateřina Tučková, Lenka Křížová a Renáta Fučíková a ilustracemi doprovodili studenti plzeňské fakulty Ladislava Sutnara.

V noci na pondělí někdo poničil panely z výstavy připomínající justiční vraždu Milady Horákové a procesy 50. let v pražském parku Kampa. Případem se zabývají policisté. Vandalové se podle nich mohli dopustit trestného činu poškození cizí věci, za který v případě odsouzení hrozí až roční vězení. Na Twitteru o tom informovali policie a Jiří Pospíšil, předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových – Museum Kampa a pražský zastupitel za TOP 09.

Při průzkumné sondě hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově sice archeologové našli dvě zachovalé kostry dospělých lidí a další kosterní pozůstatky, antropologové však vyloučili, že by některá z nich mohla patřit Zdeně Mašínové starší. Informovali o tom členové týmu, který sondu prováděl, a radní Prahy Milena Johnová (Praha Sobě). Ta uvedla, že s ohledem na to, že jiné indicie o umístění ostatků neexistují, tím snahy o vyzvednutí končí. Město podle ní plánuje na hřbitově pietní úpravy.

Archeologové při průzkumu hromadného hrobu na pražském ďáblickém hřbitově nenašli ostatky Zdeny Mašínové starší. Televizi CNN Prima NEWS to řekla její dcera Zdena Mašínová mladší. Hromadný hrob nechal prozkoumat magistrát. Výsledek nechtěli jeho zástupci ani archeologové komentovat s odkazem na čtvrteční tiskovou konferenci.

Zuzana Čaputová je ve funkci prezidentky Slovenska už jeden rok, za dobu působení v úřadu si vysloužila pozici nejdůvěryhodnějšího politika v zemi. Jak hodnotí své dosavadní zkušenosti v roli prezidentky a kdo je pro ni vzor v politice? V Interview ČT24 Speciál si se Zuzanou Čaputovou povídala Světlana Witowská.

Na ďáblickém hřbitově v Praze se připravuje další exhumace významné osobnosti. Po umučeném faráři Josefu Toufarovi by archeologové mohli vyzvednout také ostatky Zdeny Mašínové. Jestli na místě opravdu jsou, zjistí v příštích dnech sonda. Písemné dokumenty chybějí.

Česko si v těchto dnech připomíná 70 let od justiční vraždy Milady Horákové. Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové šlo v tomto případu o pochybení justice. Ve speciálním Interview ČT24 řekla, že by si přála, aby k takovému selhání už v budoucnu nedošlo. Zároveň varovala před propagandou, která se občas šíří na internetu, a vyzvala své kolegy, aby nepodceňovali vyvolávání strachu a nenávisti na internetu.

Desetileté trestní stíhání osmi bývalých představitelů hnutí Národní odpor pokračuje. Soudy ho loni pravomocně zastavily kvůli nepřiměřené délce. Do případu nyní zasáhl Nejvyšší soud (NS), který vyhověl dovolání nejvyššího žalobce a přikázal, aby věc znovu projednal Obvodní soud pro Prahu 1 a rozhodl. Obžalovaným hrozí za propagaci nacismu až osm let vězení.

Odpustit se dá jednotlivci, ale nikoliv hrůze komunistické nadvlády a tomu, co provedla s národem a státem. V exkluzivním rozhovoru pro Události, komentáře to uvedla dcera Milady Horákové Jana Kánská. Česko si v těchto dnech připomíná 70 let od chvíle, kdy komunistická justice poslala demokratickou političku ve vykonstruovaném procesu na smrt.

Pro političku Miladu Horákovou, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, byly pravda, poctivost a spravedlnost hodnotou cennější než její život. Na sobotním pietním aktu k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Premiér Andrej Babiš (ANO) označil Horákovou za statečnou a obdivuhodnou ženu.

Před 70 lety se stala Milada Horáková obětí justiční vraždy. Podle spisovatele a publicisty Luďka Navary byl proces s ní a dalšími opozičními politiky a následné pověšení některých jeho aktérů projevem snahy komunistického režimu zastrašit společnost. Že se nikdo vážně nepozastavil nad tím, že je někdejší významná poslankyně, které šlo o život již za okupace, náhle vykreslována jako zrádkyně, bylo podle něj zčásti dáno účinností komunistické propagandy, částečně i tím, že se lidé báli své názory projevit. Luděk Navara byl hostem Interview ČT24.

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.

Česko si připomíná osud Milady Horákové, kterou komunistická justice po vykonstruovaném procesu poslala před sedmdesáti lety na popraviště. Jednou z forem, které o životě československé političky nově vyprávějí, je komiks od Zdeňka Ležáka a Štěpánky Jíslové. Vydává Argo.

Před 70 lety prožívala v Pankrácké věznici své poslední hodiny Milada Horáková. Byla to významná právnička, historička, osobnost první a druhé republiky. Její justiční vražda byla dokonána 27. června. Česko si ji připomíná transparenty s jejím portrétem a s nápisy„Zavražděna komunisty“ i na řadě pietních akcí.

Československá justice měla problémy už před komunistickým pučem v únoru 1948 a nemohla zabránit vykonstruovaným monstrprocesům, jako byl ten s Miladou Horákovou. V Událostech, komentářích to řekl expert na právní dějiny Jan Kuklík, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Jedinou českou ženou popravenou při politických procesech v padesátých letech byla Milada Horáková. Soud s ní začal 31. května 1950 a byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že využíval scénář uplatňovaný ve třicátých letech v Sovětském svazu. Horákovou za vykonstruované spiknutí a velezradu popravili navzdory přímluvám mnoha osobností z celého světa. Kvůli své neústupnosti během soudního jednání se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Příchod Rudé armády neznamenal jen osvobození Československa od nacismu, ale také svévolné zatýkání ze strany sovětských zpravodajců a začátek sovětizace společnosti. Po válce dorazili z Moskvy první sovětští poradci, jež pak po únoru 1948 následovaly stovky dalších. Řídili přestavbu armády a hospodářství i přípravu politických monstrprocesů. Oddíly sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš odvekly po válce za přihlížení domácích úřadů tisíce československých občanů, kteří pak často končili v sovětských pracovních lágrech.

Uměla čtrnáct jazyků, jako první Češka se věnovala tropickým chorobám a osobně ji ve výzkumu podpořil i prezident Tomáš G. Masaryk. Vlasta Kálalová di Lotti se stala lékařkou na počátku 20. let, když ženy ještě běžně neordinovaly. V poslední den války zabili nacisté celou její rodinu. Následně se znelíbila komunistům, protože žádala milost pro Miladu Horákovou. I proto je navzdory svým zásluhám téměř neznámá.

Ve čtyřech městech v Česku – v Ostravě, Olomouci, Brně a Praze proběhne v pátek první ročník akce Noc práva. Do programu se zapojí hned několik soudů, univerzit, ale také vězeňská služba, policie nebo advokátní komora. Akce, která ma za cíl popularizovat právo, nabídne spoustu přednášek, divadelních představení nebo prohlídek. Několik bodů programu však bylo zrušeno kvůli obavám ze šíření nového koronaviru.

Poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) podala trestní oznámení pro pomluvu kvůli článku serveru Info.cz o své někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Uvedl to server Deník N. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku. Žádá také omluvu od historika Petra Blažka, který je v článku citován. Vydavatel a šéfredaktor Info.cz Michal Půr i historik Blažek řekli Deníku N, že si za informacemi v článku stojí.

Byly to morbidní divadelní exhibice na účet předem odsouzených k smrti. Milady Horákové, Záviše Kalandry, Rudolfa Slánského, Vladimíra Clementise a dalších. Jméno Josefa Urválka, nejznámějšího představitele justičních zločinů padesátých let, se objevilo v souvislosti s aférou kandidátky na ombudsmana Heleny Válkové. Jaký byl Urválkův pozdější život, o kterém se toho moc neví, zjišťovali Mirek Petráček a Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT. 

Helena Válková by nebyla dobrou kandidátkou na pozici veřejné ochránkyně práv, řekla v pořadu Interview ČT24 končící ombudsmanka Anna Šabatová. Za svůj odkaz považuje to, že za sebou nechává stabilní a srozumitelně komunikující úřad.