Milada Horáková strana 2 z 3

Nejen oslavy založení Československa, ale i velké obavy o budoucnost společného státu – tak vypadal 28. říjen před 30 lety. Prezident Václav Havel v rámci oslav navštívil ten den i Bratislavu. Na náměstí Slovenského národního povstání na něj ale létala vejce. Večer ve Vladislavském sále pak poprvé předával nově ustavený Řád Tomáše Garrigue Masaryka.

Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v pražských Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Památka se připomíná každoročně v den, který předchází výročí vraždy političky a právničky Milady Horákové. Na hřbitově leží kolem dvou set obětí komunistického režimu včetně více než čtyřiceti dětí.

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.

Legionář, bývalý předseda vlády a ministr národní obrany, ale podle stále platného rozsudku také zrádce – to vše je generál Jan Syrový. Jeho rodina se nyní pokouší to poslední změnit. Praprasynovec Syrového nyní žádá o obnovení procesu z roku 1947, který odsoudil jeho příbuzného za válečnou zradu. Proces byl už tehdy podle něj zmanipulovaný, což dokazuje mimo jiné i to, že se na něm podílel Josef Urválek – prokurátor, který má na svědomí mimo jiné monstrprocesy s Miladou Horákovou nebo Rudolfem Slánským.

Před sedmdesáti lety –  25. února 1951 –  informoval pražský rozhlas o odhalení „protistátního spiknutí“.  Stalo se tak čtyři dny po začátku zasedání Ústředního výboru KSČ, na kterém byli Otto Šling, Marie Švermová a další obviněni z protistátní činnosti a Vladimír Clementis a Gustáv Husák z buržoazního nacionalismu. Hledání vnitřního nepřítele tehdy začalo nabírat stále rychlejších obrátek a nakonec zasáhlo do těch nejvyšších příček stranického žebříčku.

Policie odložila trestní oznámení, které podala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) kvůli článku o její někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Podle kriminalistů se podezření z trestného činu pomluvy nepotvrdilo, řekl České televizi mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku uveřejněném loni v lednu na serveru Info.cz. Po kauze se Válková před rokem vzdala kandidatury na veřejného ochránce práv.

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.

Projekt Poslední adresa, který připomíná oběti komunistického režimu, musel kvůli omezením proti šíření koronaviru pozastavit svou činnost. Jakmile to bude opět možné, uctí na pražském Žižkově památku senátora a novináře Vojtěcha Dundra odsouzeného ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou.

Řidiči v Praze musí v noci na pátek počítat s omezením dopravy v Bubenečském tunelu. Kvůli pravidelné údržbě a kontrole technologií ho silničáři uzavřou ve čtvrtek ve večerních hodinách do pátečního rána. Informuje o tom na svém webu Technická správa komunikací hlavního města Prahy.

Tématem 16. ročníku Měsíce filmů na školách, který se koná v listopadu v rámci projektu Příběhy bezpráví, jsou média a totalita. On-line filmy a besedy se zaměří na roli médií v totalitní společnosti a na to, jakým způsobem vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Tradiční akce tak pomůže učitelům v distanční výuce.

Kniha Hrdinky představuje šedesát žen z různých období českých dějin. Byly panovnicemi, političkami, umělkyněmi, badatelkami či sportovkyněmi, společná jim ale je především odvaha. Jejich příběhy sepsaly Kateřina Tučková, Lenka Křížová a Renáta Fučíková a ilustracemi doprovodili studenti plzeňské fakulty Ladislava Sutnara.

V noci na pondělí někdo poničil panely z výstavy připomínající justiční vraždu Milady Horákové a procesy 50. let v pražském parku Kampa. Případem se zabývají policisté. Vandalové se podle nich mohli dopustit trestného činu poškození cizí věci, za který v případě odsouzení hrozí až roční vězení. Na Twitteru o tom informovali policie a Jiří Pospíšil, předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových – Museum Kampa a pražský zastupitel za TOP 09.

Při průzkumné sondě hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově sice archeologové našli dvě zachovalé kostry dospělých lidí a další kosterní pozůstatky, antropologové však vyloučili, že by některá z nich mohla patřit Zdeně Mašínové starší. Informovali o tom členové týmu, který sondu prováděl, a radní Prahy Milena Johnová (Praha Sobě). Ta uvedla, že s ohledem na to, že jiné indicie o umístění ostatků neexistují, tím snahy o vyzvednutí končí. Město podle ní plánuje na hřbitově pietní úpravy.

Archeologové při průzkumu hromadného hrobu na pražském ďáblickém hřbitově nenašli ostatky Zdeny Mašínové starší. Televizi CNN Prima NEWS to řekla její dcera Zdena Mašínová mladší. Hromadný hrob nechal prozkoumat magistrát. Výsledek nechtěli jeho zástupci ani archeologové komentovat s odkazem na čtvrteční tiskovou konferenci.

Zuzana Čaputová je ve funkci prezidentky Slovenska už jeden rok, za dobu působení v úřadu si vysloužila pozici nejdůvěryhodnějšího politika v zemi. Jak hodnotí své dosavadní zkušenosti v roli prezidentky a kdo je pro ni vzor v politice? V Interview ČT24 Speciál si se Zuzanou Čaputovou povídala Světlana Witowská.

Na ďáblickém hřbitově v Praze se připravuje další exhumace významné osobnosti. Po umučeném faráři Josefu Toufarovi by archeologové mohli vyzvednout také ostatky Zdeny Mašínové. Jestli na místě opravdu jsou, zjistí v příštích dnech sonda. Písemné dokumenty chybějí.

Česko si v těchto dnech připomíná 70 let od justiční vraždy Milady Horákové. Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové šlo v tomto případu o pochybení justice. Ve speciálním Interview ČT24 řekla, že by si přála, aby k takovému selhání už v budoucnu nedošlo. Zároveň varovala před propagandou, která se občas šíří na internetu, a vyzvala své kolegy, aby nepodceňovali vyvolávání strachu a nenávisti na internetu.

Desetileté trestní stíhání osmi bývalých představitelů hnutí Národní odpor pokračuje. Soudy ho loni pravomocně zastavily kvůli nepřiměřené délce. Do případu nyní zasáhl Nejvyšší soud (NS), který vyhověl dovolání nejvyššího žalobce a přikázal, aby věc znovu projednal Obvodní soud pro Prahu 1 a rozhodl. Obžalovaným hrozí za propagaci nacismu až osm let vězení.

Odpustit se dá jednotlivci, ale nikoliv hrůze komunistické nadvlády a tomu, co provedla s národem a státem. V exkluzivním rozhovoru pro Události, komentáře to uvedla dcera Milady Horákové Jana Kánská. Česko si v těchto dnech připomíná 70 let od chvíle, kdy komunistická justice poslala demokratickou političku ve vykonstruovaném procesu na smrt.

Pro političku Miladu Horákovou, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, byly pravda, poctivost a spravedlnost hodnotou cennější než její život. Na sobotním pietním aktu k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Premiér Andrej Babiš (ANO) označil Horákovou za statečnou a obdivuhodnou ženu.

Před 70 lety se stala Milada Horáková obětí justiční vraždy. Podle spisovatele a publicisty Luďka Navary byl proces s ní a dalšími opozičními politiky a následné pověšení některých jeho aktérů projevem snahy komunistického režimu zastrašit společnost. Že se nikdo vážně nepozastavil nad tím, že je někdejší významná poslankyně, které šlo o život již za okupace, náhle vykreslována jako zrádkyně, bylo podle něj zčásti dáno účinností komunistické propagandy, částečně i tím, že se lidé báli své názory projevit. Luděk Navara byl hostem Interview ČT24.

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.

Česko si připomíná osud Milady Horákové, kterou komunistická justice po vykonstruovaném procesu poslala před sedmdesáti lety na popraviště. Jednou z forem, které o životě československé političky nově vyprávějí, je komiks od Zdeňka Ležáka a Štěpánky Jíslové. Vydává Argo.

Před 70 lety prožívala v Pankrácké věznici své poslední hodiny Milada Horáková. Byla to významná právnička, historička, osobnost první a druhé republiky. Její justiční vražda byla dokonána 27. června. Česko si ji připomíná transparenty s jejím portrétem a s nápisy„Zavražděna komunisty“ i na řadě pietních akcí.