Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v pražských Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Památka se připomíná každoročně v den, který předchází výročí vraždy političky a právničky Milady Horákové. Na hřbitově leží kolem dvou set obětí komunistického režimu včetně více než čtyřiceti dětí.
„Jsou místa v naší historii, na která nemůžeme být pyšní,“ zaznělo na pietě za oběti komunismu
„Stojíme tady především proto, abychom uctili památku obětí, ale zároveň tady stojíme proto, abychom si připomenuli skutky jejich katů. Jsou místa v naší historii, na která nemůžeme být pyšní, a právě proto bychom si je měli neustále připomínat,“ řekl místopředseda Senátu Jiří Růžička (STAN).
Místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) zdůraznil, že podobné tragédie si musí lidé připomínat proto, aby nezapomněli. „Nesmíme nikdy zapomenout na ty, kteří neváhali v boji proti komunistické totalitě obětovat vlastní pohodlí, svobodu a životy,“ uvedl.
Modlitbu za oběti komunismu následně pronesli kardinál Dominik Duka a kněz Petr Jan Vinš. Vinš řekl, že hrůzy totalitního režimu umožnilo také mlčení tisíců lidí, kteří se proti němu nevymezili. „Modlíme se za to, abychom když přijde náš čas mluvit, nemlčeli,“ uvedl Vinš.
Pomník stojí na čestném pohřebišti u zdi hřbitova, které je osázeno více než stovkou symbolických náhrobků. Patří těm obětem totalitního režimu, které se zatím podařilo identifikovat z hromadných hrobů.
Památka se na Ďáblickém hřbitově připomíná každoročně v den, který předchází výročí popravy političky a právničky Milady Horákové. I u jejího hrobu na vyšehradském hřbitově v sobotu zástupci politiků a různých organizací položili věnce. Hrob je pouze symbolický, kde přesně jsou ostatky Horákové pohřbeny, není známo.
Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Milada Horáková se za druhé světové války zúčastnila protinacistického odboje. Za činnost v Ženské národní radě ji v období druhé světové války věznilo gestapo. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Usmrcena byla navzdory přímluvám osobností z celého světa.
