Ďáblice

V kauze sportovních dotací pražského magistrátu uznal soud vinnými tři z devíti obžalovaných – exministra bez portfeje Karla Březinu (dříve ČSSD, současná SOCDEM) a dvě úřednice z magistrátního odboru volného času a sportu – šéfku odboru Soňu Fáberovou a vedoucí oddělení sportu Danu Šachovou. Březinovi i Fáberové uložil tříleté vězení a šestiletý zákaz vykonávání funkcí ve veřejné správě spojených se správou majetku, Šachovou potrestal tříletou podmínkou a čtyřletým zákazem činnosti. Verdikt není pravomocný.

Na Ďáblickém hřbitově v Praze se ve čtvrtek při příležitosti Mezinárodního dne dětí sešli odpůrci komunistického režimu, aby připomněli památku dětí, které zemřely matkám v komunistických věznicích. Pietní akci pořádala iniciativa Bezkomunistů.cz. Ke 43 náhrobkům na Dětském hřbitově položila květiny asi desítka lidí, kteří tak uctili jejich památku.

Částečné zatmění Slunce bylo v úterý vidět napříč Evropou, podmínky se ale lišily. Česká republika patřila mezi ty šťastnější země. Platilo, že čím východněji, tím výraznější kus naší hvězdy byl zastíněn.

Architektonická soutěž na proměnu Ďáblického hřbitova v Praze má dva vítěze. Finální podoba pietního místa tak vzejde z obou návrhů. Praha chce mít náležitou připomínku popravených a umučených vězňů a příslušníků druhého i třetího odboje. Někteří lidé současně podepisují petici, která požaduje nejdřív vyzdvižení těl odbojářů, jejich identifikaci a důstojné pohřbení.

Politici, pamětníci i řada občanů si v neděli v Praze připomněli oběti komunistického režimu. Pietní akce se konaly v Ďáblicích a na Vyšehradě. Den památky obětí komunistů připadá na 27. června. Tentýž den uplyne 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové, jíž byla věnována jedna z nedělních piet.

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.

Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v pražských Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Památka se připomíná každoročně v den, který předchází výročí vraždy političky a právničky Milady Horákové. Na hřbitově leží kolem dvou set obětí komunistického režimu včetně více než čtyřiceti dětí.

Pražští hasiči kolem půlnoci likvidovali požár lisovaných balíků s odpadem na volném prostranství na skládce v Ďáblicích. Oheň během noci uhasili, doporučili nicméně lidem v okolí, aby kvůli nepříjemnému zápachu z kouře nevětrali. Informoval o tom mluvčí hasičů Martin Kavka. Chemici hasičů naměřili během zásahu škodlivé koncentrace v ovzduší pouze v bezprostřední blízkosti požáru.

Přednášky i koncerty v následujících dnech doprovodí společná pozorování Perseid a jasných planet. Maximum každoročního meteorického roje letos připadá na 12. srpna. Pozorování oblohy s odborným výkladem bude na řadě míst v Česku včetně hvězdárny Astronomického ústavu (AÚ AV) ve středočeském Ondřejově.

Archeologové při průzkumu hromadného hrobu na pražském ďáblickém hřbitově nenašli ostatky Zdeny Mašínové starší. Televizi CNN Prima NEWS to řekla její dcera Zdena Mašínová mladší. Hromadný hrob nechal prozkoumat magistrát. Výsledek nechtěli jeho zástupci ani archeologové komentovat s odkazem na čtvrteční tiskovou konferenci.

Na ďáblickém hřbitově v Praze se připravuje další exhumace významné osobnosti. Po umučeném faráři Josefu Toufarovi by archeologové mohli vyzvednout také ostatky Zdeny Mašínové. Jestli na místě opravdu jsou, zjistí v příštích dnech sonda. Písemné dokumenty chybějí.

Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky z hromadného hrobu politických vězňů na Ďáblickém hřbitově. Nyní město začne dohledávat nutné dokumenty a poté vyřídí povolení k exhumaci. Kdy přesně by se mohla uskutečnit, zatím není jasné.

Panelová sídliště mají pověst nocleháren. To se ale začíná měnit. V Česku v nich žije asi 2,7 milionu lidí a ti začínají ve svých čtvrtích vytvářet kulturní kvas. Jestli se z něj vyklube proměna sídlišť v místa, kam se bude jezdit za společenskými událostmi, záleží teď hlavně na obcích. Tomu se věnovala panelová diskuze v Centru architektury a městského plánování v Praze (CAMP) nazvaná „Sídliště nejsou králíkárny!“ Ukázala i příklad vídeňského sídliště, kde chce bydlet každý.