Částečné zatmění Slunce bylo v úterý vidět napříč Evropou, podmínky se ale lišily. Česká republika patřila mezi ty šťastnější země. Platilo, že čím východněji, tím výraznější kus naší hvězdy byl zastíněn.
Vůbec nejvíce byl sluneční disk zakrytý nad Ruskem, Měsíc ho tam zastínil až z 82 procent. Západ Evropy se musel spokojit s pouhým přibližně dvacetiprocentním zákrytem, Česká republika dosáhla asi čtyřiceti procent.
Protože se jedná o vzácnou a fotogenickou podívanou, shromáždily se davy pozorovatelů nejen na vyšších místech, ale zejména na hvězdárnách, kde mohly více než dvouhodinový proces sledovat bezpečně a detailněji.
Na pražských hvězdárnách v Ďáblicích a na Petříně přišly k teleskopům stovky lidí. Přes dvě stě lidí také sledovalo jev z hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd (AV) ve středočeském Ondřejově.
Úkaz byl z území Česka pozorovatelný od 11:11 a skončil kolem 13:30. „Do tohoto okamžiku tu bylo 225 lidí,“ řekl v závěru pozorování Tomáš Prosecký, který vede Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. „Bylo to vidět poměrně dobře, počasí nám přálo, občas pozorování narušily mraky, ale pak se počasí vylepšilo,“ popsal Prosecký. Maximum nastalo mezi 12:14 a 12:27.
Pozorování se vydařilo i na hvězdárně v pražských Ďáblicích. „Počasí bylo poměrně slušné. Na začátku nám oblačnost moc nepřála, ale pak se vyčasilo. V maximu jsme to viděli velice dobře,“ řekl za hvězdárnu Rudolf Mentzl. Podotkl, že přišlo 180 lidí.
Brněnská hvězdárna zveřejnila kompozici zatmění s dronem:
Veřejnost si mohla zážitek užít i v Opavě, kde pozorování doplněné odborným výkladem připravili před budovou Fyzikálního ústavu Slezské univerzity na Bezručově náměstí. Jev mohli lidé sledovat dalekohledem se slunečním filtrem, k zapůjčení byly i speciální brýle pro pozorování Slunce.
Pozorování zatmění z Krkonoš:
Napínavý průběh mělo pozorování v Ondřejově. „Byli jsme zpočátku trošku zoufalí, protože jsme dalekohledy připravovali za naprosto krásného, jasného nebe a pak se začalo zatahovat, až se zatáhlo úplně,“ popsal Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV. Nakonec podle něj ale vše dobře dopadlo. „Roztrhala se oblačnost. A mělo to ještě jednu obrovskou výhodu, protože jak mraky postupně řídly, tak nad námi byla mlha a bylo to vidět přes oblačnost. A to bylo impozantní,“ popsal Suchan.
Možnosti „podívat se do Slunce“ využili i někteří profesionální astrofotografové. Například Petr Horálek vyrazil za ideálními podmínkami do Tater:
Pozorování zatmění z Brna v několika sekundách:
Základní fakta
Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu z planety zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celou hvězdu, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše, pak jde o takzvané prstencové zatmění.
Do roku 2030 bude z Česka možné spatřit ještě pět dalších částečných zatmění Slunce. Následující částečné zatmění bude viditelné z Česka 29. března 2025, nejvýraznější pak nastane v srpnu 2026. Nejbližší úplné zatmění Slunce bude pozorovatelné z českého území až 7. října 2135.
