Pozorování Perseid doprovodí kulturní akce či výklady odborníků, vrchol přijde 12. srpna

Přednášky i koncerty v následujících dnech doprovodí společná pozorování Perseid a jasných planet. Maximum každoročního meteorického roje letos připadá na 12. srpna. Pozorování oblohy s odborným výkladem bude na řadě míst v Česku včetně hvězdárny Astronomického ústavu (AÚ AV) ve středočeském Ondřejově.

Jen jednou za rok je možné přespat v areálu ondřejovské hvězdárny – právě při společném pozorování Perseid. Astronomický ústav ho pořádá z 12. na 13. srpna na tamní „radarové“ louce. Tedy noc po maximu, které nastane ve středu odpoledne.

Kromě Perseid během noci lidé i pouhýma očima postupně spatří jasné planety Jupiter, Saturn, Mars a Venuši. „Ve druhé polovině noci pak Měsíc krátce po poslední čtvrti. A Mléčnou dráhu, dokud nezačne svítit Měsíc,“ předesílá tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan. Upozornil, že lidé mají dorazit do setmění, aby nerušili další účastníky a především vědecká pozorování na hvězdárně.

Ve středu večer bude živo také ve Hvězdárně Žebrák na Berounsku. Pohled na Perseidy tam „ozvláštní“ vystoupení hudebníka Michala Šindeláře.

Pozorování oblohy astronomickými dalekohledy se koná o víkendu i po celý následující týden ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Promítají tam i pořad o jedné z dobře viditelných planet tohoto léta – Jupiteru. Ve středu, v pátek a v sobotu má večerní pozorování také hvězdárna v pražských Ďáblicích a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové.

Přímo na 12. srpna program a pozorování v amfiteátru připravují v ostravském planetáriu. Kapacita je 100 návštěvníků. Za „padajícími hvězdami“ mohou fanoušci noční oblohy vyrazit i do hvězdáren ve Vsetíně, v Teplicích a ve Valašském Meziříčí.

Už v sobotu večer propojí folk-rockový koncert s pozorováním Perseid v jičínské hvězdárně. Stejně jako v Ondřejově tam lze přespat, v plánu je i táborák.

Nejlepší podmínky budou po setmění, později pozorování zkomplikuje Měsíc

V sobotu 15. srpna pak bude celodenní „astronomický program“ u Muzea Jizerských hor v Jizerce. Přes den budou návštěvníci pozorovat Slunce a vyslechnou si přednášky o výzkumu Marsu, světelném znečištění a koncert. Večer „dojde“ na planety a Perseidy, které jsou letos aktivní do 17. srpna.

Podmínky pro pozorování Perseid v době kolem jejich maxima tento rok trochu zkomplikuje Měsíc, který vyjde krátce po půlnoci. Ačkoliv je obvykle doporučeno sledovat meteorický roj ve druhé polovině noci, tentokrát je nejlepší podle odborníků začít po setmění. 

Perseidy se jmenují podle souhvězdí Perseus, od něhož zdánlivě vylétají. Jsou to prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992. Znovu k tomu doje až v roce 2126.

První zmínky o meteorickém roji pocházejí ze 3. století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...