Mars

Na nedávném snímku pořízeném vozítkem Perseverance je vidět skupina kamenů roztroušených po písečné krajině Marsu, mezi nimi i podivně vypadající skála, která připomíná obličej ležící na boku.

Laserový paprsek vypálený ze Země překonal vzdálenost 460 milionů kilometrů. Pak dopadl na sondu Psyche, která signál zachytila. Stejně daleko od Země leží Mars. Úspěch americké vesmírné agentury NASA otevírá nové možnosti v komunikaci na obrovské vzdálenosti.

Hluboko ve vnější kůře Marsu se pravděpodobně nachází rezervoár vody v kapalném skupenství. Popsali to vědci v nové analýze dat sondy InSight americké vesmírné agentury NASA, která zkoumala nitro Marsu a tamní seizmickou aktivitu.

Robotické vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) našlo na Marsu kus horniny, který by mohl obsahovat zkamenělé mikroby. Jde o další významný krok v hledání dávného života na planetě, kde se kdysi vyskytovala voda.

Astronauty při plánovaných misích na Mars čeká do budoucna řada úskalí od radiace po nehostinné prostředí cizí planety. Jedním z problémů ale může být i expirace léků, zjistili vědci, podle kterých pravděpodobně některá léčiva nevydrží až do návratu na Zemi.

Čtveřice vědců po více než roce opustila zařízení amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), které částečně napodobovalo podmínky lidské mise na Marsu. Z modulu Mars Dune Alpha o rozloze 160 metrů čtverečních, jež se nachází v Houstonu, odešli v sobotu odpoledne místního času s neskrývanou radostí, napsala v neděli agentura AFP.

Zemřel fyzik Ed Stone, jehož životním dílem byla dvojice kosmických sond Voyager. Půl století byl jejich hlavním vědcem, který byl zodpovědný za průzkumný program. Mezi lety 1991 a 2001 také šéfoval americké laboratoři tryskových pohonů JPL, kde se navrhovaly a stavěly další kosmické sondy.

Na vrcholcích jedněch z největších hor ve Sluneční soustavě – gigantických sopkách ležících v tropickém pásmu Marsu – se tvoří jinovatka. Snímky rozlehlých kráterů s tenoučkou vrstvou námrazy náhodou zachytila sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA). Vědcům objev pomůže lépe porozumět koloběhu vody na rudé planetě.

Dosavadní plány na návrat vzorků odebraných na Marsu jsou podle americké vesmírné agentury NASA neuspokojivé. Bylo by to příliš drahé a navíc by to trvalo déle, než vědci potřebují. A tak experti hledají nové řešení.

Členství Česka v NATO otevřelo nové možnosti domácímu obrannému průmyslu. Příkladem je výrobce obrněných vozidel SVOS v Přelouči. Vozidlo Mars pro raketové systémy protivzdušné obrany vyvíjí a testuje s partnery ze Švédska. Při výrobě využívá komponentů z dalších zemí Aliance.

Miniaturní vrtulník Ingenuity, který se v roce 2021 jako první motorem poháněný stroj na cizí planetě vznesl do marsovské atmosféry, ukončil svou misi. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého už helikoptérka nemůže létat.

Větrem ošlehané hromady prachu anebo vrstvy ledu? Sonda ESA Mars Express znovu prozkoumala jeden z nejzáhadnějších útvarů Marsu, aby objasnila jeho složení. Výsledky naznačují, že pod povrchem Rudé planety se táhnou vrstvy vodního ledu. Jde o vůbec největší množství vody, jaká kdy byla v této části planety nalezena.

Rok 2023 byl v lidském poznávání a dobývání Sluneční soustavy nesmírně úspěšný. Mise NASA OSIRIS-REx přivezla vzorek z asteroidu, indická mise Chandrayaan-3 zkoumala jižní pól Měsíce a vrtulníček Ingenuity operoval celou tu dobu úspěšně na Marsu. Rok 2024 by měl na tyto úspěchy přinejmenším navázat – čekají se mise k měsícům Marsu a Jupiteru a pokračovat bude příprava návratu člověka na Měsíc.

To, že delší pobyt ve vesmíru představuje zdravotní riziko například kvůli řídnutí kostí, svalové atrofii nebo možným psychickým obtížím, se ví už delší dobu. Nově ale vědci zjistili, že astronautům hrozí po návratu na Zemi i poruchy erekce.

Spojené státy se zase o kousek přiblížily k tomu, aby měly kosmické lodě poháněné jadernými reaktory. Na nový projekt uvolnil Pentagon v přepočtu tři čtvrtě miliardy korun.

Japonským vědcům se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podařilo při prvním experimentu svého druhu za podmínek mikrogravitace vypěstovat myší embrya, která se normálně vyvíjela. Studie naznačuje, že by mohlo být možné, aby se lidé ve vesmíru rozmnožovali.

Velká část kráterů na Marsu mohla být v minulosti řekami plnými života. Prokázala to podle nové studie analýza dat z vozítka Curiosity, které Rudou planetu detailně zkoumá už jedenáct let.

Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 – zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice. Přesné stáří Měsíce, který Zemi doprovází několik miliard let, bylo zatím předmětem odborných diskusí.

Indie plánuje, že do roku 2040 vyšle na Měsíc svého astronauta. Podle zpravodajského serveru BBC News to oznámila indická vláda. Mezi cíle tamní vesmírné agentury patří také vybudování vlastní vesmírné stanice do roku 2035.

Americká kosmická agentura oznámila, že do vesmíru úspěšně odstartovala její nová mise. Sonda Psyche míří ke stejnojmennému tělesu, které bude dva roky detailně zkoumat.

Testování možného výskytu uhlovodíků a hledání anomálií gravitačního pole by mohlo vědcům pomoci odpovědět na otázku, jestli se na Marsu nacházel život. Vyzkoušeli to čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. Výsledky jejich zkoumání sice nepotvrdily život na Marsu, nicméně jim pomohly vytipovat rozsáhlá místa se zvýšenou pravděpodobností výskytu uhlovodíků, tedy stop po zmizelém životě. Studii vydal odborný časopis International Journal of Astrobiology.

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Na Marsu se odehrála před asi 400 tisíci lety dramatická změna klimatu. Ukázal to průzkum čínského vozítka, které zaznamenalo, jak se na Rudé planetě proměnily duny.

Česká kosmická mise SLAVIA úspěšně dokončila přípravnou fázi. Jejím cílem je vynést na oběžnou dráhu země dva mikrosatelity vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. Odstartovat by měla v roce 2027.