Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
Americká sonda Viking 1, která se vydala na cestu do vesmíru z kosmodromu na floridském mysu Canaveral 20. srpna 1975, dokázala jako první lidský výtvor přistát na Marsu. Na povrch rudé planety dosedla v červenci 1976 a spolu se sondou Viking 2, jež přistála tamtéž o dva týdny později, pořídila přes 50 tisíc snímků včetně fotografií měsíců Phobos a Deimos. Nenašla tam ale žádné známky po životě, jak tehdy vědci doufali.
Viking 1 na Marsu přistál 20. července, operoval tam ale až do 13. listopadu 1982, čímž vytvořil rekord, který překonalo až v květnu 2010 vozítko Opportunity. To bylo navrženo tak, aby ujelo tisíc metrů a pracovalo 90 marsovských dnů (solů; jsou asi o tři procenta delší než den na Zemi). Nakonec ale sonda fungovala téměř 15 let a ujela 45 kilometrů. Na základě údajů Opportunity se mimo jiné prokázalo, že na Marsu bylo v minulosti dostatečné množství vody pro výskyt života, ani toto vozítko ale nenašlo přímý důkaz o přítomnosti živých organismů.
Sonda Viking 1, která působila na marsovské pláni Chryse Planitia více než šest let, odebrala první vzorek půdy z Marsu pomocí svého robotického ramene a speciální biologické laboratoře. I když nenašla žádné stopy života, pomohla tato sonda lépe charakterizovat Mars jako chladnou planetu s vulkanickou půdou, řídkou a suchou atmosférou složenou z oxidu uhličitého a s výraznými důkazy o dávných říčních korytech a rozsáhlých povodních.
Dobývání Marsu
První pokusy o průzkum Marsu družicemi začaly už na přelomu 50. a 60. let minulého století. Sovětské sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale v říjnu 1960 nedostaly ani za hranice zemské atmosféry. Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, jež pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu – byla to zároveň první sonda na oběžné dráze jiné planety.
Američané byli v prvenství na rudé planetě téměř překonáni. O přistání se totiž stejně intenzivně snažil i Sovětský svaz. A na povrch Marsu se opravdu dostal jako první: v listopadu roku 1971 tam totiž dopadl sovětský Mars 2 – ale kontakt s ním se nepodařilo navázat. Jen pár sekund pak trvalo 2. prosince 1971 spojení s další sovětskou sondou Mars 3.
Prvním úspěšným přistavším strojem na této planetě se kvůli sovětským neúspěchům stal právě až Viking 1. Sondy ke čtvrté planetě Sluneční soustavy dlouho dokázali dostat jen Američané a Sověti, respektive Rusové, v tomto století se to ale změnilo. Své aparáty k Marsu nebo dokonce na něj dostaly EU, Indie, Spojené arabské emiráty nebo Čína.
