Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
Při útoku dronu na osobní vlak v Oděské oblasti zahynuli strojvedoucí a jeho pomocník, 340 cestujících se podařilo evakuovat do bezpečí, oznámily ukrajinské železnice. K přepravě lidí bylo nasazeno 21 autobusů, informovaly železnice na telegramu.
Podle šéfa železniční společnosti Ukrzaliznycja Oleksandra Pertsovského vydal monitorovací tým příkaz k zastavení vlaku ihned po zaznamenání hrozby. „Vlak vjížděl do stanice za účelem bezpečné evakuace cestujících. Prudký manévr dronu trval jen několik minut a posádka lokomotivy neměla dostatek času na úplné zastavení a vlastní evakuaci,“ popsal Pertsovskyj na facebooku.
„Ten, kdo dron ovládal, si jistě musel být vědom toho, že se jedná o čistě civilní cíl,“ zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
Útok na přístav, z nějž Ukrajina vyváží obilí
V přístavu Izmajil v Oděské oblasti na hranicích s Rumunskem vypukl požár a vznikly škody, uvedl krizový štáb okresní státní správy. Zranění utrpěla 18letá dívka, informoval náčelník oblastní správy Oleh Kiper. Tento přístav v deltě Dunaje slouží jako terminál zejména pro vývoz ukrajinského obilí, ale i dalších komodit. Rusko, které vede proti Ukrajině už bezmála čtyři a půl roku ozbrojenou agresi, na tento strategický cíl útočí často.
Rusko, největší světový vývozce pšenice, a Ukrajina, která také patří mezi přední světové exportéry zemědělských produktů, v posledních týdnech zintenzivnily vzájemné útoky na zemědělské vývozní terminály a obchodní plavidla v oblasti Černého moře.
Ukrajina za červenec zaznamenala 35 útoků na lodě kotvící v přístavech, 22 úderů na plavidla na moři a 67 útoků na přístavní zařízení. Za celý loňský rok přitom byla ukrajinská plavidla napadena čtrnáctkrát. Ukrajina naopak v poslední době zaútočila na desítky tankerů podílejících se na obchodu s ruskou ropou s tím, že Moskva z něj financuje své válečné tažení. Moskva i Kyjev tvrdí, že útočí pouze na cíle související s válečným konfliktem.
Ukrajina patří mezi největší světové producenty pšenice, kukuřice a slunečnicových semen a přibližně devadesát procent jejího vývozu těchto plodin prochází přes Černé moře. Zemědělství tvoří téměř tři pětiny exportních příjmů Ukrajiny a blokáda jejích přístavů zvyšuje tlak na křehkou válečnou ekonomiku.
Údaje ze středy ukázaly, že vývoz obilí v prvních dvou srpnových týdnech meziročně klesl o 75 procent. Ukrajina letos očekává sklizeň obilí ve výši přibližně šedesát milionů tun, což je téměř stejně jako loni. Tentokrát však farmáři nemají velkou naději na úrodu v příštím roce. Bez exportu nemohou získat dostatek peněz na další cyklus sklizně. Zatímco globální referenční ceny obilí v Chicagu dosáhly v červenci nejvyšší úrovně za více než rok v reakci na narušení dodávek přes Černé moře a kvůli obavám z globálního nedostatku, domácí ukrajinské ceny se hromaděním místních zásob propadly, poznamenala agentura Reuters.
Ta ve čtvrtek večer s odvoláním na svůj nejmenovaný zdroj také napsala, že Ukrajina Rusku zaslala nabídku s návrhem, aby obě válčící strany útoky na civilní cíle v Černém moři zastavily. Nabídku na pozastavení úderů předal Kyjev Moskvě prostřednictvím třetí strany a Ukrajina stále čeká na odpověď, řekl agentuře zdroj obeznámený se záležitostí. Kreml ani ruské ministerstvo zahraničí zatím na zprávy o údajné ukrajinské nabídce nereagovaly.
Rusové ale necílí pouze na ukrajinské přístavy. Moskva letos zintenzivnila také údery na ukrajinské zdroje elektřiny a útočí i na civilní infrastrukturu ve městech. Zelenskyj ve čtvrtek v této souvislosti uvedl, že Ukrajině by stačilo pět procent protiraketových střel pro systémy Patriot ze zásob v amerických muničních skladech, aby přečkala útoky ruských raket během nadcházející zimy. „Pokud nám prodají deset procent, zničíme všechny ruské balistické rakety. K dnešnímu dni máme jedno procento,“ napsal Zelenskyj. Zatímco počet protiraketových střel, které má Ukrajina k dispozici, oproti loňsku klesl na dvě pětiny, počet raket, které má Rusko k dispozici každý měsíc, se zdvojnásobil, dodal.
Americké zásoby se v důsledku války USA a Izraele proti Íránu výrazně snížily. Odborníci na konci července odhadli, že Spojené státy mají asi osm set raket pro protivzdušnou obranu, zatímco před válkou jich bylo přibližně 3100. Ukrajina údajně obdržela šest set střel, poznamenala agentura DPA.
Na Ukrajině bylo podle OSN v červenci zabito nejvíce civilistů od března 2022
Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) ve čtvrtek zveřejnila informace, z nichž vyplývá, že na Ukrajině bylo v červenci zabito nebo zraněno nejvíce civilistů od března 2022. Její pracovníci v uplynulém měsíci ověřili nejméně 437 zabitých a 2610 zraněných civilistů.
Množství zabitých a zraněných civilistů na Ukrajině v minulém měsíci podle OSN představuje třicetiprocentní nárůst ve srovnání s letošním červnem a sedmdesátiprocentní nárůst oproti červenci loňského roku. Skutečný počet obětí je ale pravděpodobně ještě vyšší, neboť HRMMU informace nadále ověřuje, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR).
„Každý měsíc v tomto roce se počet zabitých a zraněných civilistů zvyšoval. Tento trend v červenci prudce zrychlil,“ podotkla vedoucí HRMMU Danielle Bellová. Během prvních sedmi měsíců tohoto roku válka podle mise připravila o život na Ukrajině 1839 civilistů, dalších 10 638 jich bylo zraněno. Během stejného období loňského roku mise evidovala 1434 zabitých a 7216 zraněných a během prvních sedmi měsíců v roce 2024 ověřila 1188 zabitých a 4560 zraněných.
Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu OSN potvrdila nejméně 16 874 zabitých civilistů včetně 820 dětí a 51 273 zraněných včetně 3126 dětí. Celkový počet civilních obětí ale bude podle ní vyšší, než se jí podařilo ověřit. Ve své poslední zprávě OHCHR u celkových civilních obětí neuvádí, kde je evidovala. Do minulého měsíce ve svých reportech zveřejňovala také informace, ze kterých vyplývalo, že naprostou většinu civilních obětí eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí Rusko. Nižší počty pak na ukrajinském území okupovaném Moskvou.
Podle OHCHR se v červenci zvýšil také počet hlášených civilních obětí v Ruské federaci, podle ruských úřadů tam bylo zabito 79 civilistů a 601 jich bylo zraněno. HRMMU ale nemohla tato čísla nezávisle ověřit kvůli nedostatečnému přístupu a omezeným informacím, napsal Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Podle serveru Važnyje istorii investigativní projekt Conflict Intelligence Team v Rusku za červenec eviduje osmdesát zabitých civilistů a sedm set zraněných a označuje ho co do počtu zabitých civilistů v Ruské federaci za rekordní měsíc. V červnu tam bylo zabito 59 civilistů, napsal web Važnyje istorii a dodal, že počet obětí útoků v Rusku od začátku roku roste. Od ledna do července tam podle něj zahynulo nejméně 327 civilistů, což je zhruba dvakrát více než loni ve stejném období.
Ukrajina opět cílí na Wildberries
Údery byly z Ruska hlášeny i ve čtvrtek. Gubernátor Baškirska Radij Chabirov na telegramu uvedl, že nálet dronů způsobil požár v průmyslové zóně v ruském městě Salavat. Později informoval o dvou raněných. Terčem se podle zpráv ze sociálních sítí stala tamní rafinerie a zařízení internetového prodejce Wildberries. Útok na Salavat vzdálený od Ukrajiny na třináct set kilometrů potvrdil ukrajinský generální štáb.
„Trosky jednoho z bezpilotních letounů dopadly do průmyslové zóny v Salavatu. Vypukl požár, na místě jsou všechny záchranné složky,“ uvedl nejprve Chabirov. Později napsal, že na Baškirsko útočilo 21 dronů, z nichž 16 sestřelila obrana. Cílem bylo logistické centrum, kde vypukl požár, hašený i za pomoci vrtulníku. Oba zranění jsou v péči lékařů v nemocnicích. O požáru ve svém blíže neupřesněném objektu informovala také společnost Wildberries.
Ve Salavatu sídlí jeden z největších petrochemických závodů v Rusku, Gazpromněftechim Salavat. Ukrajinská média podle ruskojazyčného serveru BBC píší o výbuších a požáru po útoku dronů na rafinerii. Terčem ukrajinského útoku se tento petrochemický závod stal již minulý měsíc. Podnik předloni zpracoval okolo 7,2 milionu tun ropy, což představovalo přibližně 2,7 procenta z celkové ruské výroby, podotkl server Ukrajinska pravda.
Ukrajinské drony podle ruských úřadů také znovu napadly Orenburskou oblast, která hraničí s Kazachstánem, a přístavní město Sevastopol, kde podle Ruskem dosazeného gubernátora Michaila Razvožajeva způsobily výpadek elektřiny. Razvožajev později informoval o explozi, která po údajném náletu ukrajinských dronů následovala. Zahynuli čtyři pyrotechnici ruského ministerstva pro mimořádné situace a hlídač objektu, uvedl gubernátor.
„Naši chlapci prozkoumávali terén po ukrajinském útoku. Nepřátelské zařízení vybuchlo, když odborníci dělali nejnebezpečnější práci – čistili naši zem od smrtonosného železa, chránili město a lidi,“ napsal Razvožajev na sociální síti.
Zadržení ženy podezřelé z atentátu
Později Razvožajev uvedl, že ruská tajná služba FSB na anektovaném Krymu zadržela mladou ženu, která je podezřelá ze čtvrtečního atentátu na ruského důstojníka v Sevastopolu. Sama FSB podle ruských tiskových agentur uvedla, že podezřelá je ruskou občankou a jednala na pokyn ukrajinských tajných služeb.
Ruské a ukrajinské kanály na platformě Telegram šíří zprávu, že obětí může být zástupce velitele 4. samostatné ponorkové brigády Černomořské flotily Robert Šagejev. Býval důstojníkem ukrajinského vojenského námořnictva, ale po okupaci Krymu na jaře 2014 přešel na ruskou stranu, dodal server Ukrajinska pravda s tím, že oficiálně tato verze nebyla potvrzena. Podle serveru zemřel muž při výbuchu nálože, která byla nejspíše nastražena v odpadkovém koši.
„V důsledku výbuchu muž utrpěl zranění neslučitelná se životem,“ citovala agentura Interfax-Ukrajina vyjádření FSB. Vražedný útok byl podle vyšetřovatelů spáchán na objednávku ukrajinských tajných služeb. Předpokládaná pachatelka, narozená v roce 1994, vypovídá, ale neprojevila lítost nad tím, co spáchala, napsal gubernátor. Poděkoval obyvatelům města, kteří podezřelou pomohli rychle dopadnout.
Útoky na město Orsk
Ukrajinské síly zaútočily podle gubernátora Orenburské oblasti již podruhé v tomto týdnu na město Orsk. „Zasahuje protivzdušná obrana,“ napsal Jevgenij Solncev na síti Telegram, kde informoval také o posílení obrany některých čtvrtí ve městě mobilními jednotkami, vyzbrojenými velkorážnými kulomety.
„Situace je těžká, výbuchy zasáhly klíčovou infrastrukturu, kterou zatím nelze obnovit. Zařízení se dováží. Vzhledem k sankcím potrvají opravy až půl roku. Připravujeme se na nejhorší možný scénář. Budeme se muset spoléhat na dovážené palivo,“ napsal o stavu rafinerie v Orsku gubernátor Orenburské oblasti Jevgenij Solncev. Rafinerii napadly ukrajinské drony v tomto týdnu již podruhé. Gubernátor ujišťoval, že situace je zvládnutelná, nicméně řidiče žádal o trpělivost. Zatím je v provozu osmdesát procent z 287 benzinek v regionu, dodal Solncev.
Server BBC připomíná, že Ukrajina v letošním roce zintenzivnila své dronové útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, Kyjev vystupňoval také útoky na tankery s ruskou ropou. Tyto množící se útoky již narušují globální dodávky obilí a ropy a černomořský region se tak stává dalším „úzkým hrdlem“ světového obchodu, napsala už dříve agentura Reuters. Nálety podle analytiků narušily výrobu ve 26 rafineriích, v důsledku zpracování ropy v Rusku kleslo na nejnižší úroveň od května 2002, což vyvolalo palivovou krizi, podotkl server The Moscow Times.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na čtvrtek nad různými částmi země zachytilo a zničilo 362 ukrajinských dronů. O celkovém počtu útočících strojů ani o případných škodách se nezmínilo. Informace nelze nezávisle ověřit.
Výměna těl zabitých vojáků
Rusko předalo Ukrajině 261 těl zabitých ukrajinských vojáků a od ukrajinské strany získalo 24 těl, uvedl ve čtvrtek ruský poslanec Šamsail Saralijev podle ruského serveru RBK. Výměnu těl potvrdila ukrajinská strana.
„V rámci repatriačních opatření byla na Ukrajinu vrácena těla 261 zabitých, která podle ruské strany patří ukrajinským vojákům,“ oznámil ukrajinský koorodinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Následovat bude identifikace těl. Ukrajina předpokládá, že rozpoznání mrtvých se protáhne i po skončení bojů a na některých hrobech se jméno možná neobjeví nikdy, zatímco rodiny padlých budou stále čekat, napsala minulý měsíc agentura AP.
