Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.

Kirillov a jeho asistent zahynuli předloni v prosinci v Moskvě při explozi výbušného zařízení. Ukrajina, která se už čtvrtým rokem brání plnohodnotné ruské vojenské agresi, před tím oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů, a zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek později agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí Kirillova stojí ukrajinská tajná služba SBU.

Kyjev Kirillova podezříval, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům.

Práce ukrajinské SBU?

Ruská tajná služba FSB po činu oznámila, že zadržela muže původem z Uzbekistánu, kterého média identifikovala jako Achmadžona Kurbonova. Ten podle Rusů přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě. Cizinec dle FSB uvedl, že v Moskvě koupil elektrickou koloběžku, nastražil do ní improvizované výbušné zařízení a odpálil ho před vchodem do Kirillova domu, když jej generál s asistentem opouštěli.

Ruský vojenský soud nyní Kurbonova shledal vinným z teroristického útoku a poslal ho na doživotí do vězení. Mnohaleté tresty zároveň vyměřil trojici mužů za spolupachatelství. Jednoho z nich úřady dle AFP obvinily z uchovávání komponentů pro výbušné zařízení a další dva za to, že pro Kurbanova pronajali byt.

Kirillov, jenž byl šéfem radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády jmenován v roce 2017, figuroval za svou roli v bojích na Ukrajině na sankčních seznamech několika zemí včetně Velké Británie a Kanady. Podle AFP během své kariéry vinil Západ z vytváření laboratoří k šíření nemocí, aniž by předložil důkazy. Ruský vůdce Vladimir Putin připustil, že v případě atentátu na Kirillova selhaly a pochybily ruské tajné služby.

Od začátku ruské války proti Ukrajině před téměř čtyřmi roky byla zabita řada vysoce postavených ruských vojenských představitelů. Dosud posledním je dle agentury Reuters generálporučík Fanil Sarvarov, jenž na ruském generálním štábu vedl oddělení operačního výcviku ozbrojených sil a který zemřel loni v prosinci v Moskvě při výbuchu nálože nastražené v autě. K zodpovědnosti za jeho smrt se Ukrajina nepřihlásila, upozornil Reuters.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 9 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.