Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.

Kirillov a jeho asistent zahynuli předloni v prosinci v Moskvě při explozi výbušného zařízení. Ukrajina, která se už čtvrtým rokem brání plnohodnotné ruské vojenské agresi, před tím oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů, a zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek později agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí Kirillova stojí ukrajinská tajná služba SBU.

Kyjev Kirillova podezříval, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům.

Práce ukrajinské SBU?

Ruská tajná služba FSB po činu oznámila, že zadržela muže původem z Uzbekistánu, kterého média identifikovala jako Achmadžona Kurbonova. Ten podle Rusů přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě. Cizinec dle FSB uvedl, že v Moskvě koupil elektrickou koloběžku, nastražil do ní improvizované výbušné zařízení a odpálil ho před vchodem do Kirillova domu, když jej generál s asistentem opouštěli.

Ruský vojenský soud nyní Kurbonova shledal vinným z teroristického útoku a poslal ho na doživotí do vězení. Mnohaleté tresty zároveň vyměřil trojici mužů za spolupachatelství. Jednoho z nich úřady dle AFP obvinily z uchovávání komponentů pro výbušné zařízení a další dva za to, že pro Kurbanova pronajali byt.

Kirillov, jenž byl šéfem radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády jmenován v roce 2017, figuroval za svou roli v bojích na Ukrajině na sankčních seznamech několika zemí včetně Velké Británie a Kanady. Podle AFP během své kariéry vinil Západ z vytváření laboratoří k šíření nemocí, aniž by předložil důkazy. Ruský vůdce Vladimir Putin připustil, že v případě atentátu na Kirillova selhaly a pochybily ruské tajné služby.

Od začátku ruské války proti Ukrajině před téměř čtyřmi roky byla zabita řada vysoce postavených ruských vojenských představitelů. Dosud posledním je dle agentury Reuters generálporučík Fanil Sarvarov, jenž na ruském generálním štábu vedl oddělení operačního výcviku ozbrojených sil a který zemřel loni v prosinci v Moskvě při výbuchu nálože nastražené v autě. K zodpovědnosti za jeho smrt se Ukrajina nepřihlásila, upozornil Reuters.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
před 1 hhodinou

Španělská policie zatkla hackera, který bydlel v luxusních hotelech za jeden cent

Španělská policie zadržela dvacetiletého mladíka, který si užíval pobytu v luxusních hotelových pokojích. Ubytování v nich měl doslova za hubičku – rezervace prováděl za pouhý jeden cent (asi 25 haléřů) díky tomu, že hacknul hotelové rezervační stránky. Podle policie jde o první známý případ kybernetického zločinu tohoto druhu, informovala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
před 2 hhodinami

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 10 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 11 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 13 hhodinami
Načítání...