Kreml chce udržet Orbána u moci, do Maďarska poslal agenty, upozorňují média i opozice

Rusko provádí skrytou dezinformační kampaň, jejímž cílem je pomoci maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi ke znovuzvolení v dubnových parlamentních volbách, upozorňuje list Financial Times a investigativní projekt VSquare. Podle něj Moskva vyslala za tímto účelem do Maďarska skupinu agentů. O ruské vlivové akci i operativcích vyslaných Kremlem hovoří rovněž maďarská opozice.

O tom, že tříčlenný tým napojený na ruskou vojenskou rozvědku GRU už dorazil do Maďarska, informoval investigativní projekt VSquare s odvoláním na několik evropských zdrojů z oblasti národní bezpečnosti.

Na operaci podle webu dohlíží Sergej Kirijenko, zástupce šéfa kanceláře ruského vůdce Vladimira Putina a hlavní architekt infrastruktury ruského politického vlivu doma i v zahraničí. Jeho cílem je udržet Orbána u moci, přičemž uplatňuje stejný postup, jaký Rusko použilo během vměšování do loňských parlamentních voleb v Moldavsku.

Tehdy ruští agenti provozovali sítě pro nakupování hlasů, trollí farmy či vedli kampaně zaměřené proti proevropské prezidentce Maie Sanduové. Podvratné akce v terénu koordinovali zaměstnanci ruského velvyslanectví, což vedlo moldavské úřady k tomu, že počet ruských diplomatických pracovníků snížily o více než dvě třetiny.

I nyní budou na ruském velvyslanectví v Budapešti nasazení specialisté na manipulaci se sociálními médii krytí diplomatickými či služebními pasy, píše VSquare.

Podle jednoho ze zdrojů webu je ruský tým v aktivním kontaktu s pracovníky kampaně napojenými na Orbánovu vládu.

Zaplavení sociálních sítí

Ruská ambasáda v Budapešti sice označila informace o „údajném ruském vměšování“ za „spekulace“ a nepravdy, avšak o tom, že Kreml spustil dezinformační kampaň s cílem udržet Orbána u moci, píše i list The Financial Times.

Podle jeho zdrojů schválil úřad ruského vůdce Vladimira Putina pro tento účel plán vypracovaný ruskou poradenskou společností Social Design Agency (SDA). Jde o na Kreml napojenou organizaci, která je kvůli vedení protiukrajinské dezinformační kampaně Doppelgänger pod západními sankcemi.

Cílem SDA v Maďarsku má být zaplavit sociální sítě zprávami na podporu současné vlády, které by šířili vlivní Maďaři. Agentura pro tento účel vytipovala zhruba padesát proorbánovských a třicet opozičních osobností.

Influencery hodlá kontaktovat prostřednictvím prostředníků, neboť z obav, že by se otevřené ruské vměšování mohlo obrátit proti Orbánovi, nespolupracuje přímo s maďarskou vládou, uvádějí zdroje FT.

Ruská kampaň má podle FT prezentovat Orbána jako „silného vůdce s globálními přáteli“ a jeho hlavního soupeře Pétera Magyara jako „bruselskou loutku bez vnější podpory“.

Magyar odkazuje na rok 1956

Rovněž Magyar, předseda opoziční strany Tisza, tvrdí, že do Maďarska dorazili agenti ruské GRU s cílem ovlivnit výsledek voleb. „Od roku 1956 je Viktor Orbán prvním, kdo pozval Rusy do naší země,“ prohlásil s narážkou na potlačené maďarské povstání, od kterého letos v říjnu uplyne sedmdesát let.

Později dodal, že „pomlouvačná a dezinformační kampaň“, kterou proti kandidátům jeho strany spustí „Fidesz s pomocí ruských zpravodajských služeb“, bude probíhat především na sociální síti TikTok a že jsou pro ni připravená videa generovaná umělou inteligencí i falešné účty.

Expert: Orbánova vláda je nejcennějším ruským aktivem v EU a NATO

Stejně jako Moskva, i maďarská vláda odmítla, že by se Rusko do voleb vměšovalo. Jak ale připomínají experti, politika Budapešti je dlouhodobě proruská a současná vládní předvolební kampaň opakuje Kremlem propagované narativy.

Jde například o tvrzení, že EU fandí válce s Ruskem a že pomoc, kterou posílá Moskvou napadené Ukrajině, konflikt prodlužuje. „Ruský dezinformační stroj nemusí utrácet peníze za něco, co maďarská vláda dělá zdarma,“ podotkl pro Politico expert na dezinformace Péter Krekó.

András Rácz z Německé rady pro zahraniční vztahy nicméně dodal, že „by (Rusové) byli hloupí, kdyby neudělali vše, co je v jejich silách, aby Orbána udrželi u moci“, protože „Orbánova vláda je nejlepším aktivem, jaké kdy Rusko v EU a NATO mělo“.

Když třeba loni přišla ruská zahraniční rozvědka (SVR) s tím, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová plánuje ve spolupráci s Magyarovou stranou Tisza a ukrajinskou vládou „změnu režimu v Budapešti“, provládní média toto tvrzení nekriticky převzala.

Šlo o „velmi bezprostřední příklad ruské infiltrace“, komentoval to pro FT Ferenc Katrein, bývalý ředitel operací maďarské kontrarozvědky, pro kterou pracoval do roku 2013.

Ruská ropa a „osvobození“ zajatců

Právě tvrzení, že Kyjev, maďarská opozice a EU spolupracují na svržení Orbánovy vlády, je jedním z narativů, které před volbami šíří Orbánova strana Fidesz. Její kampaň je založená na vyvolávání nenávisti vůči Ukrajině a strachu z války, přičemž za tímto účelem sahá i k manipulacím pomocí AI.

Vláda v kampani také využívá současný spor s Kyjevem o dodávky ruské ropy ropovodem Družba. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó si na návštěvě Moskvy začátkem března stěžoval na Ukrajinu Putinovi, s nímž jednal právě o dodávkách ruské ropy a plynu. Při setkání prohlásil, že Maďarsko pokládá energetickou bezpečnost za svou prioritu, a proto si nepřeje být zavlečeno do jakékoliv konfliktu, ani energetického.

Šéf Kremlu zase na schůzce oznámil, že se „na Orbánovu žádost“ rozhodl „osvobodit“ dva Maďary zajaté ruskou armádou na Ukrajině. Jde o dva ukrajinské vojáky, kteří mají dvojí – maďarské i ukrajinské – občanství.

Kyjev v reakci obvinil Moskvu a Budapešť, že se dopustily další manipulace s citlivou otázkou válečných zajatců. „Cynismus ve využívání osvobození lidí pro politickou reklamu před volbami v Maďarsku a jako nástroj ve vyjednávání s Kremlem je šokující,“ uvedla ukrajinská diplomacie, která si předvolalo maďarského chargé d’affaires.

Ruská dezinformace v případu zadržených ukrajinských peněz

Se sporem o dodávky ruské ropy Družbou – jak Budapešť sama přiznala – souvisí i zadržení ukrajinského bankovního konvoje. Také tento případ využívá vláda ve volbách, neboť bez důkazů tvrdí, že zadržené peníze mohly být určeny pro Magyarovu stranu Tisza.

Jak navíc podle ukrajinských médií upozornil maďarský projekt Vastagbőr, který se zabývá ověřováním faktů, i zde lze najít ruskou stopu. Vastagbőr uvádí, že ruská propaganda šířila falešné, umělou inteligencí generované „snímky“ zadržených ukrajinských kurýrů doprovázejících konvoj.

Obrázky zveřejnil bulvární deník Ripost, který financuje strana Fidesz a jehož příspěvky obvykle zaznamenávají deset až dvě stě reakcí. V tomto případě jich ale bylo 48 tisíc, z toho 99 procent měly tvořit falešné účty. „Většina z nich má rumunská nebo moldavská jména, což znamená, že Rusové znovu používají falešné profily vytvořené k ovlivnění voleb v Moldavsku,“ uzavřel Vastagbőr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 27 mminutami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 2 hhodinami

Írán popřel, že by odmítl jednat o konci války. Čas na dohodu se krátí, hrozí Trump

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.
14:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 7 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 10 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 11 hhodinami
Načítání...