GRU

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Největší teroristický útok na území Česka, po kterém zůstali dva mrtví čeští občané a miliardové škody, zůstane bez trestu. Po letech se přišlo na to, že výbuch muničních skladů ve Vrběticích měli na svědomí důstojníci ruské tajné služby GRU. Útok ale letos skončil bez obvinění. Reportéři ČT zjistili, že vyšetřování provázely zásadní spory mezi policií a dozorujícím státním zástupcem. Ten neumožnil policistům provést domovní prohlídku u lidí podezřelých ze spolupráce s GRU, manželů Šapošnikových, kteří v celém případu hráli zásadní roli. Natáčely Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Chybějící důkazy i spekulace – to vytýká žalobce usnesení, kterým policie obvinila Elenu Šapošnikovou v kauze výbuchů skladů ve Vrběticích. Podle kriminalistů měla mimo jiné zajistit doklady k návštěvě skladů dvěma ruským agentům, kteří výbuchy údajně způsobili. Podle státního zástupce Martina Malůše ale vyšetřovatelé nepopsali, jak přesně Šapošniková návštěvu agentů zařídila. Jejich práce je podle něj místy spekulativní a chybí důkazy. I proto její stíhání zrušil a případ odložil. Malůš to napsal do dokumentu, který ČT získala.

Státní zástupce odložil stíhání Eleny Šapošnikové v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Manželku obchodníka a bývalého ruského vojáka Nikolaje Šapošnikova obvinili policisté ze špionáže, dozorující žalobce Martin Malůš ale její stíhání zrušil a kauzu odložil. Malůš to ČT napsal s tím, že žena se nedopustila trestného činu. Manželé Šapošnikovi podle policie zajistili doklady k návštěvě skladů dvěma agentům ruské vojenské rozvědky GRU, kteří výbuchy způsobili. Šapošnikovi zapojení do explozí opakovaně odmítli.

Na otázku, zda byla agentkou ruské vojenské rozvědky GRU, odpovídá Elena Šapošniková, kterou v Řecku vyzpovídali Reportéři ČT, rázně: „Ne, já vůbec nevím, kde se nachází, prosím vás. Proč bych to dělala, v životě jsem nebyla ruským občanem.“ Dostupné informace mimo jiné české policie, která výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích dlouho vyšetřovala, ukazují na to, že právě Šapošniková byla pro ruské agenty, kteří měli za explozemi stát, klíčovým kontaktem a spojkou. Dokonce měla poměrně krátce po výbuších obdržet nejvyšší ruské vyznamenání. Natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Policie podezřívá Elenu Šapošnikovou ze špionáže v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích. Žena posílala informace důstojníkovi ruské vojenské rozvědky GRU, který podle policie velel pachatelům útoků. Reportéři ČT Šapošnikovou navštívili v jejím řeckém sídle. V rozhovoru odmítla jakoukoli spolupráci s GRU. O důstojníkovi Andreji Averjanovi si prý myslela, že je pouze obchodník.

Policie pátrá po Andreji Averjanovovi. Je to generál ruské vojenské rozvědky GRU – velitel jednotky podezřelé z naplánování a realizace výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Averjanov je nicméně v Rusku, které již žádost české policie o spolupráci při vyšetřování vrbětických explozí odmítlo.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nechal předvolat do Černínského paláce ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli kybernetickým útokům na české instituce a kritickou infrastrukturu. Informaci webu Blesk.cz potvrdil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ke stejnému kroku minulý týden přistoupilo Německo.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) v pátečním Interview ČT24 mimo jiné prohlásil, že na odhalené kyberútoky hackerské skupiny APT28, která je podle českých úřadů úkolována ruskou vojenskou rozvědkou GRU, je třeba adekvátně reagovat, zvlášť když se překročí „červená linie“. Odolnost Česka se podle něj v tomto ohledu zvyšuje, proces posilování infrastruktury proti kyberútokům ale označil za nekonečný.

Některé české instituce byly od loňského roku cílem kyberútoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V prohlášení na svém webu to v pátek uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích. Podle informací ČTK se útoky dotkly státních úřadů a energetiky. Kroky podniká i Německo, podle tamní vlády útoky ohrožují demokracii i svobodnou společnost.

Výbuch skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé, způsobilo velmi pravděpodobně nástražné zařízení poté, co pracovníci otevřeli bednu na paletě s municí, napsal v úterý web Seznam Zprávy s odkazem na policejní usnesení o odložení případu. Policisté v úterý v tiskové zprávě uvedli, že považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde Rusko vojensky operovalo. Kriminalisté nemohli zahájit trestní stíhání, protože se podezřelí pohybují v Rusku, které s českou policií odmítlo spolupracovat.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.

Za takzvaným havanským syndromem zřejmě stojí ruská vojenská rozvědka GRU, píše ruský investigativní web The Insider. V roce 2016 začali trpět neurologickými potížemi američtí diplomaté působící v kubánské metropoli. Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě pak ohlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto osob působících v řadě zemích včetně Rakouska, Kolumbie či Vietnamu. Podle zjištění Insideru se na těchto místech pohybovali agenti GRU z jednotky 29155 a mohlo by jít o útok akustickou zbraní. Moskva vinu opakovaně odmítla.

Zemřel Nikolaj Šapošnikov, kterého policie prověřovala v souvislosti s výbuchy v muničním areálu ve Vrběticích. On sám nicméně zapojení do operace, kterou české orgány přičítají ruským tajným službám, odmítal. O Šapošnikovově úmrtí informovaly Český rozhlas Radiožurnál a server iRozhlas.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

Ukrajinské bezpečnostní složky mají důkazy o zapojení ruských zpravodajských služeb do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, kde byly uloženy zbraně určené pro Ukrajinu. S odvoláním na ukrajinské vyšetřovatele a tajnou službu SBU to napsala agentura Ukrinform. Ruští agenti podle nich měli na svědomí i explozi skladu zbraní ve městě Svatove v Luhanské oblasti.

Společnost Imex Group s konečnou platností nevysoudila odškodnění za výroky bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) po explozích muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Dovolání odmítl Nejvyšší soud, řekla Marcela Pröllerová, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2, který se sporem zabýval jako první instance. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil. Firma žádala kvůli Babišovým výrokům patnáct milionů korun od státu. Právník firmy Radek Ondruš řekl, že ve sporu budou pokračovat.

Historici po desítkách let narazili na příběh konfidenta gestapa Jaroslava Bednáře, který podle dosavadních zjištění skončil jeho útěkem do Rakouska před koncem druhé světové války. Bednář byl za německé okupace jedním z nejvýkonnějších spolupracovníků nacistické moci, ale nyní vychází najevo, že neměl problém spolupracovat ani s komunisty, když se StB dostala na jeho stopu. Trestu za své činy tak unikl.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Ozbrojenou skupinu Konvoj zformoval Ruskem dosazený správce Krymu Sergej Aksjonov. Má se postavit očekávané ukrajinské protiofenzivě, která se může pokusit o získání přístupu na poloostrov, jenž Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014. Šéfovi Krymu pomohl i Jevgenij Prigožin – z jeho wagnerovců pochází i velitel Konvoje, který byl zapletený do vražd novinářů a má vazby Gazprom. Konvoj však není jedinou ozbrojenou skupinou, která má bránit Krym. Odlišné mocenské zájmy jejich vůdců však nakonec mohou být slabinou.

Česká republika nyní nemá šanci podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) vymoci miliardu, kterou stát požaduje po Ruské federaci za výbuchy ve Vrběticích. Ministr to připustil v rozhovoru pro pořad Týden v politice. On sám prý nepochybuje o tom, že za výbuchy stála ruská vojenská zpravodajská služba (GRU). V rozhovoru také řekl, že ministerstvo nadále pracuje na českém sankčním seznamu.