Vláda zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Český sankční seznam se rozšířil o dvojici spojenou s ruskou GRU
Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do třiceti dnů republiku opustit. Rozhodnutí podle něj začíná účinkovat okamžitě. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je namístě, abychom postupovali tímto způsobem,“ podotkl premiér, který současně ocenil práci BIS.
Lipavský uvedl, že Sudlianková vedle GRU pracovala pro ruský státem financovaný Fond na podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí nebo organizaci Nesmrtelný pluk Ruska. „Její činnost byla financována přímo z Ruska. V posledních letech jí byly vyplaceny desetitisíce eur v kryptoměnách,“ informoval. Na základě pokynů řídícího důstojníka GRU také zařídila zveřejnění několika článků v českých médiích. Vyvíjela rovněž aktivity ve prospěch sankcionovaného ruského oligarchy Ališera Usmanova, což je také důvodem pro zařazení na seznam, doplnil ministr.
Sudlianková podle něj azyl získala v roce 2003. „Máme důvěryhodné informace, které potvrzují, že byla instruována agentem GRU,“ sdělil Lipavský s tím, že spolu komunikovali především různými elektronickými prostředky. Důkazy podle něj zahrnují i návaznost na zmiňované platby. „Rozhodnutí o sankci není vedeno formou trestního řízení, že bychom něco dokazovali,“ podotkl. Materiálu však je dost, aby bylo jasné, že jakémukoliv pokračování podobných aktivit je nutné zabránit, doplnil.
Rakušan označil činnost novinářky za příklad hybridního působení cizí moci v Česku. „Je to součást dlouhodobého systematického úsilí, které Ruská federace vyvíjí proti demokratickým zemím a hodnotám, které sdílíme,“ prohlásil. Právě na podobné případy má podle Rakušana mířit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, který kritizuje opozice. „V takovém případě bychom se už nebavili pouze o vyhoštění, ale o trestní odpovědnosti,“ řekl.
BIS na síti X uvedla, že Sudlianková spolupracovala s firmou Rosatom, kterou stát nezařadil do tendru na stavbu nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech. „Jedná se o úspěšnou dlouhodobou operaci BIS, která byla velmi náročná. Nyní jsme mohli díky změnám legislativního prostředí uvolnit všechny potřebné informace, aniž bychom ohrozili důležité zájmy služby, jako je ochrana zdrojů,“ uvedl ředitel kontrarozvědky Michal Koudelka.
Patriarcha Kirill i zeť ruského zbrojaře
Na českém sankčním seznamu bylo dosud sedm fyzických osob a dvě společnosti. Je to patriarcha Kirill, syn ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka Felix, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova Rostislav Zorikov s jeho manželkou Olgou, ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť a mediální platforma Voice of Europe.
Naposledy kabinet rozšířil seznam koncem ledna o trojici představitelů gruzínského ministerstva vnitra. Na seznam tehdy přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.
Zařazení na sankční seznam znamená pro dané osoby zákaz vstupu a pobytu v Česku, znemožnění jakýchkoli finančních operací přes tuzemské subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi, které má na starosti Finanční analytický úřad. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon.
