Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
Pro schválení novely hlasovalo 134 ze 136 přítomných poslanců napříč stranami. Nikdo nehlasoval proti zákonu.
Sněmovna v novele ztížila praxi zpochybňování smluv o spotřebitelském úvěru včetně hypotečního kvůli údajnému nedostatečnému posouzení možnosti žadatele úvěr splatit. Přijatý návrh poslanců ANO Patrika Nachera a Patrika Pařila předpokládá, že spotřebitel byl schopen splácet, pokud v minulosti spotřebitelský úvěr splatil, případně pokud dokázal splácet hypotéku alespoň 18 měsíců. Úprava má omezit účelové zpochybňování smluv.
Směrnice dopadá i na úvěry zdarma, poskytovatelé budou muset i v takovém případě posuzovat úvěruschopnost klientů. Jde třeba o odložené platby při nákupu zboží a služeb, například u spotřební elektroniky typu mobilních telefonů.
Nacher, Pařil, Vladimír Pikora (Motoristé) a Vojtěch Munzar (ODS) prosadili návrh, aby poskytovateli stačily například jen údaje z jednotného měsíčního hlášení nebo údaje z databáze pro posouzení úvěruschopnosti. Odložená platba nebude smět přesáhnout průměrnou mzdu v celé ekonomice za první až třetí čtvrtletí předcházejícího roku.
Poskytovatel úvěru bude mít podle novely zakázáno při posuzování úvěruschopnosti klienta využívat třeba údaje získané ze sociálních sítí. Stejně tak bude zakázáno používat informace třeba o rasovém nebo etnickém původu, členství v odborech nebo třeba o politických názorech.
Reklama na spotřebitelské úvěry nebude smět nepravdivě uvádět, že dosud nesplacený spotřebitelský úvěr má malý nebo žádný vliv na posouzení úvěruschopnosti. Zákon také zakáže, aby reklama nepravdivě naznačovala, že spotřebitelský úvěr vede ke zvýšení finančních zdrojů, představuje náhradu úspor nebo může zvýšit životní úroveň spotřebitele. Věřitelé budou mít povinnost odkázat spotřebitele ve finančních potížích na snadno dostupné dluhové poradenství.
Novela zasahuje také do takzvaného práva být zapomenut. Týká se to žadatelů, kteří v minulosti prodělali onkologické onemocnění. Jde o zákaz pojišťoven využívat údaje o tomto onemocnění po zákonem stanovené maximální lhůtě od ukončení léčby při sjednávání pojistek souvisejících se spotřebitelskými úvěry.
Poslanci dobu zkrátili podle návrhu Milana Brázdila (ANO) z nynějších patnácti let na sedm let. Ministryně Schillerová zopakovala, že podle odborného stanoviska ministerstva zdravotnictví je sedm let vhodná doba. Také Brázdil hájil tuto dobu jako založenou na datech o léčbě pacientů. Skupina opozičních poslanců v čele se Štěpánem Slovákem (ODS) neprosadila šestiletou lhůtu. Neuspěl ani Václav Pláteník (KDU-ČSL) s návrhem na rozšíření práva být zapomenut i na pojištění u hypoték, na něž se nevztahuje.
Další projednávané body
Sněmovna také schválila návrh nového cizineckého zákona. Povolování a rušení pobytu cizinců v Česku zřejmě čeká digitalizace, která má přispět ke zrychlení úředních postupů. Předloha podle ministerstva vnitra neuvolňuje pravidla pro získání pobytového oprávnění. Cílem je podle něj vytvoření modernějšího a efektivnějšího systému, když nynější zákon čelil podle vnitra dlouhodobé kritice kvůli nepřehlednosti. Zákon se nebude týkat žadatelů o azyl nebo o dočasnou ochranu.
Zákon přispěje podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) k efektivnějšímu fungování pobytové agendy a zároveň posílí bezpečnost České republiky. Předloha vznikala už v minulém volebním období a podpořil ji také Metnarův předchůdce Vít Rakušan (STAN), podle kterého elektronické vedení migračního procesu přinese modernizaci a odstraní jeho zdlouhavost.
Návrh nového zákona posiluje podle zdůvodnění možnosti zrušení pobytu pachatelům trestných činů a lidem, kteří ohrožují veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost. Upravuje také systém vládní regulace kvót pro cizince ze třetích zemí a zvyšuje odpovědnost garantů, tedy lidí, kteří zvou cizince do Česka. Jde například o zaměstnavatele, školy nebo sportovní kluby. Zákon podle ministerstva vnitra zamezí situacím, kdy se cizinec s nelegálním pobytem a vyhoštěním snaží v Česku udržet tím, že tvrdí, že si našel českou přítelkyni. Když úřady žádost zamítnou, objeví se podle úřadu nová přítelkyně, přičemž jde často o placenou službu.
Snížení úhrady nákladů České poště
Státní úhrada čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou se zřejmě sníží z nynějších až dvou miliard korun ročně na nejvýše 1,5 miliardy korun. Pokles hraniční částky schválila sněmovna v novele skupiny poslanců ANO, kteří poukazují na podmínky veřejné podpory schválené Evropskou komisí. Předloha, kterou dostane k posouzení Senát, také posouvá některé termíny související s elektronizací veřejné správy.
Zvýšení mezní částky státní úhrady České poště o půl miliardy na dvě miliardy korun schválil Parlament spolu se změnami vyplácení náhrady loni s účinností od letoška. Nynější novela navrací podle zdůvodnění předchozí stav, aby se podle důvodové zprávy odstranil nesoulad s rozhodnutím Evropské komise o mechanismu podpory včetně výše kompenzace z loňského července. „V současné době je kompenzace od státu zcela zablokovaná,“ uvedl za autory Hubert Lang (ANO). Novela přijatá za bývalé vlády Petra Fialy (ODS) zavedla také například čtvrtletní výplatu peněz místo pololetní.
Poslance čeká závěrečné hlasování rovněž o návrhu zákona, podle kterého by výrobky nabízené na českém trhu měly být v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Mělo by je jít třeba snáze opravit nebo recyklovat.
Zvyšování důchodů lidem od 80 let poslanci nedokončili
Úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně, sněmovna v pátek nedokončila. Rozhodla o tom na návrh předsedkyně poslanců ANO Taťány Malé. První kolo schvalování normy, která má rovněž zvednout penzi pracujícím důchodcům, tak poslanci dokončí na některé z příštích schůzí.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) při obhajobě novely navrhovala, aby sněmovna zkrátila lhůtu pro projednání předlohy ze dvou na jeden měsíc. Důvodem je koaliční snaha dosáhnout přijetí novely do konce letošního roku, aby valorizace penzí podle věku mohla platit už od počátku příštího roku, podotkla ministryně.
Zvýšení penzí podle věku představuje podle Schillerové „dodatečné ocenění lidí, kteří jsou v důchodu velmi dlouho“. Zdůvodnila to tím, že se jedná o penzisty, kteří odcházeli do důchodu v jiné ekonomické situaci. „Věkové valorizace jsou tím nejmenším, co může sociálně citlivá vláda pro seniory udělat,“ uvedla ministryně. K návrhu na zvýšení penzí pracujících důchodců dodala, že záměrem je docílit vyšší zaměstnanosti seniorů a tím i zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.
Vládní penzijní novela počítá se zvýšením důchodu o 500 korun v 80, 85, 90 a 95 letech a o tisícikorunu po dovršení 100 let. V porovnání se současným stavem si přilepší důchodci, jimž bude 80, 90 a 95 let. Nyní totiž stát přidává tisícikorunu k penzi v 85 letech a 2000 korun ve stovce. U pětaosmdesátníků a stoletých novela tedy nic nemění. Zvýšení penzí vláda zdůvodnila nákladnější péčí ve stáří.
Zástupci TOP 09 chtěli do programu páteční schůze také zařadit své novely na ústavní zakotvení členství ČR v NATO a EU nebo o umožnění volit v komunálních volbách už lidem od šestnácti let. Předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) chtěl probrat, proč vláda zaujala pouze rezervovaný postoj ke snaze Evropské komise najít nové unijní zdroje příjmů, tedy „daní“ EU, a neodmítla jej.
Stínový ministr zemědělství ODS Petr Bendl se snažil prosadit debatu o čerpání evropských dotací pro zemědělce. Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) navrhoval projednat cenu pohonných hmot nebo postup vládních Motoristů při plánované likvidaci chemikálií na Šumavě. Koalice nepřipustila ani diskusi o chystaném rozpočtovém schodku ve výši 389 miliard korun, o financování školství nebo o tom, „kdy už bude líp“, na což se dotazovala poslankyně ODS Lucie Bartošová s odkazem na slib vládního hnutí ANO.
