Senát schválil roční odklad povinnosti předkládat novely v systému elektronické tvorby zákonů. Místopředsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů zvolila horní komora Petra Jägera. Senát dále doporučil nové vládě, aby se zasazovala o alespoň humánní zacházení s politickými vězni a ukrajinskými válečnými zajatci v Rusku. V lednu také Senát uspořádá veřejné slyšení k zákonu o podpoře bydlení.
Systém elektronické tvorby zákonů bude zřejmě naplno spuštěn až od poloviny ledna 2027. Roční odklad pro vytváření a projednávání novel zákonů a zákonných opatření Senátu horní parlamentní komora schválila. Normu nyní dostane k posouzení prezident Petr Pavel.
Systém e-Legislativy má být v původním termínu, tedy od poloviny ledna příštího roku, využit pouze pro zcela nové zákony s výjimkou zákona o státním rozpočtu, řekl senátorům ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
Roční odklad vláda zdůvodnila dosavadní praxí, podle níž práce v systému činí uživatelům potíže. Navíc bude podle kabinetu nutné dokončit některé funkce nad rámec původního zadání a systém otestovat. Vedení sněmovny a Senátu delší dobu upozorňují na to, že elektronický nástroj pro tvorbu a projednání právních předpisů by mohl ztížit práci zákonodárců.
Senátoři se obávají, že odklad na rok je stále nedostačující
V systému je podle důvodové zprávy také potřeba dokončit řadu funkcí jdoucích nad rámec původního zadání a zároveň systém stabilizovat a otestovat. Předseda senátního výboru pro veřejnou správu Zbyněk Linhart (za STAN) se obává, že rok na nutné zlepšení funkčnosti systému nebude stačit. Michael Canov (SLK) doporučil zastaralý program z roku 2014 hodit do koše a vybudovat systém nový, což by ale podle Metnara skončilo také vrácením unijní dotace.
Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová dala nefunkční systém za vinu Metnarovu předchůdci Vítu Rakušanovi (STAN). Ministerstvo vnitra připravuje přesný návrh harmonogramu testování systému, aby bylo schopno zadávat dodavateli systému nové požadavky na jeho úpravy.
Systém e-Legislativa nebudou úřady podle novely vůbec využívat pro zákon o státním rozpočtu ani pro jeho změny kvůli tomu, že elektronická tvorba právních předpisů nebere v úvahu zvláštnosti přípravy ani projednání těchto právních předpisů, které se liší od přípravy běžných zákonů.
Elektronická tvorba právních předpisů e-Legislativa je nástrojem pro tvorbu a projednání právních předpisů. Kromě prostředí pro tvorbu předpisů obsahuje například nástroj pro administraci legislativního procesu nebo propojení se systémy jednotlivých aktérů legislativního procesu. Od července 2024 začala platit povinnost používat e-Legislativu pro akty mezinárodního práva, od letošního ledna pro nařízení vlády a od července pro vyhlášky.
Senát požádal vládu, aby se zasazovala o aspoň humánní zacházení s vězni v Rusku
Vláda by se podle doporučení Senátu měla zasazovat o alespoň humánní zacházení s politickými vězni a ukrajinskými válečnými zajatci v Rusku. Horní parlamentní komora o tom rozhodla na podnět svých výborů zahraničního a pro lidská práva. Kabinet ANO, SPD a Motoristů by měl nadále pomáhat Ukrajině shromažďovat údaje o jejích zajatcích v Rusku nebo trestně stíhat ruské občany obviněné z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti včetně mučení.
Kabinet by měl podle Senátu usilovat o to, aby Moskva umožnila plný, okamžitý a neomezený přístup lékařské péče k vězněným, zajistila jejich kontakt s rodinami, nezávislý humanitární dohled a přístup Mezinárodního výboru Červeného kříže, orgánů OSN a mezinárodních pozorovatelů.
Předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09) poznamenal, že podle odhadů je v důsledku ruské agrese nezvěstných 70 tisíc Ukrajinců, kteří mohou být v ruských věznicích. Poukázal také na to, že režim šéfa Kremlu Vladimira Putina vězní desítky až stovky ruských dětí za nesouhlas s napadením Ukrajiny.
Rusko představuje pro Česko bezpečnostní hrozbu, míní Fischer
Vláda Andreje Babiše (ANO) nebude mít podle Fischera kvůli složení nové koalice tak vyhraněný vztah k Rusku jako předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Měla by ale své postoje přizpůsobit faktům, že Moskva proti Česku vede hybridní válku a představuje pro něj bezpečnostní hrozbu, uvedl.
Fischer připomněl letošní závěr Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož se Rusko při agresi vůči Ukrajině dopouštělo zabíjení civilistů, mučení, znásilňování, neoprávněného vysidlování, drancování a ničení majetku.
Vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že ruské síly se na Ukrajině dopouštějí systematických válečných zločinů. Rusko porušuje a zneužívá mezinárodní humanitární právo, což uvedla zpráva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, podotkl Fischer.
Vyjednávání o zastavení bojů mezi Moskvou a Kyjevem by měla pamatovat podle Senátu i na tisíce vězňů, kteří jsou v Rusku vystaveni mučení a ponižujícímu zacházení.
Migrační pakt a podpora Ukrajiny
V Senátu hovořil i ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO). Podal senátorům informace o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, které se koná ve dnech 18. až 19. prosince 2025.
Senátor Zdeněk Nytra (ODS) se Havlíčka zeptal i na postoj vlády k migračnímu paktu, kterému se pak věnovala i senátorka Adéla Sucharda Šípová (nestr.). Senátor Fischer kritizoval některé výroky premiéra Andreje Babiše (ANO) na adresu pomoci Ukrajině. V reakci na ministra průmyslu a obchodu vystoupili i další senátoři a senátorky.
Havlíček následně na dotazy a připomínky senátorů reagoval. K migračnímu paktu, ke kterému se vyjádřilo více členů Senátu, doplnil, že současná vláda se k němu staví kriticky, ale neruší ho, nýbrž nepřijímá jeho podmínky tak, jak jsou.
Téma pomoci napadené Ukrajině, které figurovalo ve více příspěvcích, vykrystalizovalo až do výzvy, kterou podpořilo 60 ze 76 přítomných senátorů. „Senát vyzývá vládu, aby se zasadila o finanční podporu Ukrajiny pro rok 2026, neboť to považuje za klíčové pro její fungování a obranu a za nezbytné pro zajištění bezpečnosti České republiky a jejích občanů,“ píše se v ní. Zástupci ANO se k ní postavili převážně zdrženlivě.
Vicepremiér zdůraznil, že kabinet pomoc Ukrajině podporuje. Vláda se podle něj v úterý připojila k pondělnímu prohlášení lídrů deseti evropských států, podle něhož USA a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země.
Návrh o úrazové chirurgii a volba místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů
Horní komora se zabývala i senátním návrhem, který má vrátit úrazovou chirurgii po deseti letech znovu mezi základní obory specializačního vzdělávání lékařů. Jejím cílem je zajistit do budoucna dostatek traumatologů. Návrh senátoři schválili v prvním kole a přikázali k projednání senátnímu zdravotnickému výboru.
Senát také zvolil místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Stal se jím Petr Jäger, který ve svém kandidátském projevu mimo jiné řekl, že „osobní údaje se nemají stát moderním platidlem“.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) Senát vyzval k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby. Senát požadovaný souhlas vyslovil.
Vojtěch v reakci na rozpravu k tomuto bodu slíbil, že bude pracovat na uzavření analogické smlouvy i s Polskem, což je jediný sousední stát, s nímž Česko podobnou smlouvu nemá. Senát rovněž přijal usnesení, kterým vládu vyzývá k jednání s Polskem o takové smlouvě.
Program pro jednotný trh a další návrhy
Senát odsouhlasil návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program pro jednotný trh a cla na období 2028–2034. Tento návrh v horní komoře uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Také návrh nařízení Rady, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2028–2032, který představil ministr školství Robert Plaga (za ANO), byl senátory schválen. Horní parlamentní komora posunula do druhého čtení senátorskou předlohu na zmírnění pravidla regulace podnikání investičních zprostředkovatelů, aby se na ně nepohlíželo jako na velké firmy.
V lednu se v Senátu uskuteční veřejné slyšení k zákonu o podpoře bydlení
Senátní veřejné slyšení k zákonu o podpoře bydlení by mělo sloužit ke shromáždění informací o tom, jak funguje v praxi a jak ho případně změnit. Na plénu horní komory to řekla iniciátorka slyšení Mračková Vildumetzová, podle níž své názory představí zejména zástupci obcí a krajů. Senát konání slyšení schválil, uskuteční se 29. ledna příštího roku.
Zákon o podpoře bydlení má pomoci od příštího roku lidem ohroženým bytovou nouzí. Přínos slyšení zpochybnil senátor za KDU-ČSL David Šimek, podle kterého koncem ledna nebude mít praktickou zkušenost nikdo. Závěr podle něj bude ten, že na naplňování zákona nejsou peníze a není zkušenost.
Babišova vláda rozhodla v úterý o přípravě návrhu na odklad účinnosti zákona. Do poloviny příštího roku, kdy má zákon plně fungovat, chce připravit jeho nové znění. Ještě v opozici nynější vládní strany o normě tvrdily, že nepřinese do systému více bytů k pronájmu za státem garantovaných podmínek. Zákon má pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Odpůrci tohoto omezení namítali, že jde o nepřiměřené zúžení.
