Migrační pakt

Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících ze země před ruskou agresí bude v zemích Evropské unie platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra během zasedání v Lucemburku. Podle českého ministra Víta Rakušana (STAN) je prodloužení nevyhnutelné, EU by ale měla začít přemýšlet o alternativním řešení. Dočasná ochrana je zásadní i z pohledu nedávno schváleného migračního paktu.

Potřetí za sebou vyhrálo v Česku ve volbách do Evropského parlamentu hnutí ANO, druhá skončila vládní koalice SPOLU, na třetí příčku vystoupalo dosud neparlamentní hnutí Přísaha v koalici se stranou Motoristé. Do Bruselu zamíří vyslanci sedmi různých uskupení, kteří diskutovali v Událostech, komentářích nejen o výsledcích voleb, ale také o prioritách jejich uskupení nebo o tom, kdo byl měl být českým eurokomisařem.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Levice Jan Májíček uvedl, že zástupci strany by v europarlamentu prosazovali sociální soudržnost a spravedlnost Evropy i boj proti nadnárodním korporacím. Přijetím migračního paktu podle něj EU rezignovala na humanistický rozměr, výhrady má i ke Green Dealu. Zelená transformace by se podle něj měla soustředit na obyčejné občany, nikoliv na velké firmy. V souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem se podle něj Evropa chytá „nebezpečného trendu“ zbrojení. Vyslovil se proti přijetí eura, které podmínil demokratizací Unie.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky PRO vystoupení z EU a předseda strany Moravané Ctirad Musil si klade za hlavní cíl vystoupení Česka z Evropské unie, protože je podle něj řízená bývalými koloniálními mocnostmi a Česko se tak stává vazalem cizích zájmů. Je také pro zrušení Green Dealu, protože má prý každá země vztah ke svému životnímu prostředí, který si dokáže řešit sama. Je rovněž proti migračnímu paktu a odmítá vojenskou pomoc Ukrajině.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Demokratické strany zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT Hana Janišová podporuje pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za stěžejní téma považuje mimo migraci, válku na Ukrajině a přijetí eura také ochranu práv zvířat.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) řekla, že Evropská unie by měla být hlavně zprostředkovatelem mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, což se v posledních dvou letech podle ní nedělo. O možnosti přijmout euro hovoří jako o další ztrátě české suverenity, byla by pro referendum. Konečná také uvedla, že se musí změnit Green Deal, protože teď na něj údajně finančně doplácejí evropští občané.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky a předseda strany Nový směr Zbyněk Hromek si klade za cíl prosadit například právo na informace, tedy bezplatný přístup k internetu pro všechny. Podle něj by si EU zasloužila reformu, protože občanům čím dál více přikazuje a svou byrokracií je omezuje. Podotkl, že je pro rozšiřování EU, ale jen když kandidátské státy splní přísná kritéria. Uvedl také, že Ukrajině by se mělo pomáhat, ale ne zbraněmi. Kritizoval také nově schválený migrační pakt, který podle něj neřeší návratovou politiku.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Kandidátka strany Starostové a osobnosti pro Evropu Danuše Nerudová poznamenala, že věří, že Česko v dohledné době zahájí přijetí eura. Nejprve je třeba ale učinit reformy, aby bylo za další vlády možné vstoupit do systému ERM II, dodala. Zmínila také důležitost ochrany vnějších hranic EU před proudem nelegálních migrantů. Reforma migrační politiky, jež má platit od roku 2026, podle ní není dostatečná. Co se týče takzvaného Green Dealu, ten podle ní neposkytuje dostatečné financování zelené transformace.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek (SOCDEM) je přesvědčený o tom, že nedávno uzavřená migrační dohoda problémy v této oblasti nevyřeší. Evropa totiž není podle něj schopna uhlídat si své hranice.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky České suverenity a sociální demokracie (ČSSD) Jiří Paroubek mimo jiné podotkl, že pro jeho stranu je klíčové zachovat právo veta pro členské země EU. To podle něj nutí velké země Unie k tomu, aby jednaly s těmi menšími. Migrační pakt, který má platit od roku 2026, podle něj není pro Česko potřebný. Důležité je zajistit ochranu vnějších hranic, řekl s tím, že by nebyl proti vytvoření sborů, které by hranice chránily. Co se týče Green Dealu, ten by podle něj měl být revidován tak, aby neohrozil životní úroveň českých občanů.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Strana zelených Johanna Nejedlová (nestr.) si klade za cíl ochranu klimatu, případně adaptaci na klimatickou změnu. Zmínila, že důležitá je rovněž ochrana lidských práv. „Roste počet extremistů, kteří nám práva chtějí brát,“ říká. Podle ní by se také EU měla rozšířit nejen o Ukrajinu, ale i o státy Balkánu, avšak musejí splnit daná kritéria. Zmínila, že pro migrační pakt by nehlasovala, protože neřeší problémy, které tu jsou. Dodala, že v Česku někteří politici debatami o paktu odvádějí pozornost od úkolů, které měli splnit, ale neučinili tak.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Čtyři politické subjekty včetně Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb – pravicového populisty Geerta Wilderse – se v Nizozemsku dohodly na vytvoření nové vlády. Wilders se premiérem nestane, už ale avizoval „nejpřísnější azylovou politiku všech dob“ a slíbil, že „Nizozemci jsou opět na prvním místě“. Podle některých médií čeká Brusel a Evropskou unii šok, vládní plány však odhalují i kompromisy mezi koaličními stranami. Wilders však jako lídr největšího bloku v parlamentu bude činit klíčová rozhodnutí, píše Bloomberg.

Česká vláda se do několika dnů sejde v novém složení. Prezident Petr Pavel slíbil ve čtvrtek jmenovat nového ministra pro vědu a výzkum Marka Ženíška (TOP 09). Premiér Petr Fiala (ODS) z vládní rošády, kterou zkomplikovaly pochybnosti o publikační činnosti původního nominanta Pavla Tuleji (TOP 09), „nemá žádnou radost“. Koalice je však přes drobné neshody pevná, řekl v Interview ČT24. Hovořil také o boji s opozicí, migračním paktu nebo žádosti o abolici pro Vratislava Mynáře.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v pondělí přijala v Římě předsedu české vlády Petra Fialu (ODS). Jednali spolu o migraci, bilaterálních vztazích či budoucnosti Evropské unie. Fiala v této souvislosti uvedl, že s italskou předsedkyní vlády mají na další směřování sedmadvacítky velmi podobný pohled. Během jednodenní návštěvy italské metropole se premiér Fiala v odpoledních hodinách setkal i s italským prezidentem Sergiem Mattarellou.

Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko. Schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, konkrétně na jednání ministrů financí příští týden v úterý.

SPD je podle jejího předsedy Tomia Okamury proti změnám v důchodovém systému, které navrhuje vláda. Zvyšování věku odchodu do penze považuje za tak zásadní problém, že pro reformu nezvednou poslanci opozičního hnutí ruce, i když vláda zohlednila některé jejich připomínky. Podle Okamury by se měla vláda soustředit spíše na sehnání peněz pro udržení současného systému. Za klíčovou považuje podporu porodnosti. Tomio Okamura byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Česká republika se za posledních dvacet let v Evropské unii zvedla nebývalým způsobem, ať už v oblasti hospodářství, tak i prestiže, míní místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která byla hostem pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Podle Jourové i ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je chybou, že nevznikla solidní analýza ekonomických přínosů členství v EU pro Česko. Dvořák dále odmítl představu o Unii jako o „místu, odkud tečou peníze“ a zmínil další benefity, jako je být součástí silného demokratického bloku v době ruské agrese. Poslankyně Marie Pošarová SPD naopak hovořila o potřebě konání referenda o vystoupení z EU.

Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.

Pokud premiér Petr Fiala (ODS) říká, že vláda protlačí důchodovou reformu sama, opozici k tomu nepotřebuje, tak je zbytečné, abychom chodili na jednání, řekla v pořadu Interview ČT24 místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová v souvislosti se zrušením účasti na schůzce k reformě důchodů. Zmínila ale, že zástupci hnutí jsou podle ní připraveni se s prezidentem Petrem Pavlem sejít a všechny věci vysvětlit při osobním jednání.

Nový migrační pakt má k dokonalosti daleko, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře vládní a opoziční politici. Podle místopředsedy ODS Alexandra Vondry opatření migrační proud nezastaví, v normě navíc chybí klíčová návratová politika. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) se obává, že pro běžence může norma fungovat jako pozvánka. Místopředseda hnutí STAN Jan Farský je nicméně přesvědčen, že jde o pozitivní krok vpřed, i když zůstává „na půl cesty“.