Migrační pakt

Česko a Slovensko se shodly na odmítnutí systému povolenek ETS 2 i unijního migračního paktu, diskuse s Rakouskem v těchto záležitostech bude pokračovat. Novinářům to po dnešní schůzce šéfů parlamentů Slavkovského formátu (Česko, Slovensko, Rakousko) v Bratislavě řekl předseda české sněmovny Tomio Okamura.

Prezident Petr Pavel podle Lubomíra Metnara (ANO) neměl výhrady k jeho prioritám pro resort vnitra. Řešili mimo jiné zvyšování nástupního platu pro policisty i hasiče. Na Hrad dorazila i jeho stranická kolegyně a kandidátka na ministryni pro místní rozvoj Zuzana Schwarz Bařtipánová. Prezident přijal také kandidáta za hnutí SPD Ivana Bednárika, který by měl vést resort dopravy.

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů, vyplývá z návrhu programového prohlášení. V resortu obrany chce vznikající vláda mezi klíčové úkoly zařadit posílení protivzdušné obrany státu. Dále chce prosadit audit hospodaření resortu nebo přehodnotit koncepci armády a investičních plánů. Strany slibují také odmítnutí migračního paktu EU či zpřísnění pravidel pro pobyt cizinců.

Hnutí ANO a SPD podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové a předsedy SPD Tomia Okamury prosadily do programu chystané vlády s Motoristy drtivou většinu předvolebních slibů. Uvedli to v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Spokojenost s jednáními o programu již dříve vyjádřili i Motoristé. Předseda ANO a předpokládaný budoucí premiér Andrej Babiš bude v pondělí prezidenta Petra Pavla informovat o základních tezích programu.

Do nedělního dopoledne si možné budoucí koaliční strany mají vyměnit své zásadní požadavky pro vládnutí v následujících čtyřech letech. Program pak bude vznikat asi měsíc, očekávají lídři stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. O prioritách SPD a Svobodných, jejich předpokládaném zastoupení ve vládním prohlášení či potenciální nominaci Filipa Turka (za Motoristy) do vlády hovořil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem šéf Svobodných a nově zvolený poslanec za SPD Libor Vondráček.

Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) jednal se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem o nadcházejícím summitu Evropské unie či migračním paktu. Babiš sdělil, že mluvili o tématech, kde mají obě země stejné či podobné názory. V budoucnu podle něj oba státy musí opět postupovat společně a pokusit se i o obnovení fungování Visegrádské skupiny, která kromě Česka a Slovenska zahrnuje také Polsko a Maďarsko.

Na zvýšení výdajů na obranu našli shodu čestný prezident Motoristů Filip Turek a předseda Pirátů Zdeněk Hřib, ale nesouhlasí, jak by k navýšení mělo dojít. V pořadu Otázky Václava Moravce diskutovali také o cenách emisních povolenek a případné kompenzaci za náklady, které se k jejich zavedení pojí.

Zaměstnavatelům by mohlo od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Budou v něm elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Návrh zákona schválila sněmovna, která v doprovodné novele podpořila i růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením. Poslanci rovněž odsouhlasili zpřísnění azylových a migračních pravidel. Šlo o jejich poslední schůzi před letní pauzou.

K tomu, aby nedošlo k uzavření hranic Schengenu, je podle europoslance Jana Farského (STAN) potřeba přísná ochrana vnějších hranic, a to společná evropská. „O tom je migrační pakt – abychom sdíleli pozitiva, která vyplývají ze Schengenu, ale abychom se podíleli i na nákladech, které jsou s tím spojené,“ řekl. Podle senátora Róberta Šlachty (Přísaha) však pakt nefunguje. „Chybí nám návratová politika, (migranty) nemáme komu vracet, nikdo s Evropou nemluví. Evropští politici musí sehrávat zásadní roli. A my ji teď nesehráváme,“ prohlásil v pondělních Událostech, komentářích. Pořad moderovala Barbora Kroužková.

Sněmovna podpořila ve středečním úvodním kole koaliční novelu s úpravou českých azylových a migračních pravidel. Opoziční hnutí ANO a SPD pokládají zpřísnění za nedostatečné a zablokovala schválení předlohy zrychleně už v prvním čtení. Chtějí předkládat pozměňovací návrhy, zamítnutí neprosazovala. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naopak mluvil o výrazném zpřísnění azylové a migrační legislativy. Novelu nyní posoudí bezpečnostní výbor, na což bude mít měsíční, tedy poloviční lhůtu.

Pokud se novelu azylového a migračního zákona nepodaří projednat zrychleně, navrhne koalice podle poslance Petra Letochy (STAN) zkrácení některých lhůt o minimálně třicet dnů. Poslanec to řekl po schůzce koaličních stran se zástupci opozičních Pirátů k tématu. Hnutí ANO a SPD se schůzky nezúčastnila.

Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti sto dní nové unijní exekutivy. Její činnost podle Leyenové vychází ze tří hlavních cílů, a to jsou prosperita, bezpečnost a demokracie. Zdůraznila také důležitost posílení evropské ekonomiky a obchodních vztahů.

Koalice navrhne zákon pro rychlejší vyhošťování nelegálních cizinců, aby odradila migranty od Česka, říká premiér Petr Fiala (ODS). Podle místopředsedy hnutí ANO Roberta Králíčka jde o volební tah, neboť vláda nelegální migraci dosud neřešila. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v Událostech, komentářích oponoval, že se pouze implementují přísná pravidla, která vycházejí z migračního paktu kritizovaného mimo jiné hnutím ANO.

Policie zahájila trestní stíhání předsedy SPD Tomia Okamury a hnutí SPD kvůli kontroverzním plakátům z loňské volební kampaně. Okamura o tom ve čtvrtek dostal zprávu do datové schránky, oznámila mluvčí SPD Lenka Čejková. Informaci potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Policie podle dřívějších informací podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Plakáty podle ní měly rasistický nebo xenofobní podtext.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání předsedy SPD Tomia Okamury. Podezřívají ho ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní. Šéf SPD si za stylem kampaně stojí.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Polská vláda Donalda Tuska po roce u moci oznámila novou migrační strategii, která předpokládá mimo jiné i dočasné pozastavení práva na azyl. Premiér současně odmítl unijní migrační pakt, což kritizovali aktivisté i opozice. Proti Tuskovým plánům se postavil i polský prezident Andrzej Duda z konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Od Evropské komise musí přijít razantní kroky, legislativní a diplomatické, řekla v Událostech, komentářích europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Reagovala tak na závěry čtvrtečního summitu EU, kdy se prezidenti a premiéři členských zemí shodli na nezbytnosti urychlení návratů (deportací) neúspěšných žadatelů o azyl. Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) k tomu podotkla, že návratová politika nefunguje deset let a Unie není schopna se domluvit se zeměmi, kam by bylo možné ekonomické migranty vracet.

Pokud chce být Evropská unie (EU) konkurenceschopným hráčem vůči gigantům, jako je Amerika nebo Čína, měla by fungovat jako půlmiliardový celek, řekl v Událostech, komentářích ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) není Evropa konkurenceschopná například kvůli vysokým cenám energií. Dvořák i Kovařík se shodli na tom, že v rámci EU je potřeba investovat do dopravní infrastruktury, ministr zmínil důležitost investic, ze kterých se peníze vrátí.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.